Hriešne noci

Paul Thomas Anderson má nesmírný dar pro filmovou režii, práci s herci a divákem. Dokonale naplněný příběh bez jediného kazu. Délka stopáže nádherně plyne a divák nepozná pocit na mrknutí na hodinky, nebo bez dotyku emocí - Magnolia, Až na krev - tvůrce, který točí geniální filmy a zasluhuje obrovskou pozornost. (31.01.2015)

Paul Thomas Anderson točí filmy, které jsou jeden jak druhý stylisticky vybroušené, technicky brilantně natočené, scénáristicky tak košaté a mnohavrstevné, složité a sarkasticky sebereflexní a přesto neustále inteligentní a do nejmenšího detailu promyšlené. Proto je to jeden z nejlepších režisérů nového milénia, a také proto považuju Hříšné Noci za jeden z nejlepších filmů. I proto, že se na první pohled zdá, že se toho tolik ani říct nesnaží... (27.04.2008)

Dlho som premýšľal čo k filmu napísať, aby som neskĺzol do trápne oslavného tónu, dojmológie a vynášaniu P.T. Andersona do nebies. Riešenie som mal pritom celý čas pod nosom: Boogiee Nights je jedným z najúprimnejších vyjadrení lásky k filmu a radosti z natáčania. Andersonov prvý veľký film (stopážou, obsadením i mapovaným časovým úsekom) sa vkráda do zákulisia tej časti odvetvia, kde je rozpor medzi úprimným a hraným neustále predmetom debaty, a kde si (to) všetci najviac užívajú. Štylizácia do 70. rokov. kamerové finesy odpozorované z filmov kolegu z nového Hollywoodu Martyho, skvelé audio, fenomenálny casting a réžia, ktorá by si svojou inovatívnosťou zaslúžila špeciálnu kategóriu na Oscaroch za umelecký prínos. Ak by som niekedy natrafil na človeka, ktorý by chcel byť filmárom ale nedokáže sa rozhodnúť, pustím mu toto a Truffautovu La Nuit américaine. 100% (27.08.2015)

Režijně strhující náhled do společnosti alternativních hipíků, kteří prožívají jen na oko uvolněné a bezstarostné životy. Anderson exceluje v dlouhých záběrech s precizně inscenovaným pohybem po mizanscéně a v závěru také simultánním spojením pocitově se překrývajících linií. Všechny postavy jsou v podstatě jistou karikaturou a příběh nejlépe funguje v jejich přirozeném prostředí, když si režisér utahuje z nich i z jejich "umění". V prostřední části jsem měl problémy držet plnou pozornost a s postavami souznět, což vyrovnal až závěr a bizarně napínavá scéna u maniakálního Alfreda Moliny. Hříšné noci na mě působí spíše jako kreativní černohumorná satira, která by ale chtěla být něčím víc... A během těch 150 minut se jí to ne vždy daří. 80% (17.10.2019)

Paul Thomas Anderson jako výjimečný režisér s pečlivě vybroušeným, leč flexibilním stylem. Dokáže chvíli točit ve stylu 70. nebo 80. let, pak na moment přidusit dváka drsnější atmosférou, aby posléze dál vyprávěl svůj příběh. Pro fajnšmekry možná jeden z nejzajímavějších režisérů své generace - a Hříšné boogie jeho formálně nejživelnější, ale stále velmi intenzivní film. (23.11.2003)