Rozpoltený

Vítá vás Dennis, Barry, Patricia i Hedwig, tři studentky, jedna psychoterapeutka a M. Night Shyamalan, který podruhé za sebou dává vzpomenout na to, že byl kdysi sakra obletovaným a sakra respektovaným tvůrcem. Loňský horor The Visit byl prostě slušným duchařským zářezem s výtečnou atmosférou. Tentokrát se blíží jistá bestie, která bude pro tři (nutno podotknout unesené) dívky znamenat krutý konec. Dennis a spol. jsou totiž jedna a tatáž osoba. James McAvoy tudíž představuje chlapíka s disociativní poruchou osobnosti. Mísí se v něm až třiadvacet identit a je radost ho sledovat. Nesmírně náročná role, až se divím, že k němu nezamířila alespoň nějaká herecká nominace. Horší je to s tvůrci, kteří úplně nedokáží udržet v napětí, dívky se z cely snaží docela naivně pláchnout (možnosti by v počtu tři proti rozhozenému vězniteli určitě byly), nijak zvlášť se o ně navíc nebojíme a Shyamalan tentokrát přepálil i délku. Pár scén bych dokázal postrádat, flashbacky vyznívají lehce do ztracena, klaustrofobický potenciál také zrovna nevyčerpáváme. Takže ve výsledku je tahle novinka spíš zajímavá, než nějak dechberoucí nebo mrazivá. Což je škoda. Berme to ovšem tak, že Shyamalan řemeslo pořád velmi solidně zvládá, látky si píše sám (což většina tvůrců nesvede) a netriviální nápady pořád tak nějak přicházejí. (14.02.2017)

Vážně tohle natočil Shyamalan? Like... really?:) Mistr je v nejlepší formě od dob Znamení a Vesnice. Ale má za to komu děkovat. Ten někdo je James McAvoy. Pro mě je to "one of the best actors who ever walked the earth." James už několikrát dokázal, že role drsných týpků či narušených maniaků jsou jeho dokonale padnoucím oblekem s prvotřídní značkou a kvalitou. Vedle něho si na herecký trůn v klidu může sednout Anya Taylor-Joy, která mu fenomenálně sekunduje. Její Casey by klidně mohla být tuctovou filmovou obětí, ale M. Night si pro ni přichystal drsný backstory, který se dokonale prolíná s realitou, kterou právě prožívá a právě díky traumatizujícím zážitkům z dětství je možné, že právě ona má největší šanci na záchranu. Od začátku jsem na snímek zírala s tak trochu otevřenou pusou a sledovala toho malého skotského