Inland Empire
Inland Empire
Inland Empire
Réžia:
David LynchScenár:
David LynchKamera:
David LynchHrajú:
Laura Dern, Jeremy Irons, Justin Theroux, Harry Dean Stanton, Grace Zabriskie, Diane Ladd, Cameron Daddo, Jerry Stahl, Kristen Kerr, Julia Ormond (viac)Obsahy(1)
Příběh o záhadě… Záhadě uvnitř vnitřních světů… Rozvíjející se kolem ženy… Ženy zamilované a v nesnázích. Herečka Nikki Grace se připravuje na největší roli svého života, ale když se zamiluje do svého kolegy, zjistí, že se její život začíná podobat fiktivnímu filmu, který právě točí. Navíc odhaluje, že tento současný film je remakem polského snímku 47, který nebyl nikdy dokončen kvůli nevyslovené tragédii. A to je jen začátek. Brzy se na filmovém plátně rozpoutá zdánlivě nekonečný útok nepopsatelně bizarních situací: sitcom představující lidi v králičích kostýmech, paralelní příběh zasazený do zimního Polska, dům plný tančících prostitutek, šroubováky v břiše… a mnohem, mnohem víc. Jakmile přijdou závěrečné objasňující záběry filmu, budou i skalní Lynchovi fanoušci lapat po dechu. To, co nejvíce odlišuje Inland Empire od předchozích Lynchových filmů, je formát, na který točil. Toto je poprvé, kdy si vybral natáčení na digitální kameru, a jakkoliv je toto rozhodnutí v první chvíli nepříjemné, zrnité obrazy zapojují do hry hrůzostrašné a oblíbené kouzlo. Snímkem Inland Empire přináší David Lynch svou nejvíce avantgardní, abstraktní a neproniknutelnou vizi v celé své kariéře. Tříhodinová horečná noční můra hraného filmu bere základní strukturu Mulholland Drive a ještě více ji činí neovladatelnou.
Inland Empire je snad tím nejabstraktnějším dílem Davida Lynche od dob Mazací hlavy, avšak jak sám autor doufá, dostane se tento snímek i do srdcí 14letých amerických dívek. Každopádně tu vyvstává jednoznačná otázka: Bude to dávat smysl? A David Lynch odpovídá: „Mělo by to dávat naprosto perfektní smysl.“ Když se někdo zeptá Davida Lynche na to, o čem Inland Empire je, odpoví: „Je to o ženě v nesnázích, a je to tajemné, a to je vše, co bych k tomu řekl.“ Když uvádí projekce svého filmu, nadhodí někdy Lynch klíč ve formě citace: „Jsme jako pavouci. Utkáváme si svůj život a pak se po něm pohybujeme. Jsme jako snílci, kteří sní a pak v tomto snu žijí. A to platí pro celý svět.“
Pochopení filmů Davida Lynche není nikdy snadné. Ale se svým novým snímkem Inland Empire je mistr záhad a děsu ještě více neproniknutelný než když před tím. Šest let po úspěchu Mulholland Drive (2001) se Lynch vrací, aby si dobíral diváky ďábelskou skládankou. Lynchův temný příběh je film ve filmu, ve kterém nás provede děsivým labyrintem vnitřního světa hollywoodské herečky, kterou hraje Laura Dernová, která zároveň film koprodukovala. Film přepíná vzad i vpřed mezi realitou a fantazií, mezi skutečným životem herečky a její filmovou postavou, a je vyplněn hrůznými obrazy, nepříjemnými zvuky a temnými proroctvími. Lynch si je vědom toho, že diváci budou muset pracovat a hodně přemýšlet. „Každý film je jako vstup do nového světa, vstup do neznáma. Ale neměli byste se bát použít svoji intuici a pocit, myslet svým vlastním způsobem; mít zkušenosti a věřit svým vědomostem,“ říká režisér.
