Poštár zvoní dvakrát

Ako vždy excelentnému J. Nicholsonovi skvelo sekunduje J. Lange a spolu tvoria zvláštnu dvojicu. Či už sledujeme ich zamilované pohľady, provokatívnu erotickú scénu, ich hádky, udobrovanie, plán vraždy,,,jednoducho akúkoľvek scénu , kde sú spolu, sa divák neubráni správnemu inštinktu, že títo dvaja si nie sú súdení. Happyend nečakajte. 70%. (22.02.2011)

Z pokusu o znásilnenie milenecký pomer? Aj takto mohol niekedy vyzerať námet na kvalitný thriller, dnes by už kadejaké mimovládky možno aj protestovali. Ako krimi film ma to veľmi bavilo, super téma, skvelý dej, vynikajúci herci. Nájdu sa tu len malé skulinky, ktoré sú nedôveryhodné, napríklad hádka medzi Nicholsonom a Lange priamo na súde a situácie, ktoré nasledujú. Predsa právnik ich oboch ich mal oboch pripraviť tak, aby vypovedali v súlade, ale v poriadku. No a pre tých, ktorí majú otázky, prečo sa film volá takto, keď tu o žiadneho poštára nejde, odpovedá sám autor Cain: „Je britskou a írskou tradíciou, že poštár vám pri dverách zazvoní dvakrát. Túto myšlienku som použil ako metaforu pre oneskorenú spravodlivosť, ktorá dostihla Franka a Coru. Poštárom bola pre nich spravodlivosť a na druhé zvonenie už museli odpovedať." (29.12.2020)

Zdá se, že "Pošťák, který vždy zvoní dvakrát" nehraje v knize Jamese M. Caina - a v následných čtyřech fimových adaptacích - žádnou roli. Když ale pošťáka zaměníme za nějakou nehmotnou instancí, třeba osud, pak objevíme několik paralel. Nicka Papadakise bylo třeba zabít nadvakrát, a Nicka Chamberse odsoudili až za "druhou" vraždu, které se ovšem nedopustil. (A taky kočka se vrátila, byť převlečená za pumu). Šance je ovšem jen jedna, to jen pošťák vždy zvoní dvakrát.... A jen jednou se lze dostat do jedné vody či na vrcholek hory. V knize to hodnotí Cora následovně (překl. Jaroslav Kořán): "Žádní dva lidé nedosáhli toho, co my. A pak jsme se zřítili dolů. Nejdřív ty a pak já. Ano, jsme si kvit. Jsme tady dole spolu..." A později to potvrzuje i Frank: "Myslel jsem si, že jsme na vrcholku hory. Ale ta hora leží na náš, leží na nás od tý noci." Pozn. 1: Hlavní představitelé Jack Nicholson a Jessica Langová byli o 10 starší než románoví protagonisté, jejich charakteristiky odpovídají spíš mladším povahám, u tuláka Franka je to patrnější. (18.11.2018)

Režijně a scenáristicky hodně nevyvážené, příliš zkratkovité (David Mamet), Sven Nykvist nemá moc co točit. Je to celé postavené na výborném Nicholsonovi a Jessice Lange. Rafelson chtěl šokovat nespoutanou erotikou, to už dnes není moc aktuální, byť první milostná scéna na pekařském válu má slušnou energii. Ale není to nic co by z filmu dělalo klasiku. Raději si pusťte viscontiho POSEDLOST. (07.06.2017)

Mám rád Jacka Nicholsona, ale tenhle film se mi moc nelíbil. O tom, jak si nějaká vdaná madam najde milence a pak společně zabijou bohatýho manžela, se natočila už hromada filmů. Tady je snad do jistý míry originální, že ta vražda jim projde. Ale potom, co je teda případ vraždy tak trochu kostrbatě vyřešen, následuje už jenom nuda. Přitom tam byl ještě potenciál z toho filmu něco vytřískat. Třeba krátká epizodka s vyděračem. Ta byla nakonec v tom filmu úplně zbytečná. Vyřeší se to za 2 minuty a hotovo. Nakonec mi začaly obě hlavní postavy spíš lézt na nervy, takže u tragickýho konce jsem si akorát řikal, že dobře jim tak. (15.10.2020)