Réžia:
Takaši ŠimizuKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Christopher YoungHrajú:
Sarah Michelle Gellar, Clea DuVall, William Mapother, Bill Pullman, KaDee Strickland, Rosa Blasi, Rjó Išibaši, Ted Raimi, Grace Zabriskie, Jason Behr (viac)Obsahy(1)
Američanka Karen (Sarah Michelle Gellar) študuje v Tokiu za sociálnu pracovníčku a svoj osud si spečatí vo chvíli, keď sa rozhodne zastúpiť istú zdravotnú sestru, ktorá sa jedného dňa z ničoho nič jednoducho neukáže v práci. Vydáva sa na miesto určenia - do tajomne tichého domu v tajomne tichej uličke - a nachádza tam iba postaršiu americkú ženu, ktorej nie je práve do reči. Keď začuje zhora zvuky, vydáva sa tam, aby zistila, o čo ide, a tým sa zamotá do bludného kruhu nadprirodzenej hrôzy, akú si nedokázala predstaviť ani v najhorších snoch. Keď niekto zomrie v záchvate intenzívnej zlosti, ostane po ňom prízrak, ktorý sa postupne šíri na ďalšie obete a "nedá im spávať", až kým ich nedoženie k šialenstvu alebo samovražde. Dokáže Karen čeliť tejto nočnej more? Dokáže ju zastaviť, kým je ešte čas?
Japonský režisér Takashi Shimizu sa presunul do Hollywoodu, aby si zrežíroval remake svojej vlastnej hororovej série. THE GRUDGE je tak po snímkoch Ju-On, Ju-On 2, Ju-On: The Grudge a Ju-On: The Grudge 2 už piatou "šokovou terapiou" o prekliatom dome a nešťastníkoch, ktorým jeho prízraky vystrašia dušu z tela. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (456)
Nenávist m sice člověk v sobě, ale současně ji může taky korigovat, může být motivační či ničivá. Někdo si na ni nestěžuje, jiný ji má v sobě rád a hýčká si ji. Inu kolik lidí tolik... ()
Film si ani nezaslúži také vysoké hodnotenie, ale hrôza, ktorá lezie z plátna prebije slabú pointu ako nič. Menej detektívka ako KRUH, herecké výkony na rovnakej úrovni, lepšia práca s atmosférou. "Klaustrofóbia" z neznámeho Tokija perfektene doplňa všade prítomný strach a keď si teraz niekto za mnou odgrgne hneď mám zimomriavky... Lepšie bez pointy než dopadnúť ako GOTHIKA, alebo VÁŽKA... ()
Bál jsem se, ale uznejte, že já nejsem měřítkem. Bojím se všude. Bavil jsem se po celou dobu. Atmosféra dýchala ššš hůů, ššš hůů. Ale jsou tam takové kopáky, které podrážejí základy celé stavby. Tak zaprvé mi nesedí Gellar. Za druhé jsou některé postupy postav na hlavu. Jasně, je to horor, měl bych si na to zvykat, ale někdy je horor tak zdařilý, že si těhle "nejasností" oko nevšimne. Tady jsem si všiml jen asi dvakrát, ale i tak je to škoda. A poslední výtkou budiž tečka, tedy konec filmu. Když vezmu v úvahu, jak jsem se bál u úvodní scény, scény se schodištěm a dalších, tak mi prostě konec přišel trošku přepálený. Hlavně mě ale trošku mrzí má blbost. Až do stisknutí tlačítka Play jsem myslel, že pouštím původní verzi. Škoda, doženu ji a snad dojem nebudu mít lehce pokažený. Tohle je pořád na slušných 7 z 10ti. ()
Nevim co mi tohle mělo dát, ale strach tu nebyl. Spíš mě ten mňoukající malej parchant akorát iritoval. ()
Japonský originál som nevidel, toto ma nezaujalo, aj keď sa musím priznať, že som sa párkrát zľakol. Inak som sa pri filme nudil a nezachránila to ani Buffy, premožiteľka upírov. ()
Já prostě duchařský horory nemám rád. Je v nich minimum strachu, prkenní herci a to vše obsahuje i Nenávist. Ale jsou i horší. ()
Jeden z mála podarených amerických remakov. Dej rozhodne nepatrí medzi silné stránky filmu ale atmosféra je bravúrna ktorú vytvára predovšetkým výborný zvuk. Pokiaľ ste sami doma v noci tak je tento film tá správna voľba. ()
Určitě lepší horor než je okecávaný Kruh. Dobré herecké obsazení, atmosféra a děsivý dům, kde bych nechtěl být. 89 %. ()
