Mesto stratených detí

Stylizace vizuální stránky tohoto díla je velkolepá. Přivést na svět takové pochmurné prostředí se všemi detaily, je obdivuhodný počin, který předpokládá velkou dávku fantazie a odvahy. A těch bizarních postaviček, které se sešli v jednom filmu. Pouťový lamželezo a bývalý lovec velryb s jemným a láskyplným srdcem One (zajímavý Ron Perlman). Bláznivý vědátor Krank (pozoruhodný Daniel Emilfork), neúnavně hledající sny. Vůdkyně dětského uskupení ulice Drobek - Miette (Judith Vittet, u které je škoda, že se ve filmu již neobjevuje), ve které se probudí svědomí a touha pomáhat. Vědec s amnézií a jeho několik klonů (dobrý Dominique Pinon), který ve své touze po objevech zapříčinil současné události. Bývalý vedoucí cirkusového obludária Marcello (dobrý Jean-Claude Dreyfus) s jedinečně vycvičenou blechou v tanci šílenství. Krutá a hamižná siamská dvojčata Chobotnice - Pieuvre (zajímavé Geneviève Brunet a Odile Mallet), zneužívající dětskou nevinnost a zranitelnost. Krankova všehoschopná pomocnice Bismuth (Mireille Mossé) s trvalým citem lásky. V akváriu naložený strýček Irvin (hlas Jean-Louis Trintignant), cynický komentátor Krankova počínání. Dále je tu šéf sadistických Kyklopů Gabriel Marie (Serge Merlin), poskok Chobotnice Peeler (Rufus), Baštík - Denree (Joseph Lucien) s neukojitelným apetitem a spousta dalších a dalších dětí a dětiček. Je dobře, že se najdou stále lidé, kteří dokáží převádět své jedinečné fantazie do filmových výtvorů, které se následně mohou chlubit svou originální podobou i působností. (31.12.2015)

„Bol raz jeden smutný vynálezca. A nemal sny.“ Ešte stále pokladáte Terryho Gilliama za hračkára? Stále si myslíte, že životnou rolou Rona Perlmana je Salvatore? Stále sa vám nezdá ponižujúce, do akých rolí Dominiquea Pinona obsadzuje Hollywood? Stále si myslíte, že režisérov neskorší VOTRELEC: VZKRIESENIE je vizuálna žranica a že AMÉLIA Z MONTMARTRU spadla z čistého neba? Tak si pozrite MESTO STRATENÝCH DETÍ a uvidíte, čo ste ešte nevideli (12.01.2008)

Šikovný caparti, ale čekal sem něco diametrálně odlišnýho. Na můj vkus až moc bizarnosti na úkor harmonie a smyslu vnímání téhle fantasy pohádky. Působilo to na mě až moc uměle a přestylizovaně, což uškodilo přirozenosti, která tam schází. Pro děti naprosto nevhodný. Jinak, tímhle se podle všeho inspiroval Billy Howerdel (kytarista A Perfect Circle) při skládání hudby, aniž by vůbec tušil, že později založí projekt (společně se zpěvákem Tool), na jehož debutu "Mer de Noms", se objeví většína složenýho materiálu, který vznikl právě na základě inspirace City of Lost Children, když si představoval, že tvoří vlastní soundtrack k tomuhle filmu. Nutno říct, že toho materiálu z alba by pro tenhle film byla velká škoda. (17.11.2005)

"One" je siláckou atrakciou pouličného cirkusu. Jeho úlohou je trhať železné reťaze omotané okolo jeho tela. Jedného dňa vystupuje v malom, temnom mestečku, kde dochádza k únosom detí. Medzi nimi sa ocitá aj "Baštik", jeho malý brat. Nakoľko to "One" nemieni nechať len tak, rozhodne sa, že brata, za pomoci skupinky osamelých sirotkov vypátra. V ceste mu stojí šialený Krank, ktorý "prežíva" za pomoci prejavu emócii najmenších počas spánku a jeho špecifická osádka. Irvin, "mozog" v akváriu, šesť klon, trpazličia žena, "chobotnica", a armáda jednookých kyklopov. Geniálne spracované, vizuálne dokonalé, príbehovo originálne. Presto všetko boli v úvode pasáže, kedy som tomuto filmu nerozumel a nechápal čo mi vlastne chce povedať. A to som dostatočne "arogantný", v domnení, že moju inteligenciu len máločo prekvapí, alebo zaskočí. Nelogické, z kontextu vytrhnuté, nezmyselné dialógy o "ničom" a zrejme všetkom ma na jednej strane miatli a odrádzali, no na tej druhej, podvedome nútili dopozerať tento snímok až do úplného konca. Postupne sa z filmu vyklul veľmi zaujímavý experiment scifi dobrodružstva, popleteného prejavu. Ak sa niekto odhodlá sledovať toto "čudo", odporúčam v originál znení. Tá francúzština je "boží"! (15.06.2014)

Nikdy by mě nenapadlo že chlápek, který mě kdysi okouzlil poetickou, rozvernou a vtipnou Amélií z Montmartru, mi zkazí den jedním z nejhnusnějších fantasy příběhů, jaký jsem viděl. Stylisticky je to parádní, vizuál neživých předmětů je dokonalý. Děti, představitelka Drobka speciálně, jsou kouzelné a bizarní postavy skvěle obsazené i zahrané. Spousta vynikajících a velmi neotřelých nápadů a s tím souvisejících scén, vytváří hravou směsici smrdutého fantasy artu...který nesnáším. Podobně jako někdo zvrací ústřice a jiný je miluje, tak já mám problém s příběhy o pokřivenostech, které se odehrávají ve světě, kde slunce svítí jen aby vám vypálilo oči, hudba hraje jen aby z vás udělala zabijáka a láska vede nevyhnutelně k tomu, že vás zabijí. A neospravedlní to ani ty dvě hřejivé scény v závěru, ani happyend, který už tu slizce úchylnou atmosféru nemohl překrýt. Tento film strkám do šuplíku k "pohádkám" J. Herze, kterého považuji za krále hnusného artu. Totálně mimo můj vkus a preference. A to jsem si myslel, že největším úletem Jeuneta byl Vetřelec: Vzkříšení. Zlatej Alien. (17.01.2022)