Lynch, který naprosto boří pravidla filmu, klade na diváka nároky svým neustálým přepínáním časoprostoru a zapojením skládačkové představivosti, a přiznává, že často sám nevěděl, kam jít dál v utváření filmu, natáčení scén. „Střih do další scény může být velmi překvapivý a to je zázrak filmu – jak se přemísťujeme z jednoho místa na druhé a možnosti těchto míst, do kterých vstupujeme, jsou svým způsobem nekonečné. Jak dokážeme vidět sami sebe a pohybovat se tam – to je to, co mne pohání vpřed,“ říká Lynch a pokračuje. „Film je tak nádherný jazyk. Film je něco, co si pohrává s věcmi za hranicí slov, a to je krásné. Nechat se unášet filmem je jako plout s hudbou, vaše mysl cestuje s ním, je to tak fantastické. Vstupte a zažijte něco neobyčejného v naprosto odlišném světě.“ Justin Theroux, který hraje ve filmu milence Laury Dernové, říká, že vždy přemýšlel o filmech Davida Lynche jako o koupi nové jazzové nahrávky. Nejlepší je nechat, aby ten film prošel kolem vás. „Posaďte se a vydejte se na jízdu.“
Natáčená bez scénáře
Herci pracovali na filmu 2 a ½ roku, ale za celou dobu nedostali do ruky scénář. „Každý den se ubíral jiným směrem, každý den měl jinou myšlenku,“ říká Dernová. „Všichni z nás, stejně jako vy, jsme zažívali Davidovu vizi poprvé,“ pokračuje, „protože tu od začátku nebyl předem daný scénář nebo plán. Film se přes nás převaloval a naše zkušenost s ním byla stejná jako ta vaše.“ Dernová film poprvé viděla až na premiéře na festivalu v Benátkách. „Pravda je, že jsem nevěděla, koho hraji, a nevím to stále, a těším se, až ten film uvidím a dozvím se víc.“ Na festivalu v Benátkách byl také David Lynch oceněn Zlatým lvem za celoživotní dílo a ve svých 60 letech se tak stal nejmladším držitelem tohoto ocenění. Lynch říká: „Jsem skutečně poctěn, že dostávám tuto cenu. Teprve včera mi bylo 19 a nyní dostávám toto ocenění.“
Digitální změna
Inland Empire je první z řady úspěšných filmů Davida Lynche, který byl zcela natočen na digitální kameru – s přístrojem Sony DSR-PD150. „Začal jsem pracovat s digitálním videem s mými webovými stránkami a zcela jsem se do tohoto média zamiloval. Je to neuvěřitelné, ta svoboda a ty nekonečné možnosti, které přináší, jak při natáčení, tak i v post-produkci.“ Po natáčení Lynch uvedl, že již nikdy nebude točit na filmový pás. „Pro mne neexistuje cesta zpět k filmu. Skončil jsem s ním. Mám rád abstrakci. Film je nádherné médium, ale je velmi pomalé a nemáte šanci si vyzkoušet řadu věcí. S DV tyto možnosti máte. A v post-produkci můžete udělat vše, co chcete.“ DV dalo Lynchovi také svobodu v tom, že nemusel nikomu vysvětlovat své záměry – jak finančníkům, tak i sám sobě – než začal natáčet. „Vysvětlovat věci slovy je vždy velký problém,“ přiznává.
Výrobní proces s DV popisuje jako cestu „velkého zkoumání“ k odhalení, jaký bude jeho film. „Píši, kudy chodím,“ říká. „Věřím v jednotu věcí. Když máte jednu část a pak druhou část, která se k té první nehodí, je zvláštní přijít na to, že po tom všem k sobě pasují. Je to zcela nádherná věc.“ Lynch také věří, že s pomocí DV získá od herců jiný druh výkonu. „Když vyčerpáte film, musíte zastavit a přeložit nový pásek a během této doby někdy vyprchá onen nabytý a potřebný žár. Ale s tímto médiem můžete tento žár udržet a budovat ho, a je hezké do sledovat.“ Z této svobody také těžila především Laura Dernová. „Ona je naprosto úžasnou herečkou. Někteří lidé dostanou roli a dělají své věci, ale někteří mají v sobě mnohem víc a obvykle nedostanou příležitost to ukázat,“ dodává režisér. Ke kvalitě filmu natočeného na DV Lynch říká: „Vypadá to jinak. Někdo by mohl říci, že to vypadá špatně. Ale mně to připomíná počátky 35mm filmu, který neměl tu dnešní kvalitu. Když máte slabý obraz, je tu mnohem více prostoru pro snění.“
Práce ad hoc
Když dával David Lynch v roce 2005 interview, hovořil o natáčecím procesu Inland Empire. Říkal: „Nikdy dříve jsem nepracoval na projektu takovýmto způsobem. Nevím přesně, jak se tato věc rozvine… Tento film je úplně jiný, protože nemám scénář. Píši ty věci scénu za scénou a většina z nich je natočena a nemám ani příliš tušení, jak to skončí. Je to risk, ale já mám tento pocit, protože všechny věci jsou jednotné, tato myšlenka v tomto pokoji se bude nějakým způsobem hodit k tamté myšlence v růžovém pokoji.“ Každé ráno rozdal Lynch hercům několik stránek čerstvě napsaných dialogů. „David nám nikdy nedal scénář, dal nám jen popis scén, takové krátké 10 stránkové materiály. A pak jsme šli na konci dne domů a dal nám další, nebo nám dal tři najednou. Občas se ty scény zdály propojené, občas na sebe vůbec nenavazovaly. Takže skutečný proces (natáčení) se zdál být téměř stejný jako to, když se na film díváte, což zahrnuje to, jak si spojíte věci dohromady, když odcházíte z kina,“ říká Justin Theroux.
