Dáma vo vode

Márne sa snažím prísť na to, ako tento nezáživný výplach môže niekto označovať za comeback veľkého režiséra. Absolútne hodnotenia od Adriana či Obitusa jednoducho nechápem: veď v tom filme nefunguje skoro nič. Možno je to tým, že sa pohybujem vo vodách fantasy žánru, čítam autorov ako Gaiman či Barker a tak mi scenár Ženy vo vode príde len ako neoriginálny zlepenec hentoho a tamtoho. Že je to nejaká výpoveď o sile príbehu? Tak prečo to potom nemá silný príbeh, prečo sa ma ani vzdialene nedotkla mýtická rovina zápletky?! Nemá to napätie, ani štipku nadhľadu (a že by tomu nejaké milé pochybovačné ironizovanie veru pomohlo!), ba dokonca ani tí herci za veľa nestoja. Nakrútiť Giamattiho tak, že je načisto nezaujímavý a neveríte mu ani štipku z tých nasilu zo seba súkaných emócií, to je fakt výkon, Night! Chlapče jeden indický, prehoď výhybku! (26.03.2007)

Heepov príbeh je Shyamalanov darček všetkým tým, ktorí s nosom vo vankúši a v pyžame snívavali o tom, že sú vyvolení. Že niekde za závesom racionálna existuje svet, ktorý ich robí vínimočnými, špeciálnymi, nepostradateľnými. Fantázia, rovnako ako Žena vo vode, na ktorú nemožno hladieť ako na vzorec filmových postupov (viz kritik). Pihami ka kráse sú slabší rozbeh a Giamattiho chvíľami prepálená komika (on jednoducho nedokáže byť nevýrazný). 90% (19.10.2007)

Rok a půl mi trvalo, než jsem se odhodlala Ženu ve vodě zkouknout. Ne že bych dala na kritické ohlasy, ale tak nějak jsem cítila, že ještě nenastal ten správný čas. Shyamalana mám moc ráda, obdivuju, jak se v každém svém filmu snaží být invenční, jeho scénáře jsou netuctové, závěrečné pointy ohromující. Žena ve vodě je jiná, vnímám ji hlavně jako pohádku pro režisérovy děti i jeho samotného. Ať si říká, kdo chce, co chce, příběh je velmi silný a nad tím, jak rychle všichni hlavní postavě uvěřili nebo z čeho kluk vyčetl proroctví, se odmítám pozastavovat, protože, jak už bylo řečeno, je to pohádka. A Freddy Rodríguez posilující jenom polovinu těla je pak třešničkou na tomhle kouzelném dortu made by Mr. Shy:-) (29.05.2008)

Tenhle film je hovadina tak neuvěřitelně podvratná, že jí tu špatnost vyčítat ani nedokážu. Skoro jako by na ní Shyamalan stavěl a divákovi se škodolibě vysmíval... Žena ve vodě je určitě lepší, než následující Stalo se, ale nemůže se měřit s předchozím blokem filmů; už jen proto, že bude přijatelná ještě mnohem uzším okruhem diváků. Předlouhá promenáda nelogičností by se dala omluvit pohádkovou podstatou příběhu, na pohádku je to ale chvílemi příliš komplikované a na jakýsi crossover zase spolu individuálně solidní scénky nechtějí moc kamarádit. Kolosálně nesourodý celek tak pohromadě udržuje jen kouzelná atmosféra, hudba a Paul Giamatti s Bryce Dallas Howard (ostatní herci působí dojmem souboru tatínků a maminek, kteří neměli k večeru co dělat). Co z toho? Tentokrát nelze Shyamalanovi vyčíst bezradnost či schematičnost, ale jen za tu cenu, že: 1) přistoupíme na možnost, že Shyamalan formu stlačených, k sobě nepasujících dílků spáchal úmyslně 2) roztrháme tuhle sofistikovaně superšpatnou hříčku na mraky. Zůstal jsem někde v půli cesty... Mimochodem, neuvěřitelně drzým tahem zůstává postava kritika - jeho scény sice nejsou vtipné, ale svou sprostotou vůči divákovi naznačují lecos ze Shyamalanových úmyslů. ;-) (25.02.2009)

Nalijme si čistého vína. Bez znalosti jména režiséra by tady létaly odpady hlava nehlava. Oceňuji snahu o originální pojetí a pohádkový nádech celého příběhu, ale pravdou zůstává, že mi celou dobu bylo za Shye trapně. Místy to působí strašně lacině, nebál bych se říct až amatérsky a přitom všichni víme, že Night má na mnohem víc. (22.01.2019)