Temná voda

Nedávno jsem viděla velký kus filmu Bloudění v temnotách (2005) a teď tohle. I když se normálně na horory vůbec nedívám, a tak to možná nemůžu moc dobře posoudit, mám pocit, že po Kruhu jsou horory plné pomstychtivých mrtvých holčiček. A to vážně pak už není moc originální. Já ale obecně horory nemusím a ani je neberu jako nějaký druh umění, takže pokud horor splňuje cíl strachu a napětí, tak nevím, co bych vytýkala. Stejně jako tomuhle filmu. Chvílemi se to tvářilo trochu pochybně, ale v zásadě to fungovalo. A špinavá voda tomu dodávala zvláštní nepříjemnou atmosféru, což je na horor podle mého dobrý prvek. Takže se, přes svou nelibost vůči hororům, musím přiklonit aspoň k lepším dvěma hvězdičkám. ~(2,4★)~ (08.05.2011)

Tři minuty jemného mrazení na zádech, jedna povedená lekačka a očekávatelné pointy - to je remake japonského filmu s předlouhým názvem Honogurai mizu no soko kara. Jennifer Connelly je krásna (jak by rekl jeden kamos, omluvte ty slova, "kunda jak hovado"), bohuzel tohle neni prehlidka MISS, ale horror. A jako takovy prilis nefunguje. Nejlepsi vec, ktera je spojena s timhle filmem, je atmosfericky trailer. (21.02.2006)

Originál prozatím neviděn, ale tohle bylo vážně moc dobrý. Výýýborná pochmurná atmosféra, ta se povedla, skvělí herci, děj byl zajímavej... málo chybí ke čtyřem hvězdičkám, ale bohužel něco jo - bylo vidět, že námět je z nějaký Japonský hlavy, ale opět po americku sterilně zpracovanej. Z námětu nešel takovej feeling, jako například u herních Silent Hillů, i když těch prvků odkazujících k podobným věcem tu bylo dost. Člověk se u toho moc nelekne, nějak extrémně se nebojí, ale oči od toho neodtrhne. Jsou tu nelogický scény, jen ten dům a deštivá atmosféra je naprosto vynikajicí a vymyká se jinak dobrému průměru toho ostatního. [7/10 květen 2010] (09.05.2010)

Nepřijde mi to vůbec hloupé a nefunkční. Detaily do sebe zapadají, dílčí scény jsou natočené velmi dobře, atmosféra deštivého města a nazelenalý filtr kamery výborně evokují depresivní genius loci. Zaujala mě přesvědčivá Jennifer Conelly i maličká Ariel Gade. Brazilec Salles se pustil do shyalamanovsky laděného prolínáku thrilleru, horroru a sociálního dramatu, bohužel by se mi Temné vody zamlouvaly mnohem více jako psychologický film než jako tento podivuhodný potvor. Importovaná duchařská historka s mrtvou dívkou ze sousedství je průhledná až hrůza a úplně zbytečně ředí potenciál filmu do čehosi průměrného a stokrát viděného. Snaha přetavit pouťový nádech bubáckých lekaček do hlubšího poselství o mateřské lásce je neohrabaná a závěr filmu doznívá ve falešných tónech. Obrovská škoda, atmosférou se mi Temné vody náramně zamlouvají a v konkurenci podobně laděných snímků stojí rozhodně výše nad průměrem. (18.09.2006)

A zase sa všetci hnevajú na scenár. Však sa na ňom podielal čoraz oblúbenejší terč kritiky Hideo Nakata (KRUH 2). Ale mne sa to páčilo. Dej už nesklame, lebo všetci už (od ŠIESTEHO ZMYSLU) poznajú stále rovnakú zápletku duchárskych filmov. Herci sú skvelí, atmosféra hustá. Jediná moja výčitka smeruje k nevyužitému potenciálu - keby totiž Voda nebola horor (aj keď je remake japonskej duchariny), ale psychologická dráma, boli by to intelektuálne orgie. Škoda, že tento filmík musel vzniknúť teraz, keď svetom vládne Samarin syndróm. A možno by film stačilo len ukončiť pred "kruhovitým" finále. Hlavne kôli Jennifer Conelly odporúčam... Zaujímavé je, že poviedková predloha funguje hlavne vďaka vyhýbaniu sa klišé. Kniha potvrdila moje presvedčenie, že film mohol fungovať bez tlačenia na hororovú pílu... (17.10.2005)