Zúrivý mesiac

Léta jsem tento film uchovával v paměti a nemohl si vzpomenout na jeho název :-). Krásný a smutný příběh o dvou postižených lidech, kteří k sobě dokážou i přes tělesný handicap zahořet tím nejkrásnějším citem. Nesentimentální, nekýčovité, minimalistické a civilní tak, že závěr ani nedojme k slzám, spíše vyvolá vztek nad krutostí a nespravedlivostí osudu. A nakonec, stejně jako hlavní hrdina, si všichni uvědomíme, že život je jen jediný a dál se musí žít. Malcolm McDowell v jedné ze svých nejlepších rolí. 100%. (16.06.2012)

Na začiatku máme energického a urozprávaného frajera, ale choroba a príchod do ústavu ho zmenia na zatrpknutého a mĺkveho mladíka. Niet sa čo čudovať, asi mnohí by sme takí boli, keby nás boh položil na lopatky. Akonáhle sa vo filme zjaví láska, všetko to ožije a aj hudba zrýchli svoje tempo. Lenže človek mieni a život mení ... je to naozaj krásny a zároveň smutný príbeh so skvelými dialógmi a myšlienkami a Malcolm je neoddolateľný. (06.11.2015)

V době uvedení tohoto filmu už měl Malcolm McDowell za sebou Kdyby..., vzápětí měl přijít Mechanický pomeranč a Šťastný to muž. Zřejmě nebudu přehánět, když řeknu, že mezi touto trojicí vynikajících snímků se Běsnící měsíc vůbec neztrácí a co do hereckého výkonu hlavního představitele nabízí stejnou míru dokonalosti, jako v oněch mnohem slavnějších filmech. McDowell hraje mladého fotbalistu (Bruce Pricharda), který v den svatby svého bratra zkolabuje (snad následkem nevinného zranění z předchozího zápasu? Nikdo neví...) a nadobro ztratí schopnost chodit. Tím se naprosto převrací Bruceův život a z velmi živého mladíka se stává zamlklý a zdrcený člověk. Vše se změní, když v ústavu pro invalidy potká stejně postiženou Jill. Ta je sice zasnoubená, ale její vztah se snoubencem se vinou postižení značně ochlazuje. Bruce a Jill se do sebe zamilují a trochu rozvíří nudu v nepřívětivém sanatoriu pro vozíčkáře, nicméně tento vztah nemá příliš pochopení u vedení ústavu. Běsnící měsíc je velmi neobvyklý romantický příběh, netypický a překvapivý, s šokujícím závěrem. Není to slaďák, není to vypočitavost, žádný kýč... Je to příběh, který stojí za vidění! P.S.: Scéna s prvním polibkem nemá chybu!!! (01.05.2008)

Pět minut před posledními deseti romantické, posledních deset drama, ostatní nijaké. Což nemusí nutně znamenat hanu. Šlo tam o přiblížení života lidí, kteří již ztratili šanci v uzdravení, nikoliv chuť žít. Prázdnota by v případě přizpůsobení se pravidlům ústavu byla jejich každodenní církví podporovanou současností. Viděno v původním dabingu z Brna, dobrá práce. (16.11.2013)

Človek to má trochu ako tá pingpongová loptička, keď je životom pohadzovaný medzi šťastím a utrpením, v polovici cesty ho ešte nezabudne veľkoryso drbnúť o stôl, aby sa akože mohol odraziť. Mocná to poetika bezmocnosti. Každý je síce strojcom svojho šťastia, ale výnimka potvrdzuje pravidlo. Ako napríklad keď zo dňa na deň (v lepšom prípade) nevysvetliteľne ochoriete. (28.06.2015)