Réžia:
Karl Heinz MartinKamera:
Carl HoffmannHrajú:
Ernst Deutsch, Erna Morena, Roma Bahn, Hans Heinrich von Twardowski, Lotte Stein, Frida Richard, Adolf E. LichoObsahy(1)
Adaptace divadelní hry dramatika Georga Kaisera pojednávající o muži, který z náhlého popudu ukradne velký obnos peněz z banky a revoltuje proti svému dosavadnímu způsobu života. Ačkoliv byl snímek natočen ve stejném roce jako Kabinet doktora Caligariho, nebyl v Německu kvůli svému sociálně kritickému podtextu nikdy promítán. (Trpish)
(viac)Recenzie (11)
Navzdory vážnému ději jsem se musel každou chvíli smát - díky režijním nápadům, výpravě, kostýmům, projevu herců v čele s Ernstem Deutschem v skoro dvojroli a režisérovou manželkou Romou Bahn v pětiroli... Expresionismus v nejryzejším tvaru. O světové premiéře filmu v Německu se prý nic neví - první zaznamenané představení se odehrálo tři roky po vzniku díla v Japonsku. Tam se také v roce 1963 našla jediná dochovaná kopie. ()
Na prelome 10. a 20. rokov mali v Nemecku zvláštne predstavy, čo je triler. Skôr ide o sociálnu drámu. Film je silne štylizovaný, s ohyzdnými kulisami a kostýmami, rovnako ako hlavná postava túžiaca neustále po vášni a majúca halušky. Všetko natáčané v tmavom štúdiu. Expresionistický štýl nebude mojou srdcovkou. ()
Pokřivený, vnitřně i navenek zbídačený film, se silnou uměleckou vizí. Ve srovnání s tehdy divácky úspěšným a dodnes proslulým "Kabinetem dr. Caligariho" vyznívá "Od jitra do půlnoci" jako jeho příkrý expresionistický opak. Lze ho chápat jako výsostně nezávislé artové dílo, pro vyhraněné a experimentální tvorbě holdující publikum. Náhled klíčovou dírkou do šílené doby, a do choromyslnosti se postupně propadajícího národa. ()
Myslím, že německé němé filmy, které se potkaly se vzedmutou vlnou expresionismu nás baví stejně tak jako tehdejší diváky. Ale nejspíš už něčím trochu jiným. Pohyblivé příběhy, které je strhávaly k úžasu, nás už sotva nějak dojmou (i když – jako v tomto filmu – nemusí být až tak banální), a herci bez možnosti verbálního vyjádření degradují do maňáskové dikce. Ale ty kulisy a kostýmy. Ty trezory, okna dveře, lampy..., uvítání otce-manžela-syna u rodinného krbu, cyklistická šestidenní, až po bordel a Armádu spásy! - tolik imaginace na tak malém prostoru. Rozhodně film pro milovníky grafiky, pro žánr, který by se dal nazvat POHYBLIVOU GRAFIKOU". ()
Mnohem větší expresionistické orgie než Kabinet dr. Caligariho, ale ten mě zase bavil mnohem více. Z tohoto filmu čpěla dekadence, špína, šílenství, hnus, což byl určitě záměr. Oceňuji kromě geniální výtvarné stránky i skvěle "loutkové" pohyby herců, jejich škleby a šílené úsměvy. Rozhodně to zanechalo velký dojem, ale stačilo jednou vidět. ()
Galéria (12)
Fotka © Ilag-Film
Zaujímavosti (3)
- DVD obsahuje krátký film Percussion Art auf den Internationalen Stummfilmtagen Bonn z roku 2008. (NinadeL)
- První film promyšleně koncipovaný v černé a bílé. Do té doby – od počátků kinematografie – se prakticky u všech filmů počítalo s kolorováním, virážováním nebo tónováním. Není proto příliš velkou nadsázkou, dočteme-li se občas v odborné literatuře, že Od jitra do půlnoci byl „první černobílý film“. (NFA)
- Často se mylně tvrdilo, že jde o bezititulkový film – oproti filmům jako Střepy Lupu Picka a Poslední štace F. W. Murnaua zde v původní verzi titulky byly. (NFA)
Reklama