Většina filmu byla natočena v Łodź v Polsku, s místními herci jako např. Karolinou Gruszkovou, Krzysztofem Majchrzakem, Leonem Niemczykem, Piotrem Andrzejewskim a umělci místního cirkusu Cyrk Zalewski. Část natáčení se také uskutečnila v Los Angeles a v roce 2006 se Lynch vrátil z Polska, aby film dokončil. Inland Empire také pokračuje v Lynchově tradici pojmenovávat své projekty podle místa, kde byly natočeny.
Financování
Většinu nákladů hradil Lynch ze svých vlastních zdrojů, společně s pomocí Mary Sweeneyové, své dlouholeté spolupracovnice. Film také zčásti financovala francouzská produkční společnost Canal Plus, která již dříve poskytla prostředky k třem Lynchovým filmům. Rozpočet Inland Empire není přesně znám. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (378)
Něco musím strhnout,že mi rejža nehodil lano,asi ho potřeboval víc,by se Jájínek v sobě sám neutopil.Narcis jeden,takhle si za cizí prachy točit pro sebe.A co já?- A ještě si ze mě utahuje! ()
u Lynche je vždycky velká šance, že se úplně nepotkáme a já nebudu absolutně tušit která bije. Stalo se mi to u Lost Highway a částečně i u Mulholland Drive. Jenže zatímco dva zmíněné filmy mě i přes "nepochopení" bavily, o Inland Empire se to nedá říct ani vzdáleně. Samozřejmě platí, že jsem ho opět nepochopil, ale to je tentokrát to nejmenší. Mnohem horší je fakt, že je to extrémní nuda a ty tři hodiny jsou pocitově ekvivalentem zhruba čtrnácti dnů (nebo shlédnutí kompletního Tak jde čas). A nuda k nevydržení by to byla i ve chvíli kdy by stopáž byla poloviční, protože krom Laury Dern tady není ani náznak onoho zvláštního lynchovského kouzla kterým disponuje třeba Lost Highway...30% ()
První část filmu dobrá, prostě Lynch. Popsat se to nedá. Dokonce mi to v té mé soukromé skládačce docela zapadalo a dávalo smysl. Zato druhá část byla horší. Když už kino pomalu začínalo šumět nadějí, že nastává kýžený konec, odebrala se Laura Dern do další roviny svých fantazií, a zatímco šťastně nacházela, co hledala, já se začala pomalu ztrácet. Tohle se zopakovalo asi třikrát, dokud jsem se neztratila úplně. A ze všeho nejhorší byli králíci! Asi tomu dám druhou šanci a uvidím, jestli mému unavenému zraku něco neuniklo, ale moc nadějí do toho nevkládám. ()
Po třech hodinách důkladného výplachu mozku bych potřeboval přinejmenším stejně tak trvající podrobnou příručku, abych alespoň v základní rovině pochopil smysl příběhu. Lynch dovedl své umění do absurdna. Bohužel pro mě je tohle dílo až příliš nestravitelné. Po skvělém a perfektně do sebe zapadajícím Mulholland Drive je Inland Empire nečekaným zklamáním. ()
Zatímco u Mulholland Drive a Lost Highway jsem se bavil, se zaujetím sledovaj vývoj příběhu a zajímavě vizuálně zpracované scény, tady to bylo spíš naopak. Začátek vypadal dobře, ale už po hodině a půl jsem byl znuděný, unavený a zmatený nenávazností scén, dialogů a postav. Neměl jsem se čeho chytit, jako by každých pět minut začínal film znova. Člověk prostě nemůže udržet pozornost skoro tři hodiny na něčem takovém. Jediná skutečně výborná věc je opět hudební kulisa, která dokresluje to něco, co se děje. Aspoň konec je pozitivní, ale jinak je podle mě Inland Empire až moc silný koncentrát Davida Lynche. - "This is a story that happened yesterday. But I know it's tomorrow." ()
