Černé zrcadlo

Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. (04.01.2017)

Seriál jen jednou šlápne do měkkého, ale pravda je, že šlápne pořádně a ještě to hodně rozšlape. Ale přesto zůstává zábavným počinem plným fantazie. Tvoří svébytný svět, a to nejen v San Juniperu. Nabízí satirický pohled na vztahy lidí mezi sebou, technologiemi a médii. Mazy Dayová do tohoto seriálu vůbec nepatří, je apendixem, jenž je nutno vyříznout. Pro účely střízlivého nadšení z Černého zrcadla jsem tudíž tento malý chirurgický zákrok pro své potřeby učinila. Z 26 epizod jsem si pouze u jedné říkala, že něco malinko podobného jsem již viděla. (24.09.2023)

Posedlost moderními technologiemi zabíjí tento seriál stejně jako moderní technologie zabíjejí skutečný život. Nejlépe jsou hodnoceny epizody, které jsou tímto zabíjením prolezlé skrz naskrz a které jsou stejně hloupé a nudné jako lidi, kteří se bez zaváhání nechávají těmito technologiemi ovládat. Epizody, které už teď působí tak nechtěně směšným dojmem, že za pár let si nad nimi diváci ukroutí hlavy podivem, že něco takového mohlo mít ve své době vůbec úspěch. Pokud chcete nadčasovost, tady jste na špatné adrese. Tohle zestárne rychleji než řeknete švec. A přitom to tím pašíkem všechno tak pěkně začalo. (04.04.2020)

Black Mirror je bezesporu sociálně důležitý a trestuhodně ojedinělý sociálně-osvětový počin a bylo by fajn, kdyby každý člověk musel všechny díly vidět a diskutovat v rámci společenské výchovy dřív, než ho pustí k maturitě. Jen škoda, že jako umělecké dílo je zbytečně kvalitativně rozkolísaný, že nápady nejsou vždycky vytěžené na maximum s adekvátní průraznou silou a tříštivým potenciálem těch nejlepších dílů a samozřejmě také, že jich není rok co rok víc, aby postupně pokryly všechny neuralgické body soudobého lidstva, protože by jinak mohl mít fantastický ozdravný účinek – vracet milionům diváků prožitek či aspoň povědomí původní citlivosti a emočních reakcí právě tam, kde je každodenní realita chce mít otupělé, navyklé a netečné. *** Všechny náměty, představené technologické vynálezy a vize blízké budoucnosti vystavěné na jejich společenském využití/zneužití, jsou bezesporu dobře zvolené (často nejsou originální, naopak: těží z plejády těch nejodvážnějších a nejnebezpečnějších vizí, které se objevily ve světové scifi a anti-utopické literatuře a obstály jako platné komentáře současného světa a jeho nelaskavého vývoje, a jako takové ještě ani zdaleka nejsou vyčerpány – co naplat, prognostická scifi literatura pořád ještě běží mílovými kroky před filmem), ale hodně ztratí na efektu, když jsou ilustrovány na příliš banálním, schematickém příběhu. *** U těch několika dílů, kde se téma potká se správně navrženým a dostatečně komplexním příběhem a s důsledným zpracováním, jež člověka vtáhne a nenechá ho se odpojit, to funguje parádně – na představené vize, na možnosti využití či zneužití konkrétních technologií a případné následky a s nimi spojené prožitky člověk už jen tak nezapomene. Kdežto jiné vize, byť stejně nebezpečné a silné (některé nápady jsou v literatuře dávno prozkoumány a rozehrány mnohem komplexněji a působivěji), bohužel tolik nevyniknou. *** *** Top klenoty (ale je potřeba to vidět celé, žádný díl nejde pod tři hvězdy, většina je na čtyři a zásadní síla je v naléhavé působivosti celého provokativního komplexu): Patnáct milionů meritů (S01E02), Lovná zvěř (S02E02), DJ na odstřel (S04E04). *~ (26.12.2019)

Black Mirror je zajímavý britský počin. Všechny příběhy jsou temné, kontroverzní, svým způsobem hodně zvrácené a zanechají vám v ústech nepříjemnou pachuť. Je to jakási satira na zvětšující se význam technologií. Každý příběh je jiný, odehrává se v jiné době, s jinými herci a epizody tak na sebe nenavazují (místama se ale svým způsobem navzájem připomínají různými referencemi). Co ale podle mě mají společného, je originální myšlenka. Další společný ukazatel je, že se odehrávají v blízké či vzdálené budoucnosti a tématem jsou technologie. A tohle téma je samozřejmě dosti aktuální, protože většina z nás má určitě větší či menší obavy, co nám rozmach technologií a budoucnost přinese. Některé díly jsou dokonce až mrazivě reálné a některé jsou trochu nadsazeným přirovnáním toho, jaký je dnešní svět. První díl konfrontuje diváka s tím, na co všechno je schopen se dívat a zda dokáže překročit hranice toho, co je považováno za mravní normy. A tím nás seriál usadí do křesla s popcornem a připraví spanilou jízdu do vzdálené budoucnosti. Seriál nepoučuje, neříká, co je dobré a co špatné, pouze naznačuje a nechává na divákovi, aby si svůj názor vytvořil sám. Black Mirror se jednoduše nedá popsat, to se musí vidět. Nejoblíbenější epizody: Fifteen Million Merits, The Entire History of You, White Christmas, Shut Up and Dance, San Junipero, Hated in the Nation, Arkangel, Crocodile, Hang the DJ, Metalhead - "People don't even look up anymore. The sky could turn purple and you wouldn't notice for a month." (14.07.2020)