Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píšu sa 20. roky 20. storočia. Nešťastnú Anastáziu (Ingrid Bergmanová) pri pokuse o samovraždu zachráni ruský emigrant, princ Bounine (Yul Brynner). Jeho pohnútky však nie sú celkom nezištné, spoločne so skupinou ruských priateľov verí, že dievča je princezná Anastázia, dcéra posledného ruského cára Mikuláša. Ak to dokážu, dostanú 10 miliónov libier uložených v Anglickej banke. Prekážkou, ktorú musí Bounine prekonať, je cárovná vdova (Helen Hayesová). Musia ju presvedčiť, že ide naozaj o Anastáziu. To však nie je všetko. Bounine nerátal s jednou "maličkosťou" - že sa zaľúbi... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (39)

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

V dobe vydania vzbudil film určite viac záujmu, vzruchu, konšpirácie. Vtedy ešte totiž skutočná Anna žila a naozaj sa špekulovalo, že to môže byť Anastázia, že niekto boľševické besnenie prežil. Dnes už po testoch DNA máme vo všetkom jasno a tak ten opar záhady zmizol. Bergmanová je super, ale naozaj hrať mladicu po štyridsiatke, bolo to trochu vidieť, že 27 nemá. Priviedlo ju to však späť na americké výslnie a je zvláštne, že kým pred 60-70 rokmi vás za mimomanželskú aféru totálne odsúdili, dnes je to v Hollywoode priam povinnosť a najlepšie každý týždeň niekto iný v posteli. ()

pepo 

všetky recenzie používateľa

Je to velmi fajn, ale dekel ostal na mieste. Dramaticke hrany su az prilis otupene a divacka radost tak prameni najma zo skvelych hereckych vykonov. Netvrdim, ze mi tam chybal zombie Rasputin/Lenin alebo vtipne netopiere z (lepsej) animovanej verzie, ale mohlo to byt predsa len osudovejsie, romantickejsie alebo tajomnejsie. 7/10 ()

Reklama

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Vzhledem ke způsobu zabití rodiny Romanovců si neumím představit, jak by se to Anastázii mohlo podařit přežít. Teorie to ale byla hezká a chápu, že se k ní mnoho uprchnuvších Rusů upínalo jako k poslední naději, když viděli, co se v jejich rodné zemi děje. Příběh dokonce vychází ze skutečné, v té době ještě i žijící, předlohy. Herecké obsazení je skvělé, kostýmy kvalitní, ale dramatičnost prakticky nulová. Buninovi jde o peníze, domnělé Anastázii o to zjistit kdo doopravdy je a uprchlé babičce o naději, třebaže falešnou. A tak postavy neustále spekulují, co by kdyby. Nevím, co by se stalo, kdyby Anastázie byla bez vší pochybnosti tím, kým být měla. Režim by se emigrantům stejně nepodařilo změnit. ()

curil

všetky recenzie používateľa

Film vychází ze skutečných reálií. Příběh   Anny Andersonové udržoval čtenáře tisku v   napětí řadu týdnů. Paříž dvacátých let:   dívka Anna trpí ztrátou paměti. Nemá se čeho   chytit a zcela dezorientovaná chce spáchat   sebevraždu. V poslední chvíli jí v tom   zabrání generál Bounine a přítel Serge.   Generála , který si všimne její podoby s   nezvěstnou dcerou ruského cara Anastáziií,   napadne představit jí jako dědičku carského   bohatství. Anna, jež je stále více   přesvědčena, že je skutečně Anastázií, se   nechá zpočátku Bouninem bez odporu řídit a   zamiluje se do něj. Po prohlédnutí jeho   záměrů se postaví proti jeho pletichám. V   roce 1956 stejný námět zfilmoval německý   režisér Falk Harnack: Anastazia, die letzte   Zarentochter. ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Divné, že mi tento širokouhlý farebný spektákel z pozornosti dosiaľ unikal. Pretože sa môže s hrdosťou oprieť o typické znaky tohoto typu i žánru a ponúka pekné "divadlo" s klasickou konšpiračnou teóriou o stratenej dcére ruského cára Mikuláša. Kostýmy, výborné herecké výkony ústrednej dvojice a pekný príbeh, sic romantický, ale dobre fungujúci. Smerom k záveru je to síce hlavne o romantike, ale dá sa to aj pre chlapa prekusnúť, keďže všetko ostatné funguje ako má. Charizmatický Brynner s balalajkou v jednej scéne ako keby sa vrátil k svojej pôvodnej profesii. ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (19)

  • Film sa natáčal v Kodani, Londýne a Paríži. Interiéry štúdií boli natočené v MGM-British Studios v Borehamwood, Anglicko. (Arsenal83)
  • V jednej z prvých scén filmu je ruská pravoslávna katedrála Alexandra Nevského v Paríži, ktorá bola centrom duchovného života ruských aristokratov a iných emigrantov z Petrohradu. (Arsenal83)

Reklama

Reklama