Hrabě Monte Christo
Le Comte de Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
Kamera:
Nicolas BolducHudba:
Jérôme RebotierHrajú:
Pierre Niney, Bastien Bouillon, Anaïs Demoustier, Anamaria Vartolomei, Laurent Lafitte, Pierfrancesco Favino, Patrick Mille, Vassili Schneider (viac)Obsahy(2)
Marseille, 1815. Edmond Dantes, mladý lodný dôstojník, prežíva najšťastnejšie obdobie svojho života. Má sa stať kapitánom a konečne sa oženiť s láskou svojho života, krásnou Mercedes. Jeho úspech však vzbudzuje žiarlivosť mnohých. Edmond sa stane obeťou zákerného plánu. Zo dňa na deň je bez súdu uväznený v žalári pevnosti If bez nádeje na prepustenie. Jediný, s kým sa Edmond môže rozprávať, je abbé Faria, väzeň vo vedľajšej kobke. Abbé sa stane Edmondovým priateľom a mentorom. Pred svojou smrťou mu abbé zverí tajomstvo strateného pokladu. Po štrnástich dlhých rokoch utrpenia, zúfalstva a beznádeje sa Edmondovi podarí utiecť a nájsť poklad ukrytý na ostrove Monte Christo. Jediné, čo Edmond Dantes chce, je zúčtovanie so všetkými, ktorí ho zradili. Teraz, vyzbrojený obrovským bohatstvom, sa bez milosti vydáva na cestu pomsty... (Magic Box)
(viac)Videá (5)
Recenzie (77)
Zatím film roku 2024 a zároveň velký kandidát do mojí Top 10. Nový Hrabě Monte Christo je přesně ten snímek, který filmovým fanouškům připomíná, proč milují kinematografii. Monte Christo je dokonalý snad v každém možném detailu a je vlastně až nemožné mu něco vytknout. Úvod filmu diváka vtáhne během několika minut a jen stupňuje a stupňuje tempo a ani na jednu jedinou vteřinu nenudí. Zhruba v polovině se na té nejhezčí šachovnici roztačí ta nejvíc strhující partie, která vas nepřestane překvapovat svou hravostí a originalitou a to i přesto, že se tvůrci drží předlohy poměrně věrně. Herci jsou neokoukaní, ale zároveň hrající na hranici svých možností, atmosféra staré Francie je úžasná a snímek překvapí diváka i skvělou akcí (ačkoliv je jí pomálu). Já jsem chybu nenašel a i přesto, že má snímek 3 hodiny, seděl bych v kině nejradši jednou tolik. Famózní film. ()
KinoBlansko: Začínám neskutečně nedoceňovat velikost a bohatost francouzské klasiky a vůbec to nevadí, že zatím jen na filmovém plátně. Ségra si užívá týden ve Varech a já si tedy taky chtěl přijít na nějaký ten filmařský kousek. Ještě včera ráno jsem ale ani nevěděl, že tento film existuje a přivedla mě k němu řada věcí. Za prvé mám něco jako filmové čtvrtky, jelikož čtvrtek je většinou jediný den, kdy nedoučuji a mám čas. Za druhé jsem měl chuť na tento příběh, protože jsem ho celý možná ani nikdy neviděl. Za třetí stopáž, tři hodiny to chce kuráž. Za čtvrté je vše v originále a za páté jsem prostě potřeboval vypnout. Co se filmu týče, tak jsem se maličko bál, když po asi hodině filmu bylo po slibném povýšení, zradě, uvěznění, ztrátě, útěku i nalezeném pokladě (tedy vše zajímavé) a já si říkal, co se sakra bude ještě dít další dvě hodiny. Ale světe div se, ono to nabíralo obrátky, film svištěl, nenudil ani na minutku a všechna ta honba za pomstou, výcvik a zaučování jeho pomocníků a vytahování špíny a staré rány minulosti bylo prostě strhující, mrazivé, místy surové a nevybíravé, ale absolutně, nesmlouvavě koukatelné. Nějaký pozorování hodinek, nebo kontrola mobilu - ani náhodou. Ten film mohl mít o hodinu dýl a já bych byl potěšen. Dumas vytvořil něco, co v sobě nese životní moudrost, nabité zkušenosti, hloubku lidské nátury, vztahů, etikety a je i dnes velkým přínosem a kouzelnou branou do trochu jiného světa. Je to plné krásných citátů, mladí milenci si projevují lásku ve verších, dopisech, dokáží pracovat s city, pro lásku se obětovat, čest, důstojnost, ale