Záhada modrého pokoje

Nějak mne to nevzalo. I přes vědomí, že jde stále o začátky zvukového filmu, mi přišlo, že herci neuvěřitelně teatrálně přehrávají, kameraman netuší, která bije, a těch podivných střihů a záběrů přes osu je tolik, až bolí oči. Také mne mrzelo, že úvod zabere přes deset minut, než se něco začne dít, včetně záběrů zámku/hradu, jedné komplet písničky s nekonečným počtem slok jako písně z kancionálu v kostele, a ostatně těch záběrů hradu jsme si užili během té krátké stopáže až nad hlavu. Řvoucí komisař kvůli prkotině už mi přišel směšný. A samozřejmě - štvalo mne, že nikoho nenapadlo, že by v pokoji mohli být dva a víc lidí v jednu po půlnoci, že museli přespávat po jednom. A co je naprd - vůbec nebylo vyřešeno, co se stalo před 19 lety. Ta inspirace wallaceovkami je zřejmá, tajná chodba se dala předpokládat, jen hrdiny to nenapadlo (jak si ale tajný vchod otevřela ta kočka?!!!), figurína je opajcnutá ze Sherlocka Holmese. Nějak jsem nepochopil, proč se musí tajit otec, holka by se z toho myslím nezhroutila. Klady pro mne jsou možnost vidět Kováříka, Šejbalovou, Smolíka v jejich raných zvukových rolích, a samozřejmě Karla Hašlera, rovněž lokace jsou dokonalé. Ale stejně mi pořád leží v hlavě, jak se tam dostala kočka, a co se stalo před 19 lety. Jo, a hlavní padouch by mohl z fleku hrát Kafku, (14.02.2016)

Záhada modrého pokoje má tajomný názov a tajomný je aj celý film. Čo sa deje v nenavštevovanej izbe vás bude zaujímať celý film až do prekvapivého, ale zase nijak extra vynaliezavého záveru. Odpoveď na to, v čom tkvie záhada zamknutej izby sa hneď logicky ponúka, ale viacerí vyšetrovatelia musia na to dojsť metódou, že ak niečo nejde mozgom, pôjde to silou. Na zámku to vyzerá strašidelne, všetko je temné a kamera je až na prapodivné švenkovanie počas niektorých dialógov ako v Universale tej doby. Herci sú pri prednášaní svojich replík trochu strojení, ale vtedy sa rozprávať pred kamerou učil ešte celý svet. (22.06.2017)

Dnes jsem s překvapením sledoval tuto opravdu stařičkou mysteriózní krimi. Zápletka je opravdu jednoduchá, ale když se děj přehoupne přes polovinu a posléze přijde rozuzlení, je vcelku milé. Nicméně rok vzniku hraje roli v tom, že herecké výkony působí naprosto amatérsky. Je vidět, že tvůrci teprve hledali možnosti, jež jim zvukový film přináší. Postavy jednájí nelogicky, dialogy drhnou, herci se chovají opravdu ochotnicky. Jak ale již víme, vyrostou časem v opravdové velikány filmu. Celkově se jedná o docela povedenou zvukovou krimi prvotinu, takového předchůdce Fantoma Morisvillu. (19.03.2016)

Ano, pokud se to tak dá označit tak se skutečně jednalo o první českou zvukovou detektivku, pokud se to takto dá označit, její premiéra se uskutečnila už v roce 1933 přesně 3. 2 .1933 a o kousíček tak předběhla jinou detektivku a sice před týdnem vysílanou Vraždu v Ostrovní ulici, která ji měla až 24. 3.1933. Srovnat tyto dvě, tak tato měla určitě nesrovnatelně vyváženější a možná i lepší herecké obsazení a netěžila jen s jednoho výborného výkonu Jindřicha Plachty jako v prvním případě. Zde byli dobří téměř všichni ať už se jednalo o hrabě Hellforda (Karel Hašler) nebo po duo mladých herců Svobody a Novotného. Záhadná Smolíkova postava byla také zajímavá, rovněž jako tichý a večně komandující komorník Fr. Kováříka. Hašlerův scénář byl zajímavý a románová předloha původně z německého filmu od Ericha Engelse "Geheimnis des blauen Zimmers" rovněž. Reálie po vzoru starých klasických anglických detektivek-také pěkné, a film byl i značně napínavý a sám o sobě záhadně-tajemný až do poslední chvíle. První Cikánův počin do velkého filmařského světa, a tak si myslím že docela neprávem opomíjený. Určitě se jednalo do té doby o nezvyklou produkci, a snímek určitě stojí za shlédnutí a to hned z několika různých důvodů, třeba kvůli exteriérům, které se natáčely na hradě Nový Stránov. 2,5/5*. (06.09.2007)

Americká verze tohoto příběhu mi přišla o trošku lepší – hlavně ale co se hereckých výkonů týče a ač to nerad říkám i samotným zpracováním akčního finále této detektivky. Tady to bylo místy poněkud vlažnější. Jaroslav Marvan tu byl jen do počtu a trio nápadníků se moc nevytáhlo. Nicméně lokace i interiéry nebyli marné, některé pasáže měly i slušnou atmosféru. I tak tomu ale vzhledem ke stáří dám alespoň průměrné ohodnocení… (12.07.2021)