Reklama

Reklama

Němý Bobeš aneb Český Tarzan

(divadelný záznam)

Obsahy(1)

To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (169)

mnaucz 

všetky recenzie používateľa

Hra jinak koncipovaná. Seminář střídá hru a hru střídá seminář. Samotná hra pro mnohé platí za slabší, ale já ji mám silně v oblibě. Stejně tak i tento záznam, který nově zachytil v roli Jana Hrabětu a Genadije Rumlenu. Z té první vlny záznamů DJC z 90. let je to jeden z těch lepších a rozhodně i technicky vyspělejších a rád se k němu vracím. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Velmi zajímavý projev evoluce uvnitř Divadla Járy Cimrmana. Originální experiment autorského dua Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, v němž si poplatni tradici svého divadla malé formy tentokráte dovolili porušit obvyklou strukturu své hry a zaběhlé schéma ,,seminář - hra" propletli do fascinujícího pásma fiktivně rekonstruovaného Cimrmanova dramatu. Jako stěžejní bod pak vypíchli právě fenomén vědecké rekonstrukce (sofistikovaně usazené mezi rivalitou Prahy a Vídně), jejíž parodie je nosným motivem celého kusu. Vrcholů tu pak divák může najít několik (kupříkladu až filmově působící flashbacky s trojnásobným či dokonce čtyřnásobným retrospektivním vnořením, v divadelních poměrech ovšem jen zaručeným zdrojem humoru), já volím profesorem Fiedlerem vypuštěné pasáže obchodního cestujícího Jeřábka plné dráždivě nevyřčeného (,,...prostě bezbarvé nicneříkající tlachání upovídaného strýce...no prostě nuda, nuda, šeď, šeď ...") a především pastiš údajné dobové kritiky Jana Nerudy...práce s jazykem a jazykový cit autorského dua S+S je až neuvěřitelná... ,,Polka jede, Polka jede..." Unikátní je též vrstva nonverbální komunikace, díky níž je celý projekt o domnělém českém velikánu tak působivý - mimo odstínů a tónů hlasů, proxemiky atd. především obsazení jednotlivých rolí a cílená práce s typologií jednotlivých (ne)herců - třeba právě popisy výše zmíněných nepojmenovaných Jeřábkových sexuálních orgií čte Petr Brukner, jehož hlas je až dětsky nevinný a celkově působí plaše a nesměle, tahle inkongruence je pak přesně tím správným okořeněním již tak dokonalého díla... ()

Reklama

Sdoom 

všetky recenzie používateľa

Mé první setkání s Němým Bobšem bylo celkem fajn, ale do úplné špičky Cimrmanovy tvorby bych tuto hru určitě nezařadil. Bylo zde pár opravdu povedených momentů - chytrých i vtipných, ale jako celek na mě hra příliš nezapůsobila. Děj byl celkem o ničem, seminář doprovázející hru průběžně patří k těm slabším. Samozřejmě spoustu toho zachránil inteligentní humor, jak je u Cimrmanových děl zvykem, ale na víc jak 3 hvězdičky mi to nestačí. (HD TVrip) ()

stration 

všetky recenzie používateľa

Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()

IvoP 

všetky recenzie používateľa

Zajímavosti: je známo, že hra NB je psána podle života špiónky Kuncové. Je to ale navíc i o Cimrmanově synovci Lubošovi, který do 5 let nepromluvil a první co řekl je věta "Kde je dort" (při svých narozeninách). Ve scénáři stojí věta "...jako to dělá dr. Šubrt z Brodu". Často je tam ovšem slyšet "...jako dr. Petiška z Brandejsa". To je taková pietní vzpomínka na jednoho bývalého člena. Ten v momochodem v NB alternoval v roli Marty (+Hostinský+Sluha). Jeho alternaci převzal Bořivoj Penc. Podobně roli faráře (a v semináři titul OCHRANÁŘ PŘÍRODY) bylo tehdy možno spatřit Oldřicha Ungera (jeho alternaci převzal Jan Hraběta) , takže toho jsme mohli vidět jak vysvětluje statistiku hub, odchyt zmijí a hromadění horníků v dole Marcela. Závěr se povedl, když Bobeš na konci řekne "Pra-ha". Ale překvapilo mne že přednášku od obchodním cestujícím Jeřábkovi četl Ladislav Smoljak - čekal jsem Genadije Rumlenu, neboť tuto pasáž přednáší většinou představitel Bobše. Protože z audia znám faráře v podání Jaroslava Weigela, tak jsem uvítal alternaci s Janem Hrabětou. Na audiu v oné čtyřroli hraje Ladislav Smoljak akorát barona, zbytek Miloň Čepelka (toho bych rád viděl v roli barona). ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (10)

  • Genadij Rumlena (Bobeš) v jednom rozhovoru vzpomínal: „V této hře jsem, dá se říct, kariérně rostl. Začínal jsem jako starej Papoušek, pak jsem povýšil na Bobeše. A teď hraju dokonce pana doktora. Vejš už nic není.“ (halkovka)
  • Autoři prozradili, že se diváci smějí hře původní hry asi 90 %. Podle autorů je to nejpatrnější v Němém Bobši. „... no a tam plno věcí zestárlo, poněvadž je to strašně starý, my jsme tam používali citáty a názvy z Nerudy jako Polka jede, Dál jen dál, inspicient včas oponou trhnul a tomu lidi tenkrát smáli a dneska se to mu už nesmějí, protože to neznají“ říkají autoři. (mnaucz)
  • V dece, pod kterou je Papoušek, jsou díry, aby představitel Papouška trefil mimo scénu, když má „spadnout za scénou“. Díry tam však vždy nebyly. „To jsme ještě byli na Solidaritě a hrál tu roli Papouška Michal Weigel, syn Jaroslava Weigla. No a když měl jít za scénu, kde ‚jakoby‘ spadne, tak šel směrem k hledišti a spadnul na jednu divačku. Naštěstí se divačce ani Michalovi nic nestalo a publikum se mohlo zbláznit smíchy. Od té doby jsme tam udědaly díry, aby Papoušek trefil mimo scénu a nespadnul tam, kam nemá,“ vzpomíná Jan Kašpar. (mnaucz)

Reklama

Reklama