Hm, tak o čem to asi mělo být? O herečce, která se natolik zažrala do svojí nové role, až jí z toho hráblo? No první hoďku jsem se tomu snažil přijít na kloub, pak jsem to ale vzdal, protože mi docvaklo, že je zbytečné v INLAND EMPIRE hledat jakýkoliv smysl. Tyhle Lynchovy tříhodinové halušky to byla moje smrt :-) Takže jo Davide natočil sis film pro sebe a divák ať si nasere...Příště by ses mohl zase vytáhnout s pořádnou peckou,přizvat kámoše Angela a dát tomu hlavně hezčí kabát... ()
Prekvapivo aj Lynch dokaze but nudny, az neskutocne nudny, ako to dokazuje aj v tomto Inland Empire. Aj ked som velky Lynchov fanda, nechapem rozumom "normalne" uvazujuceho cloveka, co tymto autor chcel povedat. A dost marne som patral po zmysle ci nezmysle filmu : 66 % ()
Nuž dobrá, mám za sebou další film od Lynche. Asi jsem neměl rovnou sáhnout po tříhodinové Inland Empire, ale po něčem, co je od něj slavnější a lépe hodnocenějších (třeba Mulholland Drive nebo Lost Highway), ale já si vybral Inland Empire kvůli králíkům a taky kvůli tomu, že i když to má tři hodiny, nemusím si to pouštět najednou (jako si chci pustit Stalkera), protože je to Lynch, tohle má prý být strašně divný film a nejspíš to nepochopím. No, tak za prvé, vybral jsem si sakra dobře a pokud tak budou vypadat i ostatní filmy od Lynche, asi si ho oblíbím. A za druhé, já ten film pochopil. Dával mi smysl, ztratil jsem se v něm jenom jednou na deset minut a sám jsem z toho překvapený. Dokonce mi to navazovalo i na moji teorii ke králíkům (viz odkaz výše). Sice to má pomalé tempo a některé scény jsou dlouhé, ale po tom skvěle zvládnutém konci nemůžu jinak, než tomu dát 5*. Tak, mé hodnocení filmu máme a jelikož spousta lidí v komentářích film nepochopila (a já se jim ani nedivím), přidávám, jak jsem film pochopil, takže: JAK JSEM FILM POCHOPIL JÁ (SPOILERY) - První třetina se odehrává v reálném světě. Hlavní hrdinka Nikki byla vybrána jako hlavní herečka do filmu jednoho režiséra. Spolu s ní ve filmu hraje Devon. Ačkoli natáčení probíhá normálně, vyjde najevo jedna věc - film je remakem jakéhosi polského filmu jménem 47, který nebyl nikdy dotočen, z důvodu úmrtí hlavních herců. Každopádně, ověřené to není. Mezi Nikki a Devonem se rozvíjí milostný vztah. Jenže si toho všimne Nikkin manžel, který ale má být hodně daleko od Hollywoodu... Jak to? Vysvětlím později. Hned na začátku druhé třetiny přichází zvrat, když se hlavní hrdinka odhodlá jít do dveří s nápisem "Vstup volný". V tu chvíli se dostává kamsi mimo tento svět, někam mimo, jelikož v tu chvíli se začíná rozvíjet spousta divných věcí. Králičí sitcom, podivný tanec prostitutek nebo takové setkání s Devonem, který hraje svoji filmovou postavu a Nikki oslovuje Sue (což je jméno postavy, kterou má hrát ona). Nikki je tedy ztracena kdesi a neví kde, neví co ani neví jak. Tady Lynch mate nejvíc, jelikož tu máme spousty záběrů z různých situací a máme tu třeba záběr z grilovačky a pak střih na prostitutky sedící v podivném pokoji. Ne, tady čas nefunguje. Tady ne. Co však snem není, jsou asi dva záběry z Polska, kde se nejprve vypráví legenda o jakémsi cirkusákovi přezdívaném Fantom, který měl schopnost jaksi zhypnotizovat publikum (o zhypnotizování se mluví i v první třetině) a dokonce, když ho zatkla policie, se během jízdy dokázal dostat ze zavřeného a rozjetého auta dostat pryč. Pak ještě mezi sebou mluví dva Poláci (to je v druhé třetině jediná scéna v realitě) a baví se o tom, že kdosi někam zmizel a mluvil, tedy spíš blábolil o Inland Empire (Kalifornie). Kdo je však Fantom? Je to především ten, kdo "vládne" tomuto šílenému světu, jehož obětí je Nikki. Nejen ona, taky několik Poláků a taky králíci (kdo jsou zač oni vysvětluji v komentáři k Rabbits, dosaďte si tam pak děj Inland Empire a bude vám objasněno víc), co byly dříve lidé, jenže Fantom je trýzní takto. Dále je tu ještě černovlasá žena, která je "nucena", dívat se na šílené věci, jako je králičí sitcom a taky Nikkino šílenství. Dostáváme se do třetí třetiny, kdy je Nikki odhodlaná utéct z tohoto šíleného místa. Jako jediná cesta ven ji napadá vlastní smrt, ale nesmí to být sebevražda. To se jí podaří a umírá. Ale ne skutečně, vlastně je to jakože byla ve filmu. V tu chvíli však vše pochopí. Dojde jí vše, co se v tomto světě stalo a vydává se na nejspíš určitou cestu k osvobození nejen sebe, ale všech ostatních - zabití Fantoma. Kdo je Fantom? Její polský manžel. Mezitím vše sleduje ona černovlasá žena, také vězněné v tomto světě. Když ale několikrát vystřelí na svého manžela, je manžel naprosto bez nějakého zranění. Fantoma tudíž nelze zabít, aspoň ne v jeho světě, jeho dimenzi. Je však cesta ven? Ano, je. Přijde na to ona černovlasá žena. Jak? Stačí jenom ono šílenství dokoukat do konce. Trvá to dlouho, ale na konci vás čeká osvobození. A pozor - tohle už je mimo děj filmu, ale je to zajímavé - platí to i pro diváky. Každý, kdo tento film viděl, je vlastně také obětí a je lapen v onom Fantomově světě. Taky tu na vás čeká vlastně šílenost. Trvá to dlouho, ale film jste dokoukali a tak jste vlastně osvobozeni a propuštěni z Fantomova světa. A jako se černovlasá žena vrací domů ke svojí rodině, vy se vrAcíte z toho šíleného světa zpět do reality. KONEC MÉHO VYSVĚTLENÍ. Shrnu to celkově, konečně jsem našel horor, kde fungují lekačky (jak jde po tý cestě v noci...), bojím se, mrazí mě v zádech, nakonec je i něco málo napětí, je to strašně divné... Kamera zde není ani amatérská, ani špatná, prostě je divná... Celé je to takové divné. Ale přesto mi to dávalo smysl. Buď jsem magor jako Lynch nebo jsem si to podivně pospojoval tak, aby to dávalo smysl. Kdoví. Lynche se ptát nebudu. 5* EDIT: Upřímně, když se k Inland Empire vracím, kdykoli se kouknu na nějaký náhodný čas, vždycky se mi tam odkryje další věc, co jsem za ty tři hodiny nepostřehl a dokonce to pořád všechno souvisí s tou mojí teorií. Tak já teda nevím, buď jsem pochopil Inland Empire, jak ho Lynch zamýšlel nebo jsem génius. EDIT: Nakonec to udělám a dám si film do oblíbených. Vytvořit tříhodinové mystérium, které má složitý, ale zajímavý a jasný (když to člověk pochopí) děj a kde vlastně všechno navazuje na všechno. Já když si pustím jakoukoli část, vždycky se dozvím něco nového, zapadá to děje a pořád mi to přesto funguje. A některé scény jsou hodně dobré a nezapomenutelné. Tenhle tříhodinový film je vyprávěný toliko a pouze ve znacích, které když se propojí, tak nakonec opravdu dávají smysl. A fungují skoro všechny. Za celé tři hodiny. Což je něco naprosto nemožného, už jenom proto je Inland Empire výjimečné. A taky proto se mi tak líbí. EDIT PO TŘETÍM ZHLÉDNUTÍ: Ten film je prostě geniální. Když jsem ho viděl poprvé, zhruba jsem ho pochopil. Když jsem ho viděl podruhé (což bylo útržkovitě), pochopil jsem víc. A dnes, když jsem ho viděl potřetí (ČT Art, 28.6. 