Des Teufels Bad
Des Teufels Bad
The Devil's Bath
The Devil's Bath
Obsahy(1)
Rakousko v 18. století. Agnes (Anja Plaschg) se vydává vstříc do nového života, když se provdává za svého milovaného Wolfa (David Scheid). Její naděje na manželskou blaženost však rychle upadá zjevným nezájmem manžela o ni. Zatímco Agnes bojuje s izolací ze své nenaplňující lásky, její duše pomalu ale jistě upadá do temné cesty zoufalství a šílenství. (PetriK12)
(viac)Videá (2)
Recenzie (30)
Sociální drama o nešťastné Agnes se přehoupne do čistě lidského hororu. Pořád jsem čekal, jestli z toho nebude nakonec doslovný pagan horor, ale nakonec jsem byl spokojen s mysteriózním dramatem. Zajímavé, jak se všichni neustále modlí a křižují (stačí jen zaslechnout kostelní zvony), přitom však dodržují staré pohanské zvyky, jen to sviští. Otřesná tchyně a její neschopný syn udělají z Agnes, radostného a pracovitého děvčete, totální trosku. Plíživé temnotě napomáhá kamera - divoká příroda, mlha, šerosvitné obrazy plné loučí a ohňů, skvělá kompozice. Momenty, jako je nález lebky v bahně rybníka, červi v kůži kozy či žížaly kroutící se v menstruační krvi, vypadaly, že chtějí snímek posunout až k démonickému hororu. Popravdě jsem očekával, kdy Agnes vymění křesťanského Boha za jiného, leč její víra byla hodně pevná... zčásti mi film připomněl jiné temné drama - Hagazussa-Der Hexenfluch (2017). Pokud by ale někdo čekal prvoplánový horor, bude rozhodně zklamán. ()
The Devil's Bath je historickým dramatem s hororovými prvky a náboženskou tématikou. Film nemá žádné ukrutné tempo. Je vyprávěn spíš pomalejším stylem které pro mnoho diváků bude možná až uspávající. A tak by možná určité zkrácení stopáže nebylo na škodu. Snímek se údajně inspiroval na historických základech z horního Rakouska(rok 1750). Není to vyloženě špatný. Pár zajímavých rituálů by se našlo- nakolik jsou ale reálné a čerpají z reality posuzovat nemůžu. Vizuál je sice fajnovej a celková technická stránka filmu je též na vysoké úrovni ale pro milovníky přímočarých hororů to asi nebude. I já jsem od toho čekal něco víc. 3hvězdy ()
No výborne, keď sa človek zasamovraždí, skončí v pekle, ale keď niekoho zabije, síce bude popravený, ale aspoň mu bude odpustené a poteší tým svoje okolie... fakt nechápem, že tie kostoly ešte stoja. Príbeh o ťažkej katolíčke Agnes a jej duševnom dojebaní. Mám rád toto rakúske duo režisérov, lebo technicky točia bezchybné filmy s celkom fajn nápadmi. o historickú podivnosť sa už pokúsili v segmente "Die Trud" v poviedkovom The Field Guide to Evil, kde im to ako jedným z mála celkom vyšlo, takže prečo tento pokus nezopakovať v celovečernom formáte. Len kruci, keby to nebolo tak strašne pomalé a rozťahané. Prvá hodina mi pripadala snáď nekonečná, potom dôjde na čistú depresiu, aby v závere po tom všetkom diváka poriadne rozosmiali. Nie je to zlé, ale aby som dal 4 hviezdy, buď by musel byť film osekaný o hluché miesta v prvej polovici, alebo by tvorcovia museli pri niektorých scénach aspoň trochu pritvrdiť. Nájde sa pár nepríjemných momentov, ale čakal som predsa len trochu viac ("samoúčelnosti"). ()
