Hellboy 2: Zlatá armáda

Nic mě nerozněžní tolik jako opětovné setkání s mignolovským universem, které mi Crew dala do vínku v klíčovém to věku mého dospívání. Ať už hrané nebo kreslené filmy, komiksy nebo knihy, Hellboy a jeho svět jsou tím, co si pravidelně žádám a udělá mi to víc než dobře. Když si před projekcí Zlaté armády znovu přečtu Vánoce v podzemí, tak je dokonalé už úplně všechno. Škoda, že nikdy došlo na třetí film. (01.02.2012)

Bezpochyby souhlasím s většinou lidí, že druhý Hellboy vypadá na rozpočet velice dobře. Zdál se mi, ale hodně přeplácaný, monster a různých potvor bylo habaděj, bez některých bych se klidně obešel, ale všechny do jedno byly originální a vizuálně výborné. B. Del Toro je v tomhle snad nejlepší v oboru, umí si se vším vyhrát do posledních detailů a přitom být originální a navíc se neopakovat. Film dosahuje kvalit jedničky, možná o „chloupek“ první díl převyšuje, to si ale ještě musím nechat trochu rozležet v hlavě. Druhý díl je taky více nabytý emocemi, další z party okolo „pekelného hocha“ dostávají více prostoru, což je jenom dobře. Akorát mě trochu zklamal předvídatelný konec. 7-8/10* (16.08.2008)

Najfantastickejšie a najkrajšie fantasy od Návratu Kráľa. Guillermo del Toro tieto obludy miluje a z filmu to cítiť každým pórom. Pred lesným elementálom si kľakám na kolená. Hneď dva milostné motívy, tonáž cool humoru, vizuálna pestrofarebnosť citlivo zladená so svetom fantastična bez jediného gíčového záberu. A film NIE JE preplácaný ani chaotický, ako sa povráva. Del Toro je úprimný kúzelník s jasnou víziou a jej perfekcionistickou realizáciou. (21.09.2008)

Plytký a trapně jednoduchý souboj dobra a zla zabalený do těch nejklišoidnějších motivů. Kladné postavy, záporné postavy, starý král, mladý horkokrevný synáček a následník trůnu, nějaká ta princezna, láska, nestvůry, závěrečný souboj atd. Něco podobného jsme tu měli už alespoň tisíckrát a nebýt solidních hlášek, krásných kostýmů a masek (je vidět, že del Toro miluje barvy a nebojí se experimentovat), kvalitního vizuálu a Luka Gosse, který se umí sakra ohánět, což znalcí ví už od dob Bladea 2, nebylo by tu skoro nic, protože tahle nudná báchorka mne neoslovila ani z poloviny tak jak jsem předpokládal. (20.11.2008)

Guillermo del Torro už ve Faunově Labyritu prokázal značnou fantazii, co se výtvarné stránky týče - jedno zda svou nebo jeho spolupracovníků. V tomto směru Hellboy 2 bez problémů naplňuje vysoká očekávání do něj vložená - fantasy žánr zřejmě tým inspiruje. Zápletka, která se opět točí kolem záchrany světa, nepatří k nejoriginálnějším, což na první pohled scénáristovi nelichotí, jenže, na druhou stranu, to, jak organicky začleňuje fantastický mýtus do moderního světa, je skutečně obdivuhodné. Navíc svět představený v novém Hellboyovi obsahuje spoustu drobných nápadů, které když se dají dohromady, vytvářejí převelice pestrý, živoucí svět. Můžou to být nadpřirozené bytosti, kouzelné zbraně či magie sama. A přece vidím kaz. Jsem totiž spíše zastácem než odpůrcem komplikování komiksových postav, rozhodně mi nestačí, že jsou svérázné (v tomto ohledu ani jim nemohu nic vytknout). Jejich vnitřní život by měl velmi podstatně reagovat na to, co zažívají. A je tu několik scén, které mi říkají, že se tak docela neděje. Nejmarkantnější zdá se mi (SPOILER) scéna, ve které Anděl dává Liz vybrat mezi přežitím lidstva a Hellboye. Nejenže Liz, u které by se to pro její zamilovanost dalo jakž takž pochopit, nesžírají výčitky a pochyby, ale ani další postavy, především Krauss, neprojevují o její rozhodnutí poslat lidstvo do pekel ani jen zájem. Dalo by se to vysvětlit jen tím, že jsou všichni přesvědčeni, že Anděl kecá. Proč si to pak ale nesdělí. Toto rozhodnutí je navíc zjevně součástí mnohem většího příběhu, než představuje Zlatá Armáda, a nepříliš do zbytku filmu zapadá - leda by bylo pokračování. KONEC SPOILERU. Značnou naivitou a neumětelstvím rovněž dýchá odpor davu k Hellboyovi - další nepříjemně zapamatovatelná scénka. Stejně tak i lásky našich hrdinů, které nebýt mezi komiksáky se zvláštními schopnostmi, by nejspíš i u dalších diváků vzbuzovaly podezření z povrchnosti a naivity. Naštěstí jde o vady nepříliš velké, na film se kouká docela dobře a tak s klidným svědomím uděluji tomu Rudému, tentokrát skutečně sympaťákovi, silné ***. (19.03.2009)