2020, v televizi to běželo po 12 letech (!)), nebál bych se říct, že jsem ho pochopil na takových 95%. Hlavně už mi konečně docvaklo, že ty scény, které jsem kdysi považoval za trochu zbytečné, nejsou zbytečné ani náhodou a v ději mají své nevyvratitelné místo. Fakt jsem se kdysi nemýlil - každá pronesená věta, každá scéna, každá postava, každá lokace, všechno zde má svoji dokonalou roli, bez které by se Inland Empire snadno rozpadlo, ale právě zde se ukazuje Lynchův neskutečný talent pro film, protože to dokázal naprosto precizně a bezchybně pospojovat dohromady. V tříhodinovém filmu. Který je neustále plný záhad, na které postupně odpovídá a závěrečná scéna je jednou z nejsilnější v dějinách kinematografie. Nesedne to rozhodně každému a pokud váš už od začátku bude otravovat kamera, je malá šance, že byste do tajemství, atmosféry a dokonalosti Inland Empire vůbec pronikli. Ti, kterým se to ale podaří, budou nejspíš uchvácení, i když ne vše napoprvé pochopí. Já jsem taky vše napoprvé nepochopil (přece jenom je ten film sakra hutný a promyšlený) a ten výklad děje, co jsem zde kdysi napsal, má mezery a dnes už vím, jak to celé přesně bylo. Měl bych to někdy upravit. Každopádně základ v mém výkladu děje je a dá se od něj nějak odpíchnout. Co ale teď už musím říct napevno je to, že ten film je hodně těžce nedoceněný. Je to tím, že je v něm děj pečlivě zašifrován a člověk, co u filmů většinou nemyslí, bude pochopitelně ztracen. Asi už se opakuji, ale stěží hledám nových slov, které by to všechno vyjádřily. Za mě je tohle nejen nejlepší Lynchův film, ale i ten film, který se objeví jednou nebo dvakrát za století, ten film, který vás bude fascinovat každou pikosekundou, ten film, u kterého je 5* málo a vy byste mu dali výjimečně o hvězdičku víc... Inland Empire po tomhle zhlédnutí už právoplatně patří mezi mé vůbec nejoblíbenější filmy, spolu s Kontaktem a Piknikem na Hanging Rock. Ani se nedivím tomu, že zrovna tady mám svůj nejdelší komentář. No nic, už se nemůžu dočkat toho, co nového objevím v Inland Empire příště... Btw, někteří uživatelé tady píšou, že tímhle filmem Lynch zabil sám sebe... V tom případě doufám, že jestli ještě někdy natočí celovečerní film, tak se pohřbí pořádně hluboko :-) 6* () (menej) (viac)
To si zas soudruh Lynch něco "vymyslel". Zase si hraje s barvičkama, zase představil svůj mozek a zase je to totální nefilm. Pouze sled náhodných scén, které dohromady nedávají smysl a které čas od času něčím spojí, aby se zdálo, že to smysl dávat má - například dvakrát zmíní něčí jméno v po sobě jdoucích scénách, nebo tam dokonce dá i stejného herce. . . Fandové tohoto samozvaného filmaře mě pravděpodobně zlynčují a budou se ohrazovat, že to smysl má. Problémem je, že i kdyby to smysl mělo, názor bych měl stejný, jelikož Lynch nedokáže udržet pozornost, neustále divákovi vnucuje svou úzkoúhlou digitální direct-to-ksicht mířenou kameru, až to vzbuzuje v každé druhé scéně smích, nevěřícné kroucení hlavou a pořádnou závrať. Herci se zmítají v křečích, střihač se zmítá v záplavě nic neříkajícího materiálu a scénář chybí. Tu hvězdičku dávám za pana Kudrnu, ty dvě písničky a za opičku, co všude sere. ()
