Stalingradskaja bitva I
Obsahy(1)
Realisticky pojatý sovětský velkofilm popisuje ve dvou dílech osudové boje, které určily vývoj 2. světové války. Zatímco úvodní část zachycuje zoufalou obranu strategicky významného města na Volze, druhý film se soustředí na rozhodující ofenzivu Rudé armády proti Hitlerovským vojskům. Generálové Vatutin, Rokossovskij a Jeremenko i celý sovětský lid do posledních sil nepolevili a dovedli nakonec protivníka ke kapitulaci. Stalingradská bitva měla ohromný politický i strategický význam a byla začátkem přelomu ve válečných událostech. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (14)
Stalingradská bitva je film, který mi svou koncepcí připomínal spíše něco na pomezí mezi hraným filmem a dokumentem. Plány vojenských akcí a bitev jsou provázeny mluveným komentářem a záběry bojujících vojáků a politických jednání vypadají jako by plnily pouze ilustrativní funkci. Postavy ve filmu sice vykazují známky života, ale zároveň nemají žádnou hloubku a pokud vůbec projeví emoce, tak výsledný dojem vyznívá jako loutkové divadlo, jakoby hercům někdo cizí vkládal slova do pst a tahal za provázky, kterými je ovládá. Rudoarmějci jsou lidé bez bázně a hany a nekonají se tedy žádné čistky zbabělců z vlastních řad, protože podle tohoto snímku neexistují. Oproti stejně starému Pádu Berlína zde chybí dějová linie zaměřená na vztah obyčejných lidí a není se na co jiného soustředit než na suchopárná data, v 2. díle filmu okořeněná alespoň Hitlerem zamotaným do pásky z telegrafu a Stalinem, jež komentuje notýsek jednoho ze členů svého štábu. JInak se zde jen kumulují fakta ovlivněná propagandou vrcholící v druhém díle vítězstvím bitvy. ()
Obrovská sovětská propaganda, kde je Pepík Stalin prezentován, jako nejgeniálnější a nejvšestranější člověk všech dob a na druhé straně Dolfík Hitler, jako imuplzivní šulínek. Film je příšerně stereotypní, Pepík neustále reaguje na nastávající problémy při obraně Stalingradu, přičemž si zachovává naprosto klidnou tvář. Takový dřívější Chuck Norris východu. Tak nějak to člověku připadá, že z historických událostí byly ukázány pouze ty, na které jsou sověti hrdí. Kupříkladu mě velmi zarazil úžasný vztah Pepíka Stalina se všemi jeho generály. Ve filmu zní solidní hudba a válečné záběry jsou rovněž docela koukatelné. Naustále všude něco vybuchuje a já se tedy moc těším na pokračování, na které vlítnu okamžitě po odeslání komentáře a hodnocení. Vzledem k tomu, že určitě scénky ve filmu působí poměrně vtipně, tak ze sebe vymáčknu 2*. ()
Film, ktery de facto pojednava o strategickem mysleni Stalina ( a to hodne prehnane ). Prave jeho rozpravy nad mapami s Vasiljevskym a rozprava nad vinem s jakymsi kamaradem film dost degraduje. I tak dam slabe 4 hvezdicky, nebot si myslim, ze film je zdarilejsi nez Pad Berlina ze stejne doby. A skvele, az dokumentaristicke vyobrazeni valky okolo Stalingradu nebo nalet na mesto. Jiz jako malemu klukovi se mi take vzdy na sovetskych valecnych filmech libily graficke sipky na mapach, ktere postupuji ci ustupuji se zatisim valky... ()
Ano, samozřejmě že se jedná o totální komunistickou propagandu, ale celkem mi to celé připadalo dost epické a efektivní. Ve své době musel film sklidit opravdový úspěch. Hudební motiv se mi rovněž velmi líbil a navíc pár velmi silných, ačkoliv dost nadnesených momentů jako je např. dobití Pavlovova domu, bombardování a boje v troskách Stalingradu, atd.... Na mě film celkem zapůsobil i přes neskutečně silnou propagandistickou bariéru, ale není se moc čemu divit, když nebylo ani 5 let po válce. ()
Vďaka Bohu za to, že player má funkciu Fast. Inak by som to tie tri hodiny asi ťažko vydržal. Aj preto, že výsledok je dopredu známy. Aj tak som mal dostatok času na to, aby som porozmýšľal, kto sa od koho učil propagandu: Jožko Goebbelsovie od Rusákov alebo oni od neho. Ale je celkom možné, že mali spoločných učiteľov niekde za mlákou... V každom prípade je toto viac hraný dokument ako film. ()
Zaujímavosti (2)
- Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech v roce 1949. (M.B)
Reklama