Z

Kdyby jen ten začátek nebyl tak nepřehlednej. Přitom je jasný, že bez něj by to nešlo, protože zbytek filmu je v podstatě vyšetřování. K filmu jsem se dostal při čtení řeckých dějin (Hradečný, Pavel - Dějiny Řecka), kde je zmíněn v souvislosti s násilnou změnou politické reprezentace v šedesátých letech. Podle mého názoru autenticitě hodně škodí, že C-G byl v podstatě odříznut od Řecka, a film točil jinde (samozřejmě, v Řecku by jej točit nešlo možná dodnes), v Alžíru. Pár lahví od piva a odznaků na zdi mě nepřesvědčilo, že se děj odehrává v Řecku. Taky si nejsem jistý, jestli se má jednat o Soluň, když sem "noviny každý den v 10:00 dováží letadlo z hlavního města". Papaska víceméně jen do počtu jako star. Oceňuji střih, skvělou kameru a v druhé části i tempo. Na plný počet to ale není. (30.08.2015)

Nejslabší z trojice po sobě jdoucí spolupráce režiséra a představitele hlavní role je přesto stále silným a napínavým politickým thrillerem. Přestože ve filmu asi nejčastěji padne slovo komunismus, je nejméně názorově vyhraněným Costa-Gavrasovým dílem. Velký Řek malé postavy dokázal vždy provokovat. (11.05.2014)

Politický thriller ako z učebnice, Costa-Gavras to jednoducho vie. Vytvoril strhujúce dielo s dokonalým strihom a hudbou. Film sa spočiatku javí ako politická prekáračka medzi ľavičiarmi a pravicovou vládou, ktorú zastupuje skorumpovaná a intrigánska armáda a polícia. Následne však prejde k samotnému vyšetrovaniu vraždy opozičného politika ( excelentný Jean-Louis Trintignant ) a film získa ešte rýchlejší spád. (22.03.2018)

Levičáci jako zdroj všeho světového dobra podle Costy-Gavrase. Jak už tu zmínil Pohrobek, Z je skutečně filmem až příliš okatě doleva zatočeným, což ovšem neubírá nic z jeho kvalit co se filmařské preciznosti týče. Kromě samotného režiséra se činil i casting, který vybral Montanda, Trintignanta a Perrina, tedy tři mé francouzské oblíbence, tak Mikis s pro něj typickým (místy řeckým) hudebním motivem. Plný počet - včetně přihlédnutí k oné levičácké poupravenosti - jasný. A méně nedám, ani až to uvidí 100 lidí. :) (19.02.2010)

Viete, čo ma na tomto pozoruhodnom, politickom, znepokojivom snímku najviac zaujalo ? Skúste si zatipovať. Stále nič ? Chvíľka napätia... A je to tu ! Vážené dámy a vážení páni, v snímku „gréckeho Olivera Stonea” , ma 100 % INTERESOVAL špičkovo - špičkový STRIH, francúzskej strihačky Françoise Bonnot, ktorý je naprosto strhujúci, a vôbec vďaka tomu som sa nadmieru stotožnil so strhujúcim dianím. Už si ani nepamätám, ako dlho som očakával z mojej pozície, kedy konečne UZRIE SVETLO SVETA = Z. Nie som typ človeka, ktorý sleduje politiku, ale sledovať UDALOSTI okolo demonštrácii, kde sa schyľuje k likvidácii istého poslanca, pritom prsty v tom majú všetci vysoko postavení, a „proti múru” stojí húževnatý SUDCA, o nadčasové filmové prebiehanie, je naprosto postarané, až neveriacky krútim očami, aká extáza sa mi dostáva. Určite by som pochválil režiséra, scenáristov, kameru, či aj hudbu, alebo herecké obsadenie, v ktorom sa „predvádza” povolaný Jean - Louis Trintignant, ale i Yves Montand, ako Z, zo ženských hereckých predstaviteliek, mi jednoznačne inklinovala Grékyňa Irene Papas, v úlohe zdrvenej manželky „obetného baránka” , to by bol klasický nadštandardný pozitívny PLUS, áno, to je bezpochyby pravda, vylepšuje to celkové nálady, pocity a myšlienky, no, už v samotnom úvode spomínam, čo ma to vlastne tzv. poznačilo. Takýto film ešte len čaká na ďalších múdrych divákov, ktorí zatiaľ odolávajú, ale mali by sa nad tým zamyslieť, čo im to uniká... Ja som tento REST našťastie dobehol. (16.05.2017)