Zámok hrôzy

Bezpochyby absolutní špička současné digitální trikové idiocie a autorské impotence. Obsazení Owena Wilsona dělá z filmu nechtěnou parodii. Jeho skon si v ničem nezadá se scénami ze Žhavých výstřelů či Scary Movie. Tento paskvil není třeba parodovat, je směšný sám o sobě. Navíc hloupý a nudný. Možná vůbec nejhorší vysokorozpočtový studiový film 90. let. (09.02.2003)

"Ste pani Dudleyová?" pýta sa Lili Taylorová alias Eleanor staršej ženy. Tá si utiahne cez ramená prehodenú šatku a sarkasticky poznamená: "Zatiaľ". Divák začína tušiť, že niečo nie je v poriadku. A tuší správne. Iste, ide o klasický gotický príbeh (ľudia v strašidelnom dome) s klasickým repertoárom desenia (vŕzgajúce drevo, mŕtvi vystupujúci z portrétov, krvavé stopy, oživené sochy, duchovia vyzerajúci tak, ako sa to od nich odnepamäti očakáva atď.). Ak si to uvedomíme, strašenie v "Strašení" (doslovný preklad originálneho názvu) nám začne pripadať pôvabné, šarmantné. A štýlové. Divák má prirodzenú radosť z evokácie bizarných fantazmagórií a je mu jedno, či sa bojí alebo nie. Kto by tomu odolal? Drevené obklady stien a stropov pozostávajúce z panelácie preplnenej gotizujúcimi kružbami sa pomaly pohybujú, vŕzgajú a štiepia, nadobúdajúc antropomorfné črty. Špicaté ozdobné fiály z baldachýnu postele sa viditeľne i počuteľne predlžujú a ohýnajú, evokujúc čosi nepríjemne zoomorfné. Nápad vyjadriť protipohyb jednotlivých kružbových obrazcov prostredníctvom ich skutočného rozhýbania a následného logického zlomenia je takmer geniálny - nečudo, že si ho dokáže skutočne vychutnať azda len historik umenia. No i pre historika umenia (ktorým som) je to na dobrý film málo. Do mierneho nadpriemeru Zámok hrôzy posúvam kvôli výprave a teda anglickému zámku Harlaxton Manor, Lincolnshire z rokov 1832-55 (ktorého skutočný staviteľ Gregory de Gregory bol v mnohom podobný svojmu filmovému náprotivku), ďalej kvôli Catherine Zeta-Jonesovej (v prvej tretine filmu naozaj žiarivo prekrásnej, v ostatných dvoch dľa možností prístupu ku kozmetickému balíčku) a napokon kvôli sound designerovi Gary Rydstromovi (skúste za hlbokej noci počúvať hlboké pravidelné dýchanie čohosi neorganického dlhšie než minútu). PS: Imaginárny filmový Hill House skutočne existuje. Nájdete ho v škótskom Helensburghu. Keďže ide o malý zámoček, len ťažko mohol poslúžiť filmárom na spektakulárnu show. (17.10.2004)

Už to není jako kdysi, když jsem byl malý soplák a tento film mě vyděsil natolik, že mě málem trefilo. Bohužel, jak stárneme a dostáváme rozum, některé pocity jako strach u hororů se pozvolna vytrácejí, je to škoda. Viděno mýma dnešníma očima, je to jen velice zle udělaný strašidelný dům, plný fajn efektů, ale jako celek naprosto zchátralý a nefunkční. Navíc, hlavní hrdinka nebyla vůbec fajn a hudba Goldsmitha tradičně mdlá a k ničemu. Zásadně jsem změnil pohled na tento film, je to brak. (24.01.2012)

První část se rozjížděla celkem slibně, opravdu strašidelný dům, do kterýho bych se bál sám i ve dne, vytvářel skutečně prostor pro budování nervydrásajícího napětí. Pohledy na vyřezané dětské hlavy, temné chodby, staré dveře, prostě dobrý odpichový bod. Jenže...a to je to, proč hodnotím 1*, film se zvrtl v naprostou blbost a slátaninu! Lili taylor se proměnila v duševně narušenou a v druhé části hrozně protivnou osobu!!! Nemohl jsem jí ani vystát, Catherina Zeta-Jones vypadala moc hezky, jenže se záhadně proměnila z povrchní mrchy v uvědomělou a starostlivou osobu, Liam Neeson sympaťák, Owen Wilson tam neměl co dělat a ty u digitálních triků jsem se skutečně upřímně zasmál, takhle ubohý horor se jen tak nevidí. Ať žije Záhada Blair Witch! (01.06.2006)

Tohle je šílenost....první půlka filmu je naprosto špičková, napěti se výborně buduje a stupňuje...ovšem v momentě kdy se začnou hejbat kamenný a ocelový sochy, z bazénku vylejzat vodník, jde kvalita prudce dolů. I horory by v sobě měly mít alespoň nádech realističnosti, ale tady se z toho v druhé půlce stává fraška. (09.03.2008)