Videodrome

U tohoto filmu jsem si připadal jako loutka, která skáče jak Cronenberg píská. Můžou za to nečekaný zvraty příběhu. Postupem času jsem absolutně netušil jakým směrem se film bude ubírat a tím víc mě přitahoval. K tomu skvělá kamera a neméně užasný výkony herců. "Halucinogenní" movie jak má být. Naprostá SPOKOJENOST. (06.01.2016)

V prípade Videodrome existujú len dva typy diváctva - jedni film ledva (ak vôbec) dopozerajú, označia ho za zvrhlé, úchylné a nepochopiteľné a budú sa mu vyhýbať do konca života, a druhí budú hltať každý záber, označia ho za zvrhlé, úchylné a v plnej miere nepochopiteľné a vo svojom živote ho môžu pozrieť x-krát a nikdy ich to neomrzí. Ako aj z môjho hodnotenia vyplýva, ja patrím do tej druhej skupiny. Videodrome predstavuje syntézu snáď všetkých dôležitých myšlienok a tém, ktoré Cronenberg vo svojej dovtedajšej (a čiastočne aj v nasledujúcej) tvorbe rozoberal (transformácie ľudského tela a vedomia, "new flesh" objavujúci sa v Rabid i The Brood, vzťah človeka k násiliu a sexu, zabŕdanie do cyberpunku - prepojenie ľudského vedomia s technológiami, tu konkrétne aj s vedomím mediálnym, etc.) a tentokrát sa David na rozdiel od Scanners a The Dead Zone aj formálne vracia do svojej tvorby zo 70-tych rokov, minimálne v explicitnom zobrazovaní ani nie násilia, ale skôr všetkých tých "nechutností", ktoré sa vo filme dejú. Treba dodať, že ide o myšlienkovo najzložitejší a najkomplexnejší Cronenbergov film (minimálne do tej doby), ktorý vo svojej fantazmagorickej podstate často pripomína aj tvorbu iného magora Davida - Lyncha. A v neposlednom rade predstavuje Videodrome aj remeselne dokonalý film, v ktorom všetko funguje tak ako má, od mrazivej hudby Howarda Shore-a, cez skvostnú kameru a výborné efekty, až po presvedčivú hereckú kreáciu Jamesa Woodsa. 10 / 10 (Top 10) (10.05.2008)

Z počátku jsem se naivně domnívala, že Woods se vymanil ze své škatulky podivných mužů s revolverem. Nikolivěk. Skvělé je, že všichni kolem něj jsou obdobně tajemní a záhadní. Nejúžasnější podivín je Harlan. Cronenberg míchá svět reality s tím televizně pokřiveným jako zkušený alchymista. K dokonalosti pomáhá zakřivení analogových obrazovek. Z Videodromu zřejmě nejednou čerpal Tarantino, který se pravděpodobně stejně jako já namlsal četných vizuálních vychytávek. Videodrom je skvěle propracovanou alegorií na závislost lidstva na moderních technologiích. Cronennberg v roli vizionáře předkládá dost smutný obraz budoucnosti, v němž digitální závislosti zcela rozkládají osobnost. V kontextu dnešní doby se ukazuje, že rozhodně nebyl daleko od pravdy. (12.02.2023)

„Television is reality, and reality is less than television.“ Některé věty nelze tesat do kamene, neboť ani on není věčný.. Stačí jeden podnět, třeba osmimilimetrový a osm centimetrů se rázem mění na osm palců, co vás dostanou osm světelných let od reality. To je lidská transformace prostřednictvím posedlosti. Posedlosti, která kontroluje mysl, aby zničila tělo. Cronenberg, tak jiný, tak svůj, se v podstatě celou kariéru drží jednoho tématu a nutno dodat, že jednoduchost mu při tom sluší mnohem víc, než neopodstatněné mlžení za jasného dne.. Sony, JVC, Toshiba a James Woods. Co se týká značek videorekordérů, neměl člověk na začátku osmdesátých let moc na výběr.. (04.07.2014)

James Woods ztvárnil Maxe, ředitele malé televizní stanice vysílající hlavně erotické a násilné programy. Max se zaštiťuje tím, že lidem dává to, co skutečně chtějí, a díky tomu mohou diváci ventilovat své niterné tužby bezpečným způsobem; ve skutečnosti mu však jde hlavně o vlastní výdělek a moc. Paralely se současnými mediálními molochy a vlastníky sociálních sítí postavených na zneužívání slabostí lidského mozku tedy snad ani nelze nevidět. (10.12.2022)