Baramui paiteo

Nesympatický a vypatlaný Chuj Paj-dal, každý ho šikanoval, a tak si po hodině a půl obvyklého semidebilního korejského čurákování skáknul na pár let do hor, kde žral sníh a mlátil pěstičkama do šutrů, až vymyslel úpa nový čupr kataristický styl Kokotsitaktonetai, vrátil se dokonale zharmonizován a v perfektní choreografii baletní přípravky dal skoro na piču japonskému ministrovi kultury a sportu. A já u toho málem z nudy otráveně umlátil bezchybnou sérii silových úderů a kopů svého plyšového Pikača, taky krutohustého kataristu, protože je to zkurvený polský nacionalista a snažil se mi brutálně okupovat postel, načež jsem si na spravení pochroumaného Či musel pustit Džetlího. (01.08.2017)

Životní příběh utlačovaného mladíka ze spodku společnosti o tom, jak se pozvedl z prachu, vymyslel vlastní, speciální bojové umění a propracoval se až k vrcholnému, neporazitelnému bojovníkovi. Bitky v průběhu jsou velice slušné, avšak nutno podotknout, že již dříve překonané a také jich mohlo být krapet víc... Až samotný závěr je konečně ta vrcholná podívaná. Naneštěstí film má dost slabých míst, režie není zcela vyrovnaná a třebaže jde o celý "životní příběh" (částečně i filozoficky pojat), Fighter in the Wind prostě nemá dostatek "materiálu", aby zaujal diváka na celé 2 hodiny. 7/10 (13.06.2008)

"Toto sú tí kórejci, ktorí odmietli kamikadze!" Jeden z nich má odvahy za dvoch, ale v boji väčšinou dostáva nakladačku. Možno je to aj tým, že natrafí vždy na kvalitných nepriateľov. No, nevzdáva sa. Odchádza do lesa, kde tvrdo trénuje. Dosť tvrdo. Päsťami lúska skaly ako orechy, láme stromy a na chrbát si necháva spúšťať obrovský kmeň. Áno, ten ktorým Arnold zabil predátora. O pár mesiacov je tvrdý ako titánový vrták a v Japonsku si to chce rozdať s každým, kto niečo v bojovom umení znamená. Ako film o bojovom umení obstojí a rozhodne stojí za pozretie. Čo mi trošku vadí je, že postava ktorej príbeh sledujeme skutočne žila. A to chce tým pádom poriadny nadhľad a film sa jednoducho nedá brať úplne vážne.Tak to už v kung-fu filmoch chodí. Zvlášť mi nesedelo záverečné meranie síl a hľadanie protivníkov po celom Japonsku. Pravý majster nevyhľadáva súboje a nemusí za každú cenu dokazovať, že je najlepší. Aspoň tak som to slýchal vo všetkých filmoch o bojových umeniach , ktorými som sa za tie roky prekopal.60%. (01.12.2011)

Korejská tak trochu životopisná řezanice, která sice nedosahuje kvalit čínského Yip Mana, ale má svůj šarm. Soubojů není moc a nejsou ani kdovíjak choreograficky vymazlené, ale možná díky tomu vypadají realističtěji a syrověji. Nosný příběh sice stojí za starou Belu či Bae-dala, ovšem japonská kráska s úžasným jménem Aya Hirayama ho svýma kukadlama jako zrcadlama ( jo já vím, takhle se to neskloňuje) zachraňovala v každým záběru a jednou dokonce ukázala i víc než kukadlo. Choi Bae-dal byl prostě borec a tenhle film mu rozhodně ostudu nedělá. (09.07.2013)

Mám rád historické kung fu, karate snímky o ninjoch, samurajoch či pouličných bojovníkoch. Obzvlášť keď je samotný príbeh o posilnení vôle, ducha, morálky, respektíve dosahovaní maximálnych fyzických síl. Napriek tomu, že tento film spĺňa všetky uvedené aspekty, nijak mimoriadne si ma nezískal. Neviem čím to bolo, možno hlavným hrdinom, možno tým, že samotné bojové scény na mňa pôsobili viac menej poulične, než konkrétnym bojovým umením systémovo schématicky, ako to bolo v iných prípadoch, starších snímkoch, kde hral napríklad J. Chan. Dobrý film, ale dobre je iba na trojku. (17.05.2016)