Zaujímavá historická dráma, o horor určite nejde. Zaujímavá tým, že vyťahuje nepoznanú látku dejín, a to dokumentovaný fakt, že skutočne sa niektorí samovrahovia v minulosti rozhodli radšej vraždiť, aby sa vyhli zatrateniu po smrti. Hoci také učenie žiadna cirkev nehlásala, každý si vie vieru vysvetliť po svojom, takže kombinácia chcem zdochnúť, ale nechcem skončiť v pekle, sa krásne snúbi s tým, že zabijem nevinného, ten pôjde do raja a keďže mne sa hriechy spoveďou odpustia, pôjdem tam aj ja. Bizarné a nepochopiteľné, ale stalo sa a stovky predovšetkým žien a detí padlo za obeť chorému nastaveniu. Celkovo sa film bude zdať minimálne hodinu pomalý, vedie k nachystanému finále, nemá veľkú výpravu, má ale lesnú, špinavú atmosféru, ktorá vizuálne plne pripomína novoveké germánske oblasti plné depresie. ()
Velmi kruté historické drama, které se přímo rochní v naturalistickém vyobrazení různých divných dobových rituálů a pověr. Nemůžu sám za sebe posoudit, nakolik je to zcela ukotvené v evropské realitě 18. století, ale teda potěš koště, co se tady před pár staletími asi dělo :D Hrdinku Agnes potkáváme v jejím rádoby nejšťastnějším dni v životě - když se provdává za sympatického tlouštíka Wolfa. Jenže brzy je jí jasné, že si budoucí život s ním vysnila v růžovějších barvách, než kam se reálně ubírá. Tmavá chatrč v lese není hotel Hilton a rybaření zrovna dreamjob. A co pak každodenní návštěvy otravné tchýně, která jí navíc vytýká, že ne a ne otěhotnět, když pravý důvod absentujícího těhotenského bříška spočívá v tom, že pan manžel by se stokrát raději - pokud by to tehdejší společenské konvence umožňovaly - "věnoval" kamarádovi z vesnice, než jí. Narůstající bezvýchodná frustrace zavede Agnes na velmi temné místo... Trochu jsem se bál, že se duo Fiala a Franz tímto filmem posunou zcela mimo hororový žánr, ale obavy byly liché. Des Teufels Bad sice není přímočará žánrovka, ale hrůzných výjevů a nepříjemných scén nabízí mnoho. A k tomu krásně odkrývá absurdity křesťanského myšlení, za to má u mě film vždycky bod k dobru. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (3)
- Natáčanie prebiehalo 40 filmovacích dní od novembra 2020 do januára 2022 v Litschau v Dolnom Rakúsku a Severnom Porýní-Vestfálsku. Natáčanie prebiehalo v januári 2022 aj na zrúcanine hradu Neuenberg pri meste Scheel v obci Lindlar v Oberbergisches Land. (Arsenal83)
- Na scénu popravy v decembri 2021 sa hľadalo viac ako 400 komparzistov a malých hercov. (Arsenal83)
- Historička Kathy Stuart v podcaste s režisérmi Veronikou Franz a Severinom Fialom potvrdila, že motív nepriamej samovraždy bol skutočnou historickou praxou, ako obísť cirkevnú dogmu. Pre potvrdenie tejto praxe sprístupnila historické súdne záznamy. Potvrdila to aj religiózna historička Kathrin Trattner: „Film sa pôsobivým spôsobom zaoberá málo známym historickým fenoménom. Na prahu osvietenstva, najmä od roku 1650, sa v nemecky hovoriacich oblastiach hromadia prípady toho, čo právnici 18. storočia nazývali ‚nepriamou samovraždou': vraždy, ktoré sú spáchané preto, aby sa dosiahlo vlastnej popravy a tým sa vyhlo večnému zatrateniu, ktoré by nasledovalo skrze samovraždu. Zvlášť mnoho z týchto viac ako 400 dokumentovaných prípadov sa týkalo žien, obeťami boli často deti.“ (Arsenal83)
Reklama