Živá nebo mrtvá v přetržené struně. Expedice démonické imaginace absolutna/absurdna. Filmová "galérka bizarního syndromu" obývá volný prostor neposlušnosti a nechává nahlédnout do excentrické karafy se stíny bdění a snění. David Lynch po celou dobu nesejme prsty z hrdla divákovy percepce, natahuje na skřipec kaskády nekonečných vizí, které můžeme, ale nemusíme vidět za rohem. My sami se stáváme špehy myšlenkové artikulace. Nenapodobitelná, sytá, oprýskaná, bláhová, zmatená, odvážná, nepojmenovatelná alternace skladeb, vrstvená jedna za druhou. Vizuální paralela se žene po nerozluštitelné dálnici. David Lynch je tím gondoliérem, pokušitelskou vývrtkou, upírem racionální mytologie, který nakládá s filmovým jazykem dle nespoutaných marginalizačních představ a svým konzumentům míchá příchutě osobité dikce smyček a ornamentů, vedoucích k nálezu svébytné falše, výsostné dimenze prominentní kreativity. Neovladatelná kapacita převleků vypálí rybník zaslepeným avantýrám chaosu. Rýha v uličce hollywoodského labyrintu je svéhlavě zabořena v rukopise imaginární diverze zdravého úsudku. Šestý smysl v obavách. Svit metafor pramínků subjektivní reality dokořán syčící šalbě. Playboyský herec Justina Therouxe strhává pohled s každým příchodem na scénu, přitažlivě flirtuje a vyvolává extázi k jednorázovému podlehnutí. Laura Dern jako uprchlík reálného prostoru prochází světy iracionálními, cizími pokoji, mrtvými včerejšky, pozérstvím chimérických dnešků, věštbami zítřků, napájenými novátorskou explorací vnitřního paláce. "Šílení" po lynchovsku od A do Z, v symbolických rekvizitách alternativní neústupnosti. ()
„Chcem sa prebudiť a zistiť, o čom bol včerajšok. Premýšľať o zajtrajšku ešte nie som pripravená a dnešok mi akosi uniká.“ Nie je to tak elegantne vyskladané ako Mulholland Dr., naračná štruktúra je roztrieštená a doslova (digitálne) rozpitá, ale stále ide o ten nezameniteľný, lynchovský zážitok zo straty orientácie v časopriestore, aký umožňuje imaginácia zvaná film. Záverečná dvojitá katarzia (blúdenie filmovými ateliérmi/úzkymi zákutiami duše + titulková sekvencia) ma dostala. ()
Po Mulholland Drive a Lost Highway další Lynchova schizofrenní temná noční můra. Tentokrát ještě šílenější a delší než obě předešlé. A pro mě navíc naprosto dokonalá. A to dokonalá tak, že jsem byl přinucen změnit první místo v mém TOP 5. Ano Mulholland Drive vystřídal INLAND EMPIRE. Ani už se příliš nedivím těm nižším hodnocením tady. Nedivím se divákům, kterým se už nechce nimrat v Lynchových snových hrách. Je to film od filmu těžší. Mě to ale sakra baví a užívám si to. Navíc Laura Dern je tady neuvěřitelně dobrá, stejně tak i zbytek hereckého obsazení... Díky za tenhle film Davide!!! ;o) ()
Technická: TENTO FILM JE MOŽNÉ SLEDOVAT ZA DVOJNÁSOBNÉ RYCHLOSTI. NA SROZUMITELNOSTI TO NIC NEUBÍRÁ. ()
Po druhém shlédnutí mě tento film zaujal mnohem více a ne, že bych asi vše pochopil, ale jsem alespoň schopen to přijmout jako celek. Výsledkem je velmi zajímavý film, který chce od začátku do konce mást diváka, záměrně v něm vytvořit chaos a donutit ho přemýšlet o životě. Je to vyprávění příběhu, který se může stát a nosným duchem příběhu je, že každý čin má své následky, někdy i velmi tragické. Příběh je o herečce Nikki Grace (Laura Dern), která se v chystaném filmu jmenuje Susan Blue. Příběh jí přijde vyprávět jedna z Lynchových stálých hereček Grace Zabriskie. Nikki natáčí film s režisérem Kingsleyem Stewartem (Jeremy Irons), kterému pomáhá Freddie (další Lynchův oblíbenec Harry Dean Stanton). Hlavním hereckým hrdinou je sexuální loudil Devon Berk alias Billy Side (Justin Theroux). Ale milostný poměr ve filmu se posouvá do reality, a hlavní herečka se ztrácí a už je pro ní obtížné rozlišit, kdy jde o skutečnost a kdy