Obsahy(1)
Ničit životy lze i bez násilí - stačí k tomu informace. Sherlock Holmes bojuje s nebezpečným vyděračem. V Londýně působí nebezpečný vyděrač, o čemž přijde detektiva Sherlocka Holmese informovat jistá stará dáma. Zdá se, že muž využívá služebnictva, které mu prodává kompromitující dopisy a další informace o nejrůznějších prohřešcích svých bohatých pánů. Jediné, co Holmes získá, je kus papíru s iniciálami C. A. M. a slovem devil ďábel. Vyděrač se právě soustřeďuje na mladou Charlottu Milesovou, která má před svatbou s plukovníkem Johnem Dorkinem. Charlotta dostane dopis, ze kterého vyplývá, že její nastávající tajně vyhledává společnost a přátelství transvestitů. Dívka zasnoubení zruší a zanedlouho se plukovník zastřelí. Mezi dopisy, které před smrtí napsal, je i jeden adresovaný Holmesovi. Ten ho navede na vyděračovu stopu (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (43)
Tentokrát se mi to zdálo málo fantastické. Pracně vyloupit trezor a pak nechat provést vraždu cizíma rukama mi připadá trochu neprofesionální od úžasného detektiva Sherlocka Holmese. On, který vždy všechno předvídá, najednou nepočítal s účastí hraběnky, která měla též nemile zkušenosti s vyděračem, o čemž on věděl. Žádné originální řešení, proto 3*. ()
Tu, aj keby nebol žiadny dej, tak lokácie, obrazy a kostýmy samy osebe si zaslúžia tri hviezdičky. No ak sa k tomu pripojí skvele zvládnutý zámerný holmesovský neštandard, o vyššie hodnotenie je postarané. Netypické postupy brilantného detektíva sa prejavujú v takmer v celej príhode. Holmes sa ukáže v úlohe flirtujúceho inštalatéra; absolvuje žiarlivostný fyzický súboj so sokom v láske a napokon viackrát náruživo bozkáva chyžnú, s ktorou sa v záujme doriešenia prípadu zasnúbi. V závere miesto úvah namáhajúcich mozgové závity použije vlamačské nástroje. ()
Není to určitě ta nejlepší holmesovka, dokonce to není ani nejlepší holmesovka s Jeremy Brettem. Ale oproti mnohým novým zpracováním a pokračováním je to hluboce nad průměrem (samozřejmě pokračováním bez J.B.). Atmosféra je skvělá a i když mi ji rozuzlení trochu pokazilo, předešlou hodinu a půl jsem se skvěle bavil. Exteriéry i kostýmy jsou klasicky (u této série) přesvědčivé a realistické. Hlavní herci své role hrát umí (taky je hráli aspoň dvacetkrát dřív) a ani ostatní nejsou nepřesvědčiví. Navíc tu je ukázána Holmesova lepší lidštější stránka (i když poté se opět zachová jako stroj) a já osobně hodně oceňuju, že mu tu na hlavu necpou tu příšernou šedivou jezdeckou čapku, ale cylindr. O té čapce se nikdy Conan Doyle nezmínil, tak by mě zajímalo, jak se tam dostala. Jedinou vadu na kráse vidím asi v tom trochu zmršeným (můj názor) závěru, takovým trochu příliš rychle utnutým a odešlým. ()
Poctivé televizní zpracování vlastně dost divného (ne)detektivního případu: kdo je vyděračem všichni věděli, lítý a znechucený Sherlock nic nededukoval (vícekrát snad s nápadem přišel klidně uvažující Watson!), pouze v přestrojení posbíral pár informací a zastal roli prostředníka. Vždyť i "samovolnému" rozřešení jen přihlížel(i)! ()
Tak sebejistého vyděrače aby člověk pohledal. Problém ho usvědčit má i samotný Sherlock Holmes. Ano, takový vyděrač se skutečně dá považovat za krále všech vyděračů. Jak je to však nakonec vyřešeno je zcela mimo chápání. Sherlock Holmes ve finále asistuje vraždě? Kam se poděl ten starý dobrý Sherlock Holmes nemající problém cokoliv vyřešit? Snímek se od předešlých atmosférou nijak ne vymaňuje. Divák je sice zvědavý jak to nakonec celé dopadne, ale opět to postrádá napětí a hlavně typickou Holmesovskou sebejistotu. Jedná se o další krátkou povídku převedenou do celovečerní stopáže. Úkol pro scenáristu vskutku nelehký. No, nakonec to dopadlo, jak to dopadlo. ()
Galéria (5)
Fotka © Granada Television
Zaujímavosti (1)
- Když je zastřelen důstojník, policejní detektiv vezme odhozenou zbraň do kapesníku. To nebylo u Scotland Yardu v polovině 90. let 19. století, kdy se film odehrává, vůbec zvykem. Otisky prstů začaly být v Británii používány k identifikaci až v roce 1901. (Sinecod)
Reklama