Zbohom, Christopher Robin

Předně přiznávám, že postavy poplety Medvídka Pú nebo oslíka Ijáčka nemusím. Nikdy jsem tuhle kreslenou bandu nemiloval. Ale k filmu. Píše se rok 1941 a válka zohýbala osudy tisíců rodin. V té první bojoval i jistý dramatik Alan Milne a odnesl si z ní spoustu škraloupů. S manželkou čekají holčičku (tedy v ní doufají), ale narodí se kluk, a ten přeci rovněž může jednou skončit na frontě. Stejně jako otec, který se z válečných hrůz pořádně nevzpamatoval. Tudíž cestování a večírky jsou lepší a výchovu rodiče přenechávají na chůvě s tváří Kelly Macdonald. Odtažitý otec ale přeci jen shodou okolností stráví nějaký čas se synkem, spojí je fantazie, hry a procházky lesem, a kniha, která udělala mnoho dětských životů krásnější, je na světě. Stejně jako jedna dětská celebrita, která o slávu nestojí. Výsledek sice nepředhazuje jedno růžové klišé za druhým, ovšem ani přes velmi dobré herce nepřináší nic moc, co by mě donutilo se k látce vrátit. (27.07.2020)

Je dobré si pomocí takovýchto filmů rozšířit trochu obzory. O medvídkovi Pú nevím zhola nic a tak vše vlastně padlo na úrodnou půdu. To jsou ta pozitiva. Jinak film samotný je pomalý, kamera dobrá, emocí dostatek, místy i moc. Myšlenka sama (že se otec má věnovat synovi) ale nezapadla (pro jistotu nám ji na konci ještě zopakovali). Takže docela dobrý, nikoli však nezapomenutelný snímek. 65% (28.06.2018)

Začátek byl děsivě nudný a utahaný. Pomalé nimrání se v traumatu hlavního představitele Milnea, ještě pomalejší rozvíjení vztahu mezi ním a jeho synem, zkrátka nezáživná podívaná, kterou jsem hodlal dokoukat už jen z povinnosti. V půlce, kdy se film láme a zaměřuje se na rostoucí slávu a na to, jak může nedobrovolné vtržení do světa populárních autorů zničit dětství, jsem najednou sledoval výtečný životopisný snímek, kde emoce fungovaly na 200 % a u jehož finále jsem pocítil velký knedlík v krku a nepopsatelnou, upřímnou radost z toho, jak to celé dopadlo. Nikdy jsem se o problematiku Medvídka Pú nezajímal, maximálně si přečetl v dětství Příběh Tygra (a natolik mě zaujal, že si jej dodnes pamatuju), takže celý životní příběh pro mě byl něčím novým a neotřelým. Nebýt té první slabší hodiny, hodnotil bych mnohem líp. (06.06.2020)

Průměrný až televizní počin o pohnutém osudu jednoho chlapce, kterého semele sláva otcova díla. Život rodiny, která ve výsledku žádnou rodinou není, ale pouhou firmou, která funguje na úspěch a prachy. Je smutné na to koukat, ale je to zřejmě i pravda. Bohužel, celý děj je velice rozvláčný. A ač herci hrají kvalitně, po jednom zhlédnutí již nemám potřebu kdykoli se znova na toto životopisné drama podívat. Ale jako historický vhled do jedné slavné pohádky to funguje výborně. 65% (01.03.2018)

„PO VÁLCE BYLO VŠUDE TOLIK SMUTKU, ŽE SI SKORO NIKDO NEMOHL VZPOMENOUT, JAK VLASTNĚ VYPADÁ ŠTĚSTÍ. PAK SE OBJEVIL MEDVÍDEK PÚ...“ /// Nejslavnější medvěd na světě mě (stejně jako spousta věcí) nějak minul. Tada myslím knižním podobu. Film je o panu a paní Milneových, o válečnejch fobiích, chůvě, malým Billym a tak vůbec vo tom, jak vznikl Kryštůfek Robin. Vypráví trochu o úspěchu, ale hlavně je to drama o vztazích v rodině. A o tom, že štěstí z knížky nemusí mít s reálným životem nic společnýho. Zajímavý… jednak se dozvím něco o vzniku knihy a taky o důsledcích slávy (v týhle rodině). Jinak je to vlastně vo obyčejnejch věcech. A možná i nudnejch. Ale tady to celkem zmákli a vznikl takovej milej, malej, dramatickej film. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Medvěd, Prasátko, Tygr, Králík. Kdo je víc? 3.) Myslím, že nejslavnějšího medvěda má Berousek. 4.) Thx za titule „czmimi“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (06.04.2018)