jde o natáčení. Navíc do toho vstupuje původní natáčení tohoto příběhu, který nikdy nebyl dokončen z důvodu vraždy obou hlavních hrdinů, zvláště zaujmou postavy dívky (Karolina Gruszka) a jejího tajemného muže (Krzysztof Majcharek). Hlavní hrdince se rozpadá hmatatelnost času a děje, na čemž má dílo také její muž Janek (Jan Hencz). O činech, které mají své následky a důsledky, a kde si nakonec Nikki oddechne, protože šlo zatím jen o příběh. Zdánlivě chaotickým přístupem několika zdánlivě odlišných příběhů a několika časových rovin, které se vzájemně prolínají a mění, aby zdůraznili temné stránky lidské duše, kdy jsme schopni vnímat jen svou vlastní osobu a ostatními se cítit jen ohroženi. Zajímavá je také postava Doris Side, manželka Billyho (Julia Ormond). Sen se proměňuje v realitu, abychom zjistili, že realita je sen a naopak. ()
Hoci Inland Empire spočiatku (a celkom často aj počas filmu) vyzeral na průser, koniec to viacmenej napravil a po skončení filmu sa dostavil takmer rovnaký pocit ako po dopozeraní Mulholland Drive. Ale hoci som Mulholland Drive udelil 5 hviezdičiek, s Inland Empire to urobiť nemôžem a to z viacerých dôvodov: 1) Aj napriek tomu, že som si na ňu po takej hodine celkom zvykol, digitálna kamera ma neskutočne rušila. 2) Jedným z kritérií pre film, ktorému udeľujem 5 hviezdičiek je, aby som si ho hocikedy rád pustil znovu - to ale o Inland Empire povedať nemôžem, bude trvať niekoľko rokov, kým sa znovu odhodlám pustiť si ho (okrem iného aj kvôli nasledujúcemu bodu). 3) Môj zadok už nikdy nebude ako bol pred Inland Empire. ()
ehm, tak, no ... len by som chcel podotknúť, že ľudia trpiaci duševnými poruchami by rozhodne nemali brať drogy a následne potom točiť filmy. Tak asi tak. Ešte predsa len niečo, prezradím vám tajomstvo. Chcete? NIČ TAM NIE JE!!! Ani sám Lynch nevie, čo natočil. A reči o nejakom odkrývaní zmyslu si strčte do prdele. ()
Tříhodinový lynchovský výplach mozku, po zhlédnutí se můžete zastřelit nebo hodnotit takto... Podle mého nejslabší Lynchuv film... ()
Tohle se opravdu nepovedlo. Pouze z úcty k mistru Lynchovi dávám jednu hvězdu. Z toho neustále vyděšeného (s prominutím) ksichtíku Laury Dern mám trauma... --- 20% ()
Horor! Příznávám se, že jsem tento film nedokázal sledovat celý najednou. Vždy to bylo tak 10 minut tohohle a pak nějaký jiný veselejší film. Pro mě naprostá vymývačka mozku, která byla místy i nekoukatelná, ale mám ji za sebou. Miluju Mulholand drive, ale tady je pro mě koukatelných tak pět 5minut uprostřed filmu. Jo a Laura Dern místy vypadá fakt hrozně. xD Všechny rychlejší scény jsou v traileru. ()
Přiznám se hned ze začátku, že jsem se dostal pouze k 112. minutě. Vypnul jsem. A vůbec mne nezajímalo co mi tahle šáhlost ještě předvede, protože "tradiční" Lynchovy atmosféry a obrazovosti jsem si užil v jeho předešlých dílech a tento trip mi nic jiného nenabídl. ()
Súvisiace novinky
David Lynch vydal prohlášení o svém zdravotním stavu
V pondělí 5. srpna se po zveřejnění části rozhovoru, který poskytl kultovní režisér David Lynch (Sloní muž, Mulholland Drive) britskému magazínu Sight and Sound pro jeho chystaný zářijový díl,… (viac)
Všechny cesty vedou do Varů
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary svůj 42. ročník odstartuje již 29. června a tedy by bylo na místě trochu poodhalit program nejprestižnější české filmové události. Předběžná filmová nabídka… (viac)
Reklama