The Alamo
Réžia:
John WayneScenár:
James Edward GrantKamera:
William H. ClothierHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
John Wayne, Richard Widmark, Laurence Harvey, Frankie Avalon, Patrick Wayne, Linda Cristal, Joan O'Brien, Chill Wills, Joseph Calleia, Ken Curtis (viac)Obsahy(2)
O pevnosti, která se stala symbolem vzdoru. O obráncích, kteří se stali symboly hrdinství... Je rok 1836 a sedmi tisícová mexická armáda pod vedením generála Santa Anny pochoduje na sever přes území Texasu. V cestě jim stojí bývalá misie a nyní nouzová pevnost Alamo v San Antoniu, kterou nařídil americký generál Houston (R. Boone) bránit, a zdržet tak nepřítele, dokud se mu nepodaří sestavit bojeschopné vojsko. Obranou polorozpadlé pevnosti pověřil plukovníka Williama Travise (L. Harvey), jenž má po svém boku také velitele dobrovolníků Jima Bowieho (R. Widmark) a bývalého kongresmana opředeného legendami Davyho Croketta (J. Wayne). Před Alamem se za pár dnů začnou formovat mexické pluky, posily stále nepřicházejí a napětí uvnitř pevnosti se stupňuje. Konflikty vznikají hlavně mezi tvrdošíjným Travisem, který se snaží zoufale držet obránce pohromadě i za cenu lží, a Bowiem, který Travisovo velení nehodlá respektovat. Roztržky však musejí jít stranou. Santa Annův úder se blíží a osamocená dvoustovka mužů se bude muset postavit tváří v tvář mnohonásobné přesile, aby získala drahocenný čas pro Houstona… John Wayne se zajímal o zfilmování slavné bitvy o Alamo již od roku 1945 ještě pod hlavičkou studia Republic Pictures, ale svůj vysnění válečný western se mu podařilo dokončit až se svou vlastní společnosti Batjack v koprodukci s United Artists v roce 1960. Sám se navíc chopil režie a zainvestoval projekt jedním a půl milionem dolarů z osobních zdrojů. Snímek se se svým konečným rozpočtem dvanácti milionů dolarů zařadil ke kolosálním produkcím té doby jako Spartakus (1960, taktéž 12 milionů), Ben-Hur (1959, 15 milionů) či Pád říše římské (1964, 16 milionů). S dvacetimilionovými tržbami se jistě nestal propadákem, ale v poměru k rozpočtu ani výrazným kasovním trhákem. Do již tak vysoké ceny filmu se započítala i částka za stavbu autentické repliky původní pevnosti s celou vesnicí, kterou trvalo vybudovat dva roky. Ta se ale následně stala hojně vyhledávanou filmařskou lokací pro více než stovku dalších projektů, nejčastěji westernů jako Dva jeli spolu (1961), Bandolero! (1962) nebo minisérii Osamělá holubice (1988). (Česká televize)
(viac)Recenzie (69)
Aj keď sa mi naskytuje príležitosť porovnávania s novším počinom z roku ’04, nechcem to až tak rozoberať. Len na konfrontáciu, tento film je o vyše pol hodinu dlhší a nudí oveľa menej, než rozpočtovo, efektovo a kulisovo atraktívnejšie novšie prevedenie. Wayne sa dal na cestu serióznejšieho zobrazenia udalostí, ktoré postihli v danom čase misiu (pevnosť) Alamo a je to vidieť. Je vidieť, že počas toľkých rolí, najmä westernového zamerania, čosi pochytil aj od kolegov na režisérskych stoličkách. Chýba mi len trošku konkrétnejšie zameranie na jednotlivé charaktery a tie bobrie čapice a kožušiny rôznych iných zverov na hlavách pištoľníkov, navyše v horúcom Texase, vyzerali pomerne komicky. 75%. ()
Proslulý velkofilm, jímž si Wayne splnil svůj věčný sen: natočit oslavnou píseň americké svobody, ospravedlnit a zdůvodnit převahu, ne-li nadřazenost, Američanů anglosaského původu. Film je naprosto jednoznačný, ale i když je dnes moderní tvrdit, že Američani vybili indiány, utlačovali černochy a okradli Mexiko o Texas a Kalifornii, něco na tom filmu je. Pochopitelně, že by se měl brát symbolicky, protože oslava boje do posledního muže a posledního dechu dostala vážné trhliny za druhé světové války zejména ve spojení s japonským přístupem. Nicméně, nějak se ta americko-mexická "válka" ospravedlnit musela. ()
Adelante! Arriba! Tak tohle je pravá waynovka, už proto. že si ji režíroval sám mistr, podle svýho naturelu a podle svýho gusta. Ale proč se jeho mementum stalo právě Alamo? Proč se nedržel oblíbeného tématu "singing cowboy, dancing horse"? William Travis má jiný punc než George Armstrong Custer, i když oba skončili stejně. Likvidační války proti Indiánům v roce 1960 už nebyly oblíbené ani v USA - Mexičané nechávají odjet ženy a děti do bezpečí, zatímco skalp 14 leté Indiánky byl nejdražší (počítaly se i skalpy dětí, které mohla mít). Navíc je tu je spousta polopravd, už třeba: Antonio López de Santa Anna není jenom generálem Santa Anna (jak je to ve filmu), ale také prezidentem Mexika. Pohrobek má pravdu, když v první větě své recenze píše, že si J.W. splnil svůj věčný (spíš bych řekl velký) sen. Má ale i pravdu v poslední větě, že se americko-mexická "válka" (správně v uvozovkách) musela nějak ospravedlnit. ()
Kdysi událost, dnes slušný spíše historizující než historický western o jedné prohrané bitvě v americko mexické válce. Všechno ve filmu waynovsky přetéká vlastenčením, nerealistickým chlapáctvím a přesvědčením o americké osudové vyvolenosti. Američanům se to asi líbí víc než nám, přesto si myslím, že je to za víc než průměr. ()
Johna Waynea poznam hlavne ako herca-drsnaka. No a v tomto filme sa chytil aj rezie. A na prekvapenie, film celkom funguje. Prvych asi 120 minut je len taka omacka /vysvetlovacky, zoznamenie divaka s dejom/, ale potom sa rozjede pravy westernovy masaker se vsim vsudy. John Wayne je pred aj za kamerou a za seba hovorim, ze ovela viac mu to svedci pred kamerou. 85 % ()
Galéria (238)
Zaujímavosti (19)
- Do role Jima Bowieho (Richard Widmark) byl v jednu chvíli zvažován Sonny Tufts. (Karlos80)
- John Wayne se během natáčení velice spřátelil s Laurencem Harveym (plk. William Travis). Později prohlašoval, že Harvey měl získat nominaci na Oscara namísto Chilla Willse (včelař). (Karlos80)
- Pád poručíka Finna (Guinn Williams) s koně byl naprosto nečekaný a nebyl ani ve scénáři. (Karlos80)
Reklama