Príliš dokonalá podoba

Vždycky se o všechno dělili. O lidi, o zkušenosti, o potěšení. Oddělit šlachovitého Jeremy Ironse od jeho šlachovitého bratra Jeremy Ironse nebude úplně snadné. I když se svým chováním vlastně o mnohé postarají sami. Pomalý (a přiznejme si rozvleklý) a znovu bizarní snímek svérázného Davida Cronenberg, který je fanouškem živočišné bezprostřednosti, je co do hloubky a psychologie postav zase trochu jiný, a znovu dává prostor četným diskuzím. K zalíbení jsem měl ale tentokrát daleko, bavili mě jednotlivosti. Ve výsledku další Cronenbergův „divný“ film, kdy mě ovšem tentokrát ona jinakost úplně nebrala. (05.08.2022)

Dead Ringers na mě zapůsobil spíš jako velmi silný psychologický thriller. Těch hororových prvků tam (podle mých představ) bylo poměrně málo. Podstatou celého příběhu, který ve mně evokoval trochu Dr. Jekkyla a pana Hyda, je už samotný název. Přes počáteční problémy rozeznat od sebe Elliota a Beverlyho jsem se poměrně brzy zorientovala a pak už jsem jen vnímala heroický výkon Jeremyho Ironse v této dvojroli. Skvěle vystavěný příběh, kde atmosféra houstne s příbývajícími minutami tak, že mně chvílemi mrazilo v zádech. Když jsem sledovala tu obrovskou tragédii dvou osobností, kteří si byli tak podobní a přece tak odlišní, jak zoufale a marně bojují ve finále o svůj život, byl pro mě hodně frustrující zážitek. Tento zajímavý námět s mnoha nevyřčenými myšlenkami stojí rozhodně za zhlédnutí i když připouštím, že pro každého to asi nebude moc stravitelné drama. (29.03.2014)

Vrcholný Cronenbergův příspěvek do jeho bizarního světa tajemných možností lidského těla a duše v lecčems připomíná Greenawayovu hříčku "Zet a dvě nuly" (A Zed & Two Noughts), kde je rovněž zobrazeno urč. vnitřní propojení hlavních hrdinů-dvojčat. Cronenberg v každém svém autorském snímku odhaluje nový modus pohledu na rozšíření hranice lidství či lidských možností: tajemná spříznění bratří Mantleových splácí svou daň, jež si vybírá dramatický rámec vyprávění, a nápadným popotahováním svých nitek umožňují hlavním hrdinům společný sestup do hlubin skrze utrpení, jako nejzazší možnost vzájemně sdílené zkušenosti. (Pozn. pro jungiány a grofisty: Stanislav Grof by jistě řekl, že jejich propojení nastalo v nejranějších stádiích duševní konstituce - na úrovni vzájemně propletených perinatálních matric vědomí.) (23.03.2009)

To byla ale magořina! Jeremy Irons exceluje v roli slavných dvojčat/gynekologů, kteří spolu mj. sdílí i ženy až do doby, kdy vše zničí jedna herečka s trojitou dělohou. Do té doby se mi film líbil, pak se vše ale zvrhlo v jakési drama o návykovosti léků a ten konec? Tak těžko, depresivně a negativně jsem se už dlouho necítil. Než jsem šel spát, musel jsem si dát sitcom, jinak bych neusnul... Never more! (12.01.2015)

Nesmierne znepokojivé dielo ktoré ma po zhliadnutí nenechalo na pokoji. táto snímka vyvoláva depresívne stavy, nie je v nej nič pozitívne. Znepokojuje ma hlavne to, že neviem určiť dôvod toho znepokojenia, vyznie to teraz ako by som plácal jedno cez druhé.... ale nie ! Nedokážem nájsť nejaký racionálny dôvod alebo konflikt prečo by som túto snímku mal nazvať negativistickou. Ono je to preto, pretože tá sila nie je skrytá v obsahu ale v agresívnej a chladnej forme pre ktorú začínam obdivovať režiséra Davida Croneberga. Symbolické znázornenie silného puta dvojčat, ktoré je späté fyzicky aj psychicky, bolo doslova emocionálne zvrhlé. Táto úloha Jeremymu Ironsovi sadla, podal riadny výkon. Takéto dvoj-role nemám v kinematografii veľmi v obľube (hlavne kvôli Van Dammovi) ale sem to sadlo. (19.11.2014)