Rozhovor

Takto sústredené, nikam sa neponáhľajúce thrillery, v ktorých je psychologický rozbor hlavnej postavy rovnako dôležitý ako kriminálna zápletka, už v dnešnej (rýchlej) dobe americká kinematografia neplodí. Škoda. V Rozhovore sa, pokiaľ ma pamäť neklame, ani neobjaví streľná zbraň. Rola introvertného podivína ako na telo napísaná Gene Hackmanovi, skvelý krátky výskyt Roberta Duvalla. O vhodnosti a potrebe záverečnej scény v kontexte s predchádzajúcim dejom by sa dalo polemizovať, ale na výbornom dojme nič nekazí. Coppola bol Pán Režisér. (17.03.2015)

Veškeré své umění zapomněl Coppola doma v šuplíku a během natáčení se ani jednou neodvážil pro něj vrátit. Jinak si tento destruktivní zážitek nedovedu vysvětlit. První půlhodinu se do nekonečna omílá dialog sledovaného páru a když nastane okamžik, který by mohl dění posunout dál, tak se za asistence nevýrazné dramatizace vše odehrává znovu. Tím "vše" mám bohužel na mysli nulovou atmosféru, zcela chladné komponování hudby a nevídanou utahanost děje, který nemá absolutně žádnou snahu vybudovat jakýkoliv spád a nějakou klíčovost událostí. Od odpadu to zachraňují cca 3 sugestivní scény (scéna v hotelu, krev v záchodu a samotný závěr zobrazující náznak workoholismu). Pokud se na tento debakl skutečně díval prezident Nixon, tak ho měli vyznamenat Nobelovou cenou za odvahu. (30.03.2013)

Všechno co jsem si představoval jako psychologický thriller jsem zde dostal. Příběh mistra odposlechu Harryho Caula bývá velice často přibližován ke "Zvětšenině" Michelangela Antonioniho, či k "Výstřelu" Briana De Palmy, ovšem plně nevím proč. Tyto dva uvedené jsou o pátrání, o titěrné práci a o poodkrývání nových poznatků. "Rozhovor" režiséra Francise Forda Coppoly zobrazuje psychologický rozpad muže, jeho ztrátu soudnosti a soukromí. Gene Hackman zde vytvořil jednu ze svých nejlepších rolí, mlčenlivého Harryho Caula. Velmi příjemně potěšil i předčasně zesnulý John Cazale a v malých roličkách Harrison Ford a Robert Duvall. Celý film se táhne v takovém jakoby roztahaném tempu, ale přávě toto tempo je dokonalé ke snovým a paralyzujícím výlevům hrdiny na pokraji šílenství. Zvláště scéna na záchodě v bytě č. 73 je skutečně děsivá, nebo když Harry v sousedství tohoto bytu vyjde na balkon...brrrr. Scéna, kdy Gene Hackman hraje na saxofon v rozmláceném bytě je jedna z nejdepresivnějších, které jsem viděl. "Rozhovor" nikdy nebyl, není a nebude nijak zvlášť oceňovaný, známý a vyzdvihovaný snímek. Má však v sobě nepřebernou dávku krystalicky čisté filmařiny a všechno, co se od žánru (psychologického dramatu či thrilleru) může očekávat. "Rozhovor" je nadčasový film po všech stránkách. (06.03.2007)

Nikomu neberiem to, že ospevuje bravúrny a nikým nečakaný koniec. Ten bol naozaj podarený. Ale spôsob, akým sa k nemu Coppola postupne v deji dopracuvával ma naozaj nudil. Všetko je len o pár chvíľkach zo života špióna, no jeho zruinovaný rozdvojený život ma absolútne nezaujal. 60%. (11.03.2007)

Odposlouchávat a být odposloucháván... Velmi pomalu gradující a vtahující diváka do děje, tím víc ale stupňující napětí získává na intenzitě a na sugestivnosti. Zpočátku banální odposlouchávání zdánlivě nezajímavého rozhovoru dvou lidí v parku se pomalu, ale jistě zvrtává v pořádný thriller. Harry Caul (ten-který-odposlouchával) se musí rozhodnout mezi etikou a profesí a snaží se přijít celé té stále zamotanější záhadě na kloub a zabránit důsledkům, které z ní plynou. Gene Hackman je ve své roli famózní stejně jako Francis Ford Coppola na režisérské židli. Ocenila bych sice o něco méně scén z Harryho života (o 15 minut kratší stopáž by tak vytvořila naprosto neskutečný výsledek), ale žádné dílo nemůže být dokonalé, takže i přes to dávám zasloužený plný počet. (14.06.2007)