Indočína

Catherine Deneuve v romantickém filmu odehrávajícím se v exotickém prostředí, který získal za rok 1991 Oscara za cizojazyčný film. S oscarovými filmy je to v poslední době jako se střelnicemi na poutích. Ryčná hudba, spousta barev a světel, až oči přecházejí, ale pušky mají křivou mušku a když už se trefíte, tak je ta růže z papíru, nikoliv pravá. Opět se setkáváme se zneužitím nějaké historické, nejlépe válečné události k romantickým a dojímavým scénám. A také dojímacím. Vše je pečlivě stavěno zak, aby se ženy v sále kapesníčků v rukou jen tak nezbavily. Jinak to však celé má půdorys a zápletku jak od Rosamundy Pilcherové nebo podobné spisovatelky z leknutí. Dokonce se dá předvídat, co a kdo jak skončí. Nechybějí ani pateticé fráze a vzletná gesta, i hlavní postava v neustále nové garderóbě, i když maká v lese nebo u stroje. Příběh vypráví o majitelce kaučuových plantáží, které jí spadly do klína společně s dcerou místního prince (ten a jeho žena tragicky zahynuli v letadle¨). Také se na scéně objeví mladý voják, plný vášně a energie, ale i přihlouplého chování, neb neví, co si počít sám se sebou. Časem to neví ani dcera, ale osvobozenecký boj proti nadvládě Francie zní dobře. Jen kdyby herdek nečekala syna... Tohle je prostě příběh z červené knihovny o naprosto nezajímavých lidech horní smetánky, cílený na hospodyňky, které se do Asie v životě nedostanou, a tak se nechají okouzlit exotickou romancí. Pro to, aby šlo skutečně o růži, a ne papírovou nápodobu, by musely fungovat i další složky - psychologie postav, scénář, ale i ty filmařské věci - zde naprosto nevzrušivá kamera bez špetky invence, nasvícení, kompozice scény, aranže, nijak nepřidává nic víc než kterákoliv televizní adaptace Pilcherové ze skotské vrchoviny, výprava je navíc až příliš nacíděná - lidé se zde nepotí, nesmrdí, a hadry mají vždy úhledně čisté a vyžehlené. Na disku jsou zpočátku pouze znělky a varování a pak hned menu. Bonusy žádné. (18.10.2011)

Indocina je poutavym a ojedinelym pribehem z exotickeho prostredi koncici kolonialni ery, ktery obsahuje mnoho pribehovych rovin a vsechny do jedne jsou strhujici. Vytecna je take C.Deneuve a prostredi, ve kterem se film natacel, ovsem pro me byl fil misty zbytecne natahovany a s par hluchymi misty. A bohuzel je to take film spis na jedno shlednuti... (16.02.2005)

Podle mínění mnoha filmových fanoušků jeden z nejzásadnějších francouzských filmů 90. let a výjimečně silný film, jenže já už jsem takový kverulant, že se s míněním většiny leckdy míjím. Podle mě je to nabubřelá ambiciózní červená knihovna, která parazituje na dramatických historických událostech ve francouzských koloniích 30. a 40. let. Mohlo by se říct, že má špičkovou kameru, jenže ta navozuje dojem 2,5hodinové velkolepé reklamy na prací prášky, protože v tomhle filmu je bílá ještě bělejší, nikdo se neušpiní, nepotí a nepomačká. Zachycuje krásné lidi v pateticky emočně vypjatých situacích, jenže narozdíl od takového Spielberga, který emoce ždímá, kde se dá, je Wargnier mizerný vypravěč. První půlka se táhla jako slimák s amputovanou nohou a druhá byla jen o málo lepší. Celkově bylo pro mě sledování tohohle opusu filmovým očistcem, na který bych rád jednou zapomněl, a to přes účast několika velkých francouzských hvězd filmového plátna. Celkový dojem za krásně naaranžované obrázky: 20 %. (19.08.2013)

Nejlepší film Catherine Deneuve, zcela nezvykle zde nedává na odiv pouze své vnady a mimořádnou ženskost, ona i hraje. A hraje zatraceně dobře. Však také má co. Výborný, do detailů propracovaný příběh s vynikajícími hereckými výkony, nádhernými záběry exteriérů, překrásnou barevností a krásnou hudbou je fascinujícím dramatem. V dnešní citově vyprahlé době se Indočína stává sametovým pohlazením po duši. (08.07.2012)

Jediná (půl)hvězdička dolů za to, že se to místama trochu vleče. Jinak ovšem příběh, obraz i hudba jsou super a je fakt radost na to koukat. Super je i to, že žádná postava nebo skupina tu není čistě černá nebo bílá, resp. žlutá. Každý je občas hodný a občas svině, svou roli tu hraje společenská role, tradice, očekávání a tužby. A vizuálně je to celé jak reklama na cestu do Vietnamu. (23.10.2023)