i móda měli tehdy docela odlišnou váhu. Pro mě je to film, který nejen splnil, ale i předčil očekávání. Během celého, barvitého příběhu musí postavy dělat spoustu rozhodnutí, někdy správná, jindy se nechají svést, zradit, podlehnout a člověka/diváka to staví samotného do pozice, kdy může dumat jak by se on sám zachoval na jejich místě. Působivá je například momentka z vězení, kdy v totální beznaději dokáže lidský organismus a víru v něco nastartovat myšlenka čtrnáctilétého hrabání a kopání díry z ostrova If. Takže ano, bravo, magnifique. Zároveň celou dobu hloubám do jaké míry vlastně byla v tomto příběhu pomsta adekvátním řešením, aneb zda-li mělo být napáchané zlo skutečně potrestáno Edmondovým metrem, či zda-li měl být shovívavějším. Původně jsem si říkal, že byť jej pomsta změnila, zničila, tak přece jen nelze úplně ospravedlnit fakt, že vám někdo vezme doslova vše a po následném hořkém konci prince, syna prokurátora (jenž byl zmanipulován a považuji jej za největší Edmondovu křivdu a neúctu k Angel) se vlastně jeho megalomanský revenge patos zastavil, nastala menší reflexe a jsem tohoto uvědomění a samotného konce moc rád. Takže po všech stranách poučný příběh pro mladé i staré - a kniha? Snad jednou - stejně jako Les Miserables. 83% ()
Počátky devatenáctého století a protagonista mění masky jak Ethan Hunt v Mission: Impossible. Ale jinak je Hrabě Monte Christo velkolepý a filmařsky vymazlený biják, který úspěšně přibližuje klasickou předlohu současným mladým divákům. Pestrou mozaikou vztahů a emocí, motivy lásky, utrpení a nenávisti nabitý, svižným tempem vyprávěný epos s promyšleným komplotem na potrestání viníků a správně křehkým i bombasticky akčním soundtrackem. ()
Čím může taková klasická látka ještě překvapit...a překvapila a velmi pozitivně👍. Moderně a řemeslně pojatá režie bez zbytečných prvoplánových romantických kudrlinek. Je to takový obrácený Temný rytíř, Prestige, Vykoupení z věznice Shawshank, trochu Motýlek a hlavně psychologické drama s morálním přesahem, ve kterém kvazi Bruce Wayne řeší pomstu a zároveň morální imperativ (etický kompas, hodnoty, požírající síla temnoty🔪). Muž, který přemáhá svět a osud nikdy nepřestane bavit 🫀✝️. Jinak moc pěkná sekvence (i esteticky) je cesta za pokladem🌅🪔. Kino Světozor - léto 2024. 86%.Hrabě Monte Christo (2024), 87% ()
Neznám podrobně ani knižní předlohu, a už vůbec neznám předchozí zpracování, takže jsem do tohoto filmu šel skoro jak nepopsaný list a nemohu tak porovnávat vůči tomu, co již bylo napsáno či natočeno. Některé ikonické pasáže z knih jsou však obecně známy, a tka pochopitelně dostáváme ostrovní vězení If, či cestu za pomstou, která jak říká klasik, chutná nejlépe za studena, takže i zde dostáváme mnoholetý dějový oblouk, podobně jako třeba u Bídníků. Dovedu si představit, že minisérie s Depardiem funguje ještě o něco lépe, jelikož rozvrhne jednotlivé důležité aspekty vždy do dané části. Tady tvůrci pracují se vším v jednom, a díky tomu tak dostáváme opulentní tříhodinovou délku, a to si vemte, že je to vesměs hlavně dialogový film a vztahovka. Ale klasická předloha je zřejmě viditelně natolik silná, že i tu délku dokáže utáhnout. Hlavní představitel, pro mě neznámý ale minimálně zde zdatný herec evokuje otázku, proč se hlavní role někdy v minulosti nezhostil třeba Adrien Brody, ale jinak svým zevnějškem nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že by se muselo v určitých pasážích maskovat třeba volnými hábity...Skoro až Shakespearovský závěr pak trefně poukazuje na to, jak i pomsta dokáže z jasného klaďase udělat o něco více kontroverzní postavu a dát tak podnět k zamyšlení. ()
Reklama