Kdyby...
If....
Réžia:
Lindsay AndersonScenár:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrajú:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (viac)Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (124)
Zajímavě natočený film s komediálními prvky a s alegorií příchodu revolučního studentského ducha do formální třídní anglické společnosti. Rebelské osobnosti v takové společnosti přežívají, stále mluví o změnách, stále se snaží zachovat svobodu svého jednání (mnohdy i trochu moc expresivně), dokud se systém neobrátí proti nim. Po výprasku již není možné systém ignorovat a přežívat v něm, ale je nutné ho svrhnout... film tak nejen předznamenává budoucí události roku 68, ale také dává jasný návod... nebojte se použít násilí na svržení nenáviděného režimu. A tato fascinace násilím mi na takových filmech právě hodně vadí... ()
Tak tomuhle musím dát hvězdičkami výprask. Chápu, je to film z jiné doby, točený pro jiné společenské souvislosti. Takových je ale spousta, aniž by byly tak zlomyslné. Film prakticky postrádá jednotící příběh, je sérií jednotlivých sekvencí - čím surovější minipříběh scénáristu a režiséra napadl, tím lépe. Drsnost, surovost, chlad, minimální snaha o pochopení, zkrátka: pojďme, natočme, že všechno stojí za prd, čím černěji a třeba nepravdivěji, tím lépe. ()
Malco na seba výraznejšie upozornil ešte pred kontroverzným Mechanickým Pomarančom,kde si ho povolal samotný Stanley Kubrick,tu povoláva spolužiakov,ktorí sa extrémne vzbúria voči učiteľom,ktorí z nich majú boxovacie vrecia,aspoň z hlavného tria,toto všetko sa deje pod kontrolou režiséra Andersona,kde jeho menovci v súčastnosti by sa mu len ťažko vyrovnali,vidím tu špičkovú kameru kameramana Ondříčka,parťáka Miloša Formana,ktorá je brilantná v nastolení atmosféry farebnej,kde black and white je oveľa,ale oveľa nepokojnejšia. Tvrdý režim personálu a psychická i fyzická šikana,ktorá sa dotýka hlavného predstaviteľa Micka,ktorého upokojuje jeden špecifický song Sanctus od Missa Luba,kde sa duševne pripravuje na brutálny útok za pomoci svojich oddaných,ktorí narobia paseku... Zistil som,že Malco nie je len Alex z Mechanického Pomaranča,ale vynikajúci herec z výraznou mimikou tváre,na ktorú sa nezabúda,čo ho s jeho modrými očami predurčuje k takýmto charakterom rebelov za každú cenu... ()
Snímok, ktorý vďaka myšlienke predbehol svoju dobu. Liberáli by mohli smelo skonštatovať: "My sme Vám to hovorili, že to takto dopadne, keď tých mladých nenecháte, aby sa formovali sami". Lenže v zdravej mysli, sa takýto nápad nezrodí, pričom kde zlyháva výchova rodiča, tam nastupuje tvrdá ruka systému. Ja osobne som ZA, lebo ten čo hovorí NIE, ten sa nestretáva s realitou. Film ako taký, ma však nijak mimoriadne nebavil, i keď haniť ho v žiadnom prípade nemôžem, lebo Briti tie drámy s tématikou šikany skrátka vedia. Spokojný na "trojku". ()
Šikanovanie by sa dalo určite zobraziť iným, prijateľnejším spôsobom a bojovať proti nemu nejakým normálnejším filmom. V tomto prípade autori chvíľu nudia a chvíľu šokujú nekonzistentným filmom, čo je pre istotu zdôraznené ešte rozdelením na kapitoly akoby v knihe. Zvierací tigrí súboj v kaviarni mi tam nesedel rovnako ako mnoho ďalšieho. Mimoriadne nekvalitný zvuk v originále situácii tiež nepomáha. Internát predstavuje kasárne alebo väzenie s prísnou vojenskou hierarchiou a trestami. –– Vy traja máte pridlhé vlasy. Zajtra ráno budete 2 minúty pod studenou sprchou. ()
Galéria (88)
Fotka © Paramount British Pictures
Zaujímavosti (8)
- Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
- Filmový debut Malcolm McDowella. (formelin)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
Reklama