Stopy zločinu: Pátek, čas motýlů

Kriminalisté řeší vlastně dva případy najednou. Líbila se mi inovace v podobě řidiče - násilníka, který obětem platil. Vychytralá oběť také příběhu pomohla. Kriminálka se zarytě drží toho, že má spád a nenudí. Chybělo třeba víc napětí jako v Recept na rozloučenou, ale zase se rozloučil Oldřich Navrátil, ale při vší úctě k němu to pomohlo, a bylo zajímavé tipovat pachatele. (04.09.2020)

Z toho co jsem viděl (bohužel dodnes reprízovali jen část cyklu) opravdu nejlepší část. Zápletka rozhodně zajímavá, herecké výkony rozhodně nejsou špatné, ať už jde o budoucí paní Pavel Soukupovou coby oběť (která si to opravdu doslova vykoledovala), Potměšila jako nefalšovaného Smooth Criminal, nebo "Majora Zemana" výjimečně na opačné straně barikády (a samozřejmě i detektivy, ale ti jsou trochu víc v pozadí a příběh se spíš soustředí na zápornější postavy). Je pravda, že kdyby scénář použili na Pitavala nebo Zvláštní skupinu, tak by to bylo podstatně lepší, ale zase bychom přišli o nádherné záběry pozdně osmdesátkového Brna, což by pro mě byla ještě větší škoda. (21.04.2019)

Československá akční kriminálka, jejíž znělka zní líp než kdejaká 8 bitová automatová arkáda, nemůže bejt špatná. Když navíc připočítám vzhled 80. let a že zahraje i muzika jak ukradená ze hry Transport Tycoon, oblíznu se až za ušima. Diváka potěší celkem originální výstavba scénáře a odvážné zpracování, na kterém se ovšem podepsal nízký rozpočet a až laxní režie. Major Kosma a parta neohrožených čmuchalů řeší případ násilníka, který zneužívá stopařky (hanebník a dneska obdobnýho slizoně hájí motorkář Preiss v jakoby moderním zpracování téhož námětu). Ten jednoho plodného večera narazí na osudovou Helenu žijící na hraně. Když je následně nalezeno její jak v konzervě lančmítu tuhé maso, nejen násilník, ale i všichni Helenini chlapci tak mají díky jejímu nesocialistickému způsobu života motiv k vraždě. (12.01.2014)

Československá televizní kriminální film z cyklu Stopy zločinu, jenž produkovalo brněnské studio. Film se zpočátku zabývá mužem, jenž bije a znásilňuje stopařky a poté jim nabízí peníze, když budou mlčet. Jedna z obětí, atraktivní úřednice pochybného charakteru Hana (I. Siegelová) však této příležitosti využije k tomu, aby získala peníze na předraženou garsonku. Poté tato podvodnice stopuje muže, ve voze předstírá nevolnost, a když řidič zastaví na opuštěném místě, vyhrožuje, že nahlásí znásilnění, pokud nezaplatí nějaký finanční obnos. Její drzé a nevybíravé chování však začne být na obtíž jejím bývalým milencům a jednoho dne zmizí. Případem se začne zabývat nadporučík Kosma (J. Bartoška) a jeho kriminalistický tým a když dopadnou agresora v podání L. Potměšila, věnují se případu zmizelé ženy. V roli bývalého milence se ukázal V. Brabec a současného partnera hrál vykutálený kytarista M. Havelka. Dále se ve filmu objevil M. Klásek jako nebohý řidič, jenž byl zneužit všeho schopnou stopařkou a O. Brousek coby náčelník kriminalistického oddělení. Bartoškovi kolegové byli nevýrazní a neznámí. Název snímku pochází z věty, kterou pronesla vyděračka před pátečním stopováním. Kriminálka S. Strnada mě zaujala zatím nejvíc z celého cyklu a domnívám se, že v tomto případě mohu s klidným svědomím udělit tři hvězdy. (13.05.2022)

Zajímavé tím, že vlastně v tomhle díle nedojde k žádné vraždě, byť to tak v průběhu vypadá. Navíc onen viník smrti hlavní hrdinky i notorický znásilňovač Potměšil si v průběhu roku 1989 sice šli asi sednout do vazby, ale díky abolici (spojené dovedně s amnestií) nového prezidenta Václava Havla ze dne 1. ledna 1990 by se asi brzy dostali ven. Havel svoji abolici omlouval tím, že chtěl zbavit nejistoty odpůrce režimu, ty ale amnestoval ve skutečnosti 8. prosince 1989 poslední komunistický prezident Husák. Jinak to nebylo horší než předchozí třetí část, po Haškovi z prvních dvou dílů se vytratil Navrátil a nahradil ho Mejzlík. Isabela Sieglová zahrála mrchu docela parádním způsobem a to ve všech směrech, v jejím případě by se dalo říct, že tak dlouho se se džbánem chodí pro vodu, až se ucho utrhne a přitom ta rána přišla z úplně jiné strany, než se dalo čekat. Jako dobová záležitost zpracováno dobře, zjevný je posun v řadě případů, "major" Zeman už jezdí ve fordu granada, na ulicích jsou k vidění ojetiny ze Západu, ty se skutečně začínaly objevovat po roce 1987, jak přestavaba nabírala "obrátky". Líbil se mi svědomitý pracovník motorestu, který informoval perfektně a hlavně jsem měl pocit, že ho hrál ten samý týpek, který si vystřihl onoho recepčního ve Velké ráně. Jediné, co bylo podle mě až směšné byla kapela, kterou šéfoval Županič a její oblečení, tehdy mladíškovi Havelkovi to seklo sand ještě víc než Županičovi. Inu, prostě žádné Kroky ani Sloky...ale koukatelné to bylo a je i dneska, i když spíš ze studijních důvodů. (08.09.2024)