Hracia skrinka

"On není žádné monstrum, jsem jeho dcera, znám ho víc než kdokoliv jiný..." Opravdu můžeme o někom na 100% říct, že ho známe? Tuhle otázku si po zhlédnutí tohoto filmu asi nelze nepoložit. Film je za mě silným samozřejmě už jen kvůli tomu, že plně souzním se slovy vládního žalobce, že "je sice pozdě změnit to, co se stalo, ale není pozdě to připomínat." Ovšem asi nejvíce mě tentokrát zasáhl samotný konec filmu, když se z poněkud těžkopádně rozehraného soudního dramatu stává drama rodinné.  Když tak Ann Tabotová, dcera vehementně věřící v nevinu svého otce, po svém prozření dotyčného konfrontuje otázkou, "proč se aspoň nepokusíš říct pravdu," šel mi mráz po zádech. (15.04.2022)

Silná téma s ešte silnejším odkazom. A navyše originálna, pretože s tematikou zločinov maďarských fašistov (tzv. nyilašovcov) som sa na striebornom plátne ešte nestretol. Hoci predstavovací začiatok je dosť naťahovaný, po prehupnutí sa na súdny proces naberá na obrátkach a odkrýva zaujímavé a silné divadlo. Všetko pekne dávkované. Posôbivá je aj konfrontácia súčasnosti s pre niekoho takmer zabudnutou minulosťou. Pochváliť musím nielen fajn obsadenie, ale aj použitie maďarčiny (u amerických hercov foneticky naučenej), maďarských hercov vo vedľajších roliach či natáčanie v Budapešti. Príbeh tak získava na autentickosti. (19.03.2020)

Kvalitne spracovaný, zaujímavý a podnetný film o dvoch hlavných témach - o špecifickej téme obviňovania vojnových zločincov odhalených v starobe a širšia, všeobecnejšia téma o tom, ako dobre poznáme vlastných rodičov – veď sme neboli nablízku, keď dospievali a samozrejme poznáme len usadenú, zvyčajne milujúcu a starostlivú mamu či otca od našeho detstva. Film sa rozprestiera na ťažkej línii svedectva času do minulosti vojnových zločincov, najmä zobrazením ťažkých spomienok na fyzicky a ešte viac emocionálne zjazvených svedkov hrozných činov páchateľa. Brutálneho znásilnenia a vraždy, ako vždy, prominentných. , ak je to medzi nimi to správne slovo, proti konvenčným napínavým požiadavkám mainstreamového hollywoodskeho thrilleru. Aj keď si nie som istý, či je nájdená rovnováha vždy celkom správna, niektoré scény vychádzajú ako priamo zo súčasnej televíznej právnickej drámy a nástroj náhodného zvratu „odhalenia“, ktorý napokon rozhodne o vine zdanlivo milujúceho otca a dedka "Papa Mishka" sa zdá byť príliš ukecaný, ale celok je povýšený opatrným tempom filmu. Jessica Lange má ťažkú ​​úlohu niesť film, do značnej miery vidíme, ako sa udalosti vyvíjajú z jej pohľadu, počnúc jej nedôverčivým odsúdením pôvodného obvinenia, ale nakoniec sa presunieme k neochotnému priznaniu, že jej milujúci otec by mohol byť načrtnutým páchateľom, na súde, pod ťarchou stále presvedčivejších svedectiev, najmä svedectva staršej Maďarky, ktorá rozprávala o svojom znásilnení zo strany Mishky a elity jeho tajnej polície. Je to film, ktorý vás prinúti diváka zastaviť sa a zamyslieť sa nad svojimi vzťahmi s tými, ktorých miluje, a nad tým, či by sme niekedy zakryli svoje prehrešky na úkor pravdy a spravodlivosti. 7,5/10 (15.07.2023)

Strhující. Jessica sice není mladá (40 let v době natáčení), ale její postava je nasměrována před složité rozhodnutí: pohřbít svého ještě žijícího otce. Tím hodně napovídám, jak to celé dopadne, i když pozornému divákovi je vše jasné od úvodu. Moc se mi líbil průběh soudu - jeden svědek po druhém, prokuratura, obhájkyně. Pak jedeme do nemocnice, případ se zdá být vyřešený, ale do konce filmu zbývá ještě 20 minut. Je zřejmé, že to zásadní teprve přijde. Skvěla vybrán byl do své role Armin Mueller-Stahl. Hraje tu tak trochu sebe sama, myšleno tou emigrací. Ve filmu sice hodně mluví, mnohem důležitější jsou ale záběry jeho tváře a očí. Modré, bezelstné, napadá vás Paul Newman. Autentičnost je zvýrazněna maďarskými dialogy. Čekáte "chuťovky" esesácké školy, a ony přijdou. Konec je zásadní, nepřekvapivý, ale v tomto případě jediný obhájitelný. Skvělá práce Costy-Gavrase, je to můj 6. film od něj. V hlavní roli v původním dabingu exceluje Simona Stašová. (09.12.2017)

K veľkému počtu filmov o holokauste a filmov z prostredia súdnej siene pribudla aj Hracia skrinka. Som s ňou spokojný, ale niekoľko výhrad mi bráni označiť ju za mimoriadny film. Mimoriadne sú určite herecké výkony, mimoriadne je, že film bol inšpirovaný skutočnou udalosťou, ale tým to aj končí. Costa-Gavras, verný svojmu ľavicovému zmýšľaniu, podvedome tlačí na pílu a v príbehu sa tak objavujú falošné tóny. Nepochopil som vieru ľudí v to, že starostlivý dedko a otec a krutý nacista sa vzájomne vylučujú. Na druhej strane sa mi páčila úloha hracej skrinky v deji. (27.06.2022)