Millerova križovatka

V rámci žánru nepochybně plnohodnotný příspěvek, který vybočuje ze směru, jaký známe díky Scorsesemu a jemu podobným tvůrcům. Formálně je Miller's Crossing velmi atraktivní a obsahově dosti komplexní, což je právě u mě onen kámen úrazu. Příliš mnoho postav a počáteční dějový chaos zrovna nebudí zájem ve sledování a když už se začne rozjasňovat, je jaksi pozdě. Přesto však filmu neodpírám chytrý scénář a brilantní herecké projevy. Možná ne převratný, ale rozhodně zajímavý kousek, který má své kvality. (23.06.2015)

„Up is down, black is white.“ Zhruba po deseti letech jsem si znovu střihnul nikam nespěchající gangsterský klenot bratří Coenů, opírající se o velmi chytrý scénář a originálně vzdávající hold literárnímu směru Hard-Boiled School Dashiella Hammetta, jehož romány Rudá žeň a Skleněný klíč z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století je Millerova křižovatka inspirována. Coenové přispěli svým nezaměnitelným rukopisem jako stvořeným pro žánr noir a navíc se mohli tradičně spolehnout na bezchybné výkony celého hereckého ansámblu. Boxovací pytel Byrne, stojící jako dopravní policajt ve středu Miller´s Crossing a manipulující dopravou všemi směry, Femme Fatale Harden, přesouvající sexuálními dovednostmi gangsterům mozky do jiných částí těla a hlavně naivní irské kápo Albert Finney, řádící s Thompsonem o bezedném zásobníku jako John Matrix. Mezi zajímavostí patří bezesporu to, že pro roli Eddieho Dána byl původně zamýšlen Peter Stormare (postava by se pochopitelně jmenovala The Swede), či pár vteřin trvající štěk Sama Raimiho (policejní pistolník před Sons of Erin Club). Vždycky se snažím vložit citát z filmu, který by nejlépe charakterizoval jeho podstatu, či můj vztah k němu, ale dnes bude ten význam přesně opačný: „If I never see him again, it would be soon enough..“ (28.07.2009)

Coenovic odpověď na mob movies se nese v duchu jemné nadsázky, pekelného slangu, vtipných citací, výstřední akce a precizní studie hlavní postavy: antihrdiny a losera, který ale dokáže ze své nevýhody udělat přednost a geniálně manipulovat s hlavními hráči v prohibičním ringu. Gabriel Byrne předvádí mistrovskou kreaci, ve které se noirová žoviálnost mísí s temnotou mysli zločince. Panoptikum postav tradičně oslňuje barvami, dikcí i zapamatovatelnými ksichty. Je v tom kus parodie, kus ironie a kus osudovosti. Ústřední hudební motiv shrnuje vše podstatné. Miller´s Crossing je precizní snímek, dokonale promyšlený a vygradovaný ve velkém stylu. (17.02.2009)

Gabriel Byrne je skvělej herec a tady to zase prokázal, ty jeho drsný odpovědi byly fakt geniální a jak se snažil každýho ovlivňovat, mást a vést tam kam chtěl bylo tak skvěle natočený a zahraný, že bych mu snad taky uvěřil a taky nebyl žádnej tuctovej drsňák, kterej každýho zmlátí a obsolutně mu nevadí, že jde na jistou smrt a to tenhle film posunulo někam jinam než jsou ostatní podobný gangsterky. Akce tam sice moc neni, ale ta která tam je neni vůbec k zahození a někdy to je jak má ve správný gangsterce být dost brutální a to ten nedostaek akce dokonale vynahradilo (11.06.2005)

Úvodná scéna tak na 99% pripomína kultovú úvodnú pasáž z Godfathera, z čoho som sa dosť zháčila, keďže sa páni Coenovci radi prezentujú hlavne originálne a nevšedne. Postupne sa rozvinula hustá gangsterská atmosféra, príbeh sa zaujímavo prekombinoval, inteligentne vtipné odpisy odľahčili explictnosť násilia a drsnosti. Coenovský rukopis sa jednoducho nedal prehliadnuť. K spracovaniu a k filmu samotnému absolutne bez výhrad. Coenovcom som však neprišla na chuť, aj keď im stále dávam šancu. Ide z nich taká zvláštna surovosť, ktorú môj žalúdok asi netrávi. (16.07.2010)