Mesto šialencov

Príšerná nuda, videl som to raz a po repríze túžim asi ako po kastrácii dvoma veľkými ploskými kameňmi. Hoffman s Travoltom sa môžu snažiť ako len chcú, všetko ničí príšerne nudný scenár, nepresvedčivá réžia... a nič iné MESTO ŠIALENCOV vlastne ani nemá. Možno ešte tak Alana Aldu a nejakú chabú myšlienku o sile médií, ale stále je to nechutne málo. (30.10.2004)

Toto drama patří mezi sociální dramata, která jsou napsána lidmi, kteří mají snahu a potřebu ukázat na jakousi nespravedlnost kapitalistického světa. Tím ale neříkám, že se jedná o kritiku kapitalismu jako takového. Spíše se jedná o tragická dramata lidí, kteří se díky ztráty práce dostanou do velmi svízelné, někdy snad až neúnosné situace. Potom se jen jedná o to, jak se svým osudem naloží, tedy jak se s touto velmi těžkou situací vypřádají. V tomto případě to zaměstnanec muzea řešil až za hranicí únosnosti, byť neměl v úmyslu svou zbraní někomu ublížit. Zajímavá a vcelku prokletá je jiná nosná stránka filmu. A tou je manipulace veřejným míněním. Opravdu je to tak, že média dokážou zázraky a ze slušného člověka jsou schopni udělat zločince a naopak. Já jsem křesťan, takže věřím, že naše činy bude soudit Bůh. Myslím si, že i pro ateisty je lepší, než být vydán napospas médiím, tato varianta. (13.01.2014)

Já mám tenhle film rád a to z jednoho prostého důvodu, jenž jsem tady v komentářích snad ani nezaznamenal- dost dobře si totiž dokážu představit, že tohle se v reálu může odehrát. A takové snímky mají moje sympatie (další takový mě napadá třeba John Q.). Hoffman i Travolta podávají velmi kvalitní herecké výkony. Mimo základního příběhu se dočkáme i pohledu pod pokličku médií a přesto že by se dalo najít i leccos negativního (např. chování policie), tak u mě jednoznačně převládají pozitivní pocity. 90 % Oblíbená část- Travoltův první rozhovor do TV (31.12.2010)

Snímek nepřináší nic nového, nic s čím bych se rád ztotožnil a především nemá ani jednu postavu, které bych aspoň trochu fandil... Beru ho jako film, který chce být protestní, ale ne zas tak moc, aby nepodkopával víru ameriky v to, že dělá skutečně to, co chce. Vše jde do vytracena a směšný Hofmanův závěr mi přijde až jako fraška. Za celý film jsem se nedověděl, proč se tu každý chová jako naprostý idiot a argument "prachy" si nechte pro lidi s IQ bushovic rodiny. je skutečně americký národ už v jádru zkažený? (27.09.2010)

„Viděl jsem v televizi, že když máš zbraň, tak tě poslouchaj.“ Psychologické drama, ve kterém se setkala vybraná společnost hereckých hvězd (Hoffman, Travolta, Alda). Atraktivního příběhu obyčejného živitele rodiny se chytne cílevědomý reportér Max, který se chce dostat opět na výslunní. Propuštěný hlídač muzea totiž neunese ztrátu zaměstnání a rozhodne se k zoufalému činu s rukojmími. Max si postupně zahrává s city dělnické třídy a všichni z jednoho osudu náramně prosperují. Tvůrci apelují zejména na to, že všichni bez rozdílu jsme jen loutkami ve vodách médií. V chytře napsaném snímku je nezajímá jednání policie nebo vyjednavačů, vše směřují výhradně na moc mediálního světa. (25.08.2006)