Zulu

Nádherná kamera a poctivá výprava udělaly hodně, byly ovšem pohříchu omezeny na jednu malou vojenskou základnu. Úvodní příprava "opevnění" povrchně seznámila (po vzoru katastrofických filmů) s význačnými charaktery z nevelké posádky, aby posléze nastal očekávaný útok – tzn. monotónní nabíhání zulských válečníků na zteč a jejich masakrální (leč bezkrevné) postřílení a propíchání bajonety na hromadu. Avšak kdo jsem já, abych zpochybňoval vytříbenou kmenovou "taktiku", že? Z pohledu Britů zaznělo pár plochých protiválečných (křesťanských) noticek či náznaků sporu o velení, došlo k několika hrdinstvím i na "gentlemanskou" bojovou disciplínu a řád, což mělo své momenty, celkově ale film ani režie strhnout nedokázaly. (20.02.2024)

Příjemná válečná podívaná, která je poctivá jako hlavní postavy v tomto filmu. Je prostě hezké občas kouknout na film bez efektů, kde hordu útočníků nezastává digitálně namnožený komparz o deseti členech, ale stovky reálných lidí. Zajímavé jsou hlavně role velitelů, kteří jsou natolik přehnaně odměření, suší a plní znalostí z příruček, že to určitě odpovídá skutečnosti, která tenkrát v britské armádě panovala. Film se v podstatě nedá hodnotit jinak než vysokým hodnocením i když má tolik much, že se člověk občas usmíval. Například, všude umírají rudokabátníci a s nikým to výrazněji nehne, ale jakmile to schytá tele, tak to se hoši skoro rozplakali. Chyby jsou i filmařské, režie asi nedokázala v pár sekvencích kočírovat černochy, protože ten styl jakým se zastavovali před Brity jen aby náhodou nepřežili byl do očí bijící. Přesto všechno je Zulu geniálním kompromisem právě mezi nechtěným vtipem a dobovým ztrárněním, které nám dnes příjde trochu bizarní a zároveň poctivou filmařinou a zajímavou výpovědní hodnotou skutečné události. 80% (29.07.2011)

Zulu působí jako výlet na venkov do starého domu po zesnulých prarodičích, který už léta chátrá opuštěný na samotě a čeká, kdo by ho navštívil. Otevřete dveře a objeví se zachovalé zařízení, které páchne zatuchlostí a vypadá tak nějak roztomile starosvětsky. Bydlet byste v tom sice nechtěli, ale milovníky antikvit může okouzlit. Otevřete skříň a vidíte oblečení dávno vyšlé z módy. Zulu kdysi mohl působit jako výpravný velkofilm, ale dnes už může vyvolat spíš shovívavý úsměv. V určitém smyslu mi připomíná staré mayovky nebo indiánky, kde osadníci putující na západ prérií odrážejí útoky divokých Komančů. Snímek je holdem vrcholné éře koloniální Británie za viktoriánské éry, kdy bílí muži brali svůj podíl na koloniálních výbojích jako civilizační misi Evropské kultury do divočiny. Nevyskytují se tam ani tak živoucí charaktery, jako spíš lidské typy, a chování důstojníků mi připomnělo jeden z dílů Neuvěřitelných historek z dílny Michaela Palina, který si bral na paškál zkostnatělost britské armády. Filmu se dá vytknout z dnešního pohledu mnohé, počínaje choreografií a patosem konče. Kdo si ale potrpí na krásně barevné uniformy a na svět, který byl jednoduchý a měl černobílý rozměr, ten si může Zulu užít i dnes. Celkový dojem: 40 %. (06.06.2016)

Tak jako na nedělní předspánkovej film naprosto ideál. Hodně teda rejža potěšil tím, že to neuspěchal a natočil nejen výpravnej film, ale tak trochu i dokumentární (lavně teda začátek, kdy nás vzal do vesnice domorodců k tamnímu obřadu). Odvaha, poslušnost a dispciplína, tak tímhle se to tady jenom hemží. Taky je mazec vidět mladýho Caina v akci. Takový kuřátko :o). Překvapil několikafázový útok domorodců. Kdo by to do nich řekl, že byli schopni použít jakoukoli taktiku. No, taktiku, která jim byla uplně k prdu :o). Kdyby zaútočili všichni najednou a né ve fázích, myslím, že by se jim podařila vyplenit vesnice. (30.05.2016)

Nevim, jak vypadala bitva v Natalu ve skutecnosti, ale z filmu jsem mel pocit, ze kdyby Zuluove nebyli tak dementni, pevnost dobiji za 30 minut. O tech domorodcich ovsem vysoke mineni nemam a tak mi tento dojem muze byt lhostejny. Jinak se jedna o krasny vypravny film s vybornou kamerou a slusnymi hereckymi vykony. (19.01.2019)