Posol budúcnosti

Těžko spekulovat nad faktem, proč se tento legendární Costnerův propadák stal takovým neúspěchem a doslova symbolem pro filmový průser. Hned několik pozitivních věcí se zde totiž najít dá. Citlivá a vnímavá režie, výtečné akční scény (sekvence kde hlavní ženská hrdinka popadne M16 a začne střílet hlava nehlava je nezapomenutelná) a i ta ústřední myšlenka není špatná. Bohužel Costner nenapsal dost dobře postavy a například Patton se opravdu nepovedl. O patos není nouze a bohužel je chvílemi až neúnosný. Rozhodně je to však film, jehož tématika se každou chvíli na obrazovkách opravdu nevyskytuje a tudíž rozhodně stojí i přes spoustu nedostatků za pozornost, potažmo uznání snahy a jakž takž slušně odvedené práce, která však samozřejmě mohla být o mnoho lepší. (30.07.2007)

Drahna let, co jsem viděl tohohle pošťáka z budoucnosti a bavil jsem se zajímavou vizí budoucnosti a jedním člověkem, který náhodou najde mrtvého pošťáka, hodí na sebe jeho hadry a vydá se do světa rozdávat dopisy. Po několika letech se k filmu opět vracím, abych se ujistil, jestli mi to za to opravdu stojí. Hodnocení zde mluví jasnou řečí a tak nemůžu naléhat a rovnou spustit. Postman je sice velkolepě natočen, ale je v něm znát hrdinost, americký patriotismus, síla vůle a hlavně hloubka citů, která sahá každým dopisem až do mysli a nedokáže se z ní vypudit. Prostě v budoucnosti, kde nikdo nemá budoucnost vzniká poštovní společnost, která je na sebe hrdá a pěje chválu po celé zemi. Chvílemi je to neuvěřitelně náladové, ale i tak to není zas tak špatné jak se na první pohled může zdát. I když pro Kevina Costnera to musel být šok, když se dva jeho projekty po sobě staly propadáky na celé čáře. --- Vodovou polivku jsem ještě nejed. Příště by si tam mohla přidat písek, prach nebo jehličí. (20.08.2007)

Nepamatuji se, kdy se mi stalo naposledy, že bych si zamiloval film, který je všeobecně dogmatizován jako špatný - král filmových propadáků Postman to skoro dokázal. Svým patriotismem, velikáštvím, předvídatelností a naivitou představuje tenhle Costnerův opus takřka všechno, co se mi na hollywoodských blockbusterech často příčí, a zároveň je čirou odpovědí na otázku, co na nich tak upřímně miluji. Ačkoli je to opravdu neadekvátně dlouhé a místy natvrdlé, já se u toho nenudil, vize budoucnosti mi přišla zajímavá, hlavní záporák správně zlý a Howardova hudba vyloženě skvělá. Costner to navíc herecky utáhne a vizuálně je film příjemně uvěřitelný a starosvětský. Dost mě mrzí, že kvůli některým velkým blbostem a bídně zinscenovaným sekvencím nemohu dát 4*. Odpady sem určitě nepatří. 70% (16.03.2020)

Většinu filmu jsem si říkal že to vlastně není tak zlé - že je to sice rozplizlá patetická břečka hrající si na postapo western, ale že mě to jen nudí, a ne něčím přímo sere. Ale finále to dokázalo úspěšně zvrátit, až jsem z toho skoro zvrátil - tak vehementní mávání vlajkou nejvíc nejlepších Spojených států, až mám chuť jít jednu rovnou zapálit. Takže jo, nejenže mě to nudí, ono mě to i sere. 2/10 (12.04.2015)

Současná mladší generace ani neví, že tento film existuje. Asi jako ani nevnímá Costnera coby někdejšího oscarového laureáta a filmovou superstar. Sladké devadesátky. Tento megapropadák mu tehdy coby režisérovi a producentovi zlomil vaz. Není divu, je to film pytomoučký a naivně patetický, a koukat na takovej film tři hodiny není pro každého. Vidět ho ale poprvé teď, po více jak dvaceti letech, mu paradoxně prospívá. Přes spomenuté negativa je totiž milou spomínkou na výpravná filmová dobrodružství, kde důležitou roli hráli monumentální přírodní exteriéry a širokouhlá kamera létala nad davy důkladně nainscenovaných živých komparzistů a zvířat za velkolepé orchestrální hudby Jamese N. Howarda. A to se srdcařským zápalem štábu pro zprostředkování diváckeho zážitku tvrdou prací tam venku v reálné divočině. Nic z toho už dnes ve velkých hollywoodských filmech nevidíme. Proto mě dnes, na domácím kině se 4-metrovou uhlopříčkou The Postman jistým způsobem pohladil - i přes kroutění hlavou a usmívání se nad tím, co se v něm dělo. (31.10.2020)