Obrovské zklamání! Příběh je neskutečně kostrbatý, chaotický, ale co mě zklamalo asi nejvíc, že je milionkrát ohraný. Máme dům a tam se stala vražda - jéjda, tak tam bude zlý duch zemřelých, který bude strašit každýho až k smrti, kdo překročí práh. Pardón, ale čekal jsem něco originálnějšího. Jinak zpracování není špatné, ale je vidět, že se staví hlavně na zvucích, které drží tento horor ještě jakštakš děsivý. Už jsem si sehnal i Japonský originál, ale teď opravdu nevím, co mám od něj čekat. Snad budu mile překvapen, protože tohle byl skoro průser. 35% ()
A já se toho nebudu bát a střelím za pět, jednak jsem měla celkem velké asociace na Kruh (který patří do mojí hororové topky), jednak se mi hodně zamlouvaly efekty, a v neposlední řadě.. se bojím, že by mě chodil strašit ten roztomilý klouček, pokud bych dala horší hodnocení :-). A málem bych zapomněla na ty zvuky, ty mě budou strašit ještě dlouho. ()
Kámoš mi o tom říkal, je to lepší a strašidelnější, než původní Nenávist, protože na to amíci Shimizuovi dali víc peněz. Jenže ty prachy asi spolkli známí herci. Jo, pár scén z původní Nenávisti tady je (příběh je o dost jinej), skáče to z jedné časové roviny do druhé (tady je to ale víc přehledné a srozumitelné, což ale možná dělá to, že si jde dobře zapamatovat ksichty, což u původních asijských hororů mám často problém a tak v tom mám trošku bordel) a malej kluk je stejně strašidelnej. Jenže původní Nenávist mě dokázala vyděsit natolik, že jsem si musel rozsvítit. To tahle nedokázala. Je to prostě slabší odvar původního snímku, který je možná přehlednější a stravitelnější, ale ne tak děsivý a strašidelný. ()
Skoro rok jsem odkládal tento remake od doby co jsem viděl původní snímek, abych si jej dokázal lépe vychutnat a nehledal v tom podobnosti ze scén již viděných. Bohužel zůstala tato verze za mým očekáváním. Jak o tomto může vůbec někdo říct, že je to lepší než originál a jeden z nejlepších remaků? Zatímco u japonské verze jsem se trochu i zapotil, tak tady jsem zíval jedna báseň. Atmosféra vůbec nefungovala, tak jak by měla. Navíc nápad nedržet se až tak okatě předlohy vyšel v niveč. Postrádal jsem u toho větší dávku napětí a S. Gellar jsem už viděl předvést mnohem lepší výkony. 5/10 ()
...americanized. ()
Kvalitní japonsko-americký horrorový hybrid. Šimizu vzal nejlepší (nebo spíš nejvýstižnější) scény ze všech svých Džuonů, obsadil je americkými herci, předžvýkal je a slátal k sobě tak, aby byl celek srozumitelný i většinovému euroamerickému obecenstvu, no a výsledek se povedl. Pro toho, kdo má obvykle problém třeba s odlišnou komunikací režiséra s divákem v japonských filmech, nebo pro toho, kdo se se svérázným japonským stylem horroru teprve seznamuje, se může jednat o hodně užitečnou, ba iniciační záležitost. Zaujali mě navíc i herci, z nichž dva (Pullman & DuVall) jsou shodou okolností mí velcí oblíbenci. A dokonce i tu blbku Buffy jsem vzal na milost. Skvělá věc, 85%. Nejlepší scéna: Pullmanův skok střemhlav. ()
Jsou tam děsivé chvilky a má to i slušnou atmosféru místy ale to je vše. ()
Pár scén na infarkt, pekelná napínavá atmosféra, sympaťačka Sarah Michelle Gellar a jednoduchý scénář, ze kterého bylo vyždímáno maximum. A konečně jsem zpětně pochopil pár fórů ze čtvrtého dílu Scary Movie. ()
Druhý remake Ju-onu, který vznikl jen pro to, aby Američané nemuseli číst titulky. A americkému popcornovému publiku odpovídala i celková úroveň. 40% ()
Co mě osobně nutí hodnotit průměrně, je děj. A leč začátek a posléze první polovina filmu se jeví výborně, pak už je to monotónní. A nějakých víc časových rovin už mě opravdu nedostane... ()
Filmu bych vytkla chvilkovou podobnost s Kruhem a příčina zla v tom domě byla možná trošku nedomyšlená a jednoduchá, ale jinak jsem se bála skoro tak hodně jako u Kruhu ;o) ()
Pekné, miestami naozaj strašidelné. Ale zas také to až nebolo. Ani som sa neposral, ani mi to na psychike nezanechalo stopy a reči že je to najstrašidelnejší horor už ignorujem. Ale z hororov, čo sa v dnešnej dobe nakrúcajú je to určite film na vyššej úrovni ako ostatné. A na rebríčku strašidelnosti by sa určite umiestnil na prvých miestach. 85% ()
Reklama