Nezvestný

Já vím. Po Z a État de siège jsem mohl něco takového čekat, ale myslel jsem, že americká produkce Costa - Gavrase trochu zklidní... Nezklidnila a tak dál plive žluč a síru na liberály a jim podobnou chamraď. Yvese Montanda nahradil Jack Lemmon. Jeho politicky neuvědomělý otec, jenž odmítá všechny ty přehnané politické teorie své snachy, ale nakonec přece jen prohlédne a uvědomí si zkaženost zahraniční politiky své vlasti je naivně napsanou postavou. Bravurně zahranou, ale otravnou, jako všichni ostatní. Příliš nepřekvapí - u Gavrase jinak velmi dobrý - střih. Přechod mezi flashbacky je totiž až otravný - protože není. Přecházíme v jedné časové rovině hned do druhé a naopak. Ale co je největší podraz na diváka je samotný průběh pátrání. Aby se jevil napínavější je nám hned ze začátku zamlčen hlavní důkaz. Odhalit jej totiž, tak každému rozumnějšímu člověku dojde, jak se věci mají... Na druhou stranu musím vyzdvihnout velice přesvědčivě ztvárněné prostředí Chile během vojenského převratu. Právě scény odehrávající se na vylidněných ulicích, na národním stadionu, využívaného jako internační tábor pro politické oponenty a zejména v márnici se stovkami zastřelených jsou skutečně silné a vypoví více než řečnění a obviňování všech pravičáckých sil. Raději doporučuji sehnat - sice ještě levičáčtější, ale o to lépe natočené - filmy, o kterých jsem se zmínil na začátku. No ano, Vangelis válí... (04.10.2008)

Na me az moc politickej film. Patrani po zmizelym synovy v nejaky prdeli po prevratu plny vojaku, kde kazdej dokola tvrdi, ze dela maximum, aby ho nalez, ale fotrik postupne zjistuje drsnou pravdu, by totiz byl paradne napinavej, ale to by tu totiz nesmeli bejt vsudypritomny politicky keci. Obcas tak film silne ztraci tempo, misty je to uz stereotypni. Na druhou stranu, je to podle skutecnejch udalosti. Jinak film stoji krome tematu hlavne na hercich a od Spacek jsem slusnej vykon ocekaval a skutecne ho predvadi. Ale ja byl hlavne zvedavej na Lemmona, kuli nemu sem si film taky pustil, jelikoz jsem ho bud videl desne mladyho v Nekdo to rad horke a nebo naopak desne staryho v komediich s Matthauem, takze jsem fakt nevedel, co od nej cekat. Ale predved, ze to je hodne kvalitni herec, zahral perfektne a skoda, ze zustalo jen u ty oskarovy nominace. Koho zajima politika a podobne, bude z filmu asi nadsenej, jenze me by spis zajimala ta thrillerova cast, takze jen 4*. (03.01.2010)

Z filmu je zřejmé, proč jsou Američané tak hrdí a sebevědomí. Věří totiž svému státu a právu. To se o nás říci nedá, protože nemáme v co věřit. Leda tak v korupci, nespravedlnost a falešnou pravdolásku. Také se mi líbilo vyobrazení politického převratu v zemi a co to všechno obnáší. Výjimečný stav, zákazy vycházení, neustálé prohlídky a kontroly až po mrtvoly v ulicích. (24.11.2019)

Je to ojedinělý případ, bežný případ, nebo se to může stát každému z nás? A v jaké podobě? Nepřístojného cizince, jeho otce, manželky, přítele? A v jaké době? Při převratu, revoluci, nebo v běžném životě? Costa-Gavras nás tlačí do toho nejobecnějšío pojetí! Má pravdu? A jakou pravdu? Pravdu dané situace, pravdu dané doby, nebo zcela obecnou pravdu? (01.05.2018)

Nuž Nixon nepatril (a nepatrí) medzi tých najpopulárnejších amerických prezidentov, čoho dokladom je nepriamo aj tento film. Ním podporovaný puč v Chile totiž so sebou priniesol tisícky mŕtvych a my sa doslova medzi týmito telami v Nezvestnom prehrabávame, aby sme napríklad našli jedno konkrétne telo. Neviem prečo bol ocenený Oscarom zrovna scenár, pretože ten ponúka v podstate ničím originálne dialógy a preslovy, zato kamera a výprava sa pred ničím neostýchajú. Plný národný olympijský štadión "nepriateľov štátu", prázdne ulice, streľba za bieleho dňa ako súčasť každodenného života, spomínané centrá, kde sú oddelené hordy identifikovaných a neidentifikovaných tiel, americká ambasáda s veľkým portrétom Nixona na stene. Veľmi silná výpoveď o tom, čo je to pravicový extrémizmus a sebareflexívny americký film, i keď ho nakrútil Grék. (29.06.2019)