Posel z Liptákova

Nejlepší seminář ze všech. Hlášky typu "Tým A a B", "Kolega Hraběta dostal......žízeň", "Že jsme brali benzín", a zejména pak pan Smoljak se svým předčasně procítěným monologem "Óóó...čááse...budóóócím...tóótóó." Také obě hry převyšují Cimrmanovský standard. Skvěle ultrasuchý pan Weigel a jeho óda na senilitu. "Trinitro...Todleto!!!" "Já vím, úsudek já mám slabej." Brukner pro změnu zabodoval svým suchým anedoktovačem. Celkově snad vůbec ta nejlepší hra od Cimrmanů, jež se u mě minimálně vyrovnává i mnohem slavnějším opusům, Dobytí severního pólu, či Dlouhému, Širokému a Krátkozrakému. Ve srovnání s pro mě trapným Salónním kupé jako by to snad vytvořil někdo úplně jiný. 90% (15.06.2010)

U diel z Divadla Járy Cimrmana je ťažké komentárom odlíšiť hodnotenú od ostatných. A tak volím subjektívnu cestu. Bavil som sa výborne a bolo mi v podstate jedno, či na jednom zo seminárov alebo na jednej z hier. V nejakom komentári som čítal, že ide o jednu z najslabších hier a vnímal som to, ako jeden z najslabších komentárov. (25.01.2014)

,,Ale to bude sekáč, pánové. Ne jako já. Ten se nezakecá.“ Posel z Liptákova a Vizionář jsou velmi zvláštní cimrmanovské hry. Obě mají trochu smutnou atmosféru, Vizionář vůbec. Vždycky, když Smoljak pronese citovanou větu, mě zamrazí, jak si vybavím, k čemu se vztahuje. Seminář o tom, jak jeli autem a brali benzín je prostě krásný a potěšilo mě, že všichni přednášející byli na scéně a nechodili po jednom. Ať už hodnotím seminář či hry, přišlo mi, že na nich není jediná chybička. Zřejmě to není nejoblíbenější z her DJC, ale mě přijde nejucelenější a nejkompaktnější hra, která nemá tak podbízivý humor jako jiné. A poslední postřeh, Weigl a Čepelka jsou páreček k pohledání! (12.11.2014)

Píšete, že slabší Cimrman, podle mě nesmysl. Mně se líbil skoro nejvíce ze všech, až tolik, že nechybělo mnoho k pěti. Originální schéma, kratší ale o to údernější hry, geniální semináře s největším počtem dokonalých hlášek a pověstný závěr ve Vizionáři. Opravdu téměř geniální...a k tomu ta úžasná mezihra hraná na rozladěný klavír... (05.09.2005)

V semináři jsme po seznámení s příznivými povětrnostními podmínkami (zejména okluzní fronta 356-42, 359-44, 360-30 je zárukou skvělého počasí) svědky skutečně odborné vědecké práce s využitím moderních technických pomůcek (hloubkový izotopový detektor, 4 škrabky, smeták a lopatka). Zdeněk Svěrák, se skromností jemu vlastní, se přizná k tomu, že učinil největší objevy: "Naštěstí se později našel člověk, kterého napadlo podívat se do místní kroniky. Byl to shodou okolností člověk, kterému byly původně svěřovány pouze pomocné kopáčské práce. Tento člověk strávil nad stránkami kroniky řadu hodin a tam jsem na straně 235 našel hledaný zápis." Pak poznáme cimrmanovy sportovní schopnosti (tah na G12 - první aut v historii šachu), odvahu cimrmanova potomka (už od mala chtěl být úředníkem) i otcovy nadávky (Vysočina, výstava, prezence a zejména průduch). Vrcholem večera je pak jednoaktová hra Vizionář, ve které sedlák Hlavsa neustále zapomíná na to, že má zemřít, Smrtka si nedbale brousí kosu a Uhlobaron nedokáže pochopit, že by se ho nějak mohlo týkat budoucí znárodnění majetku. Pouze Hlavsa mladší má jasno:"Tatínku, já nechci bejt bohatej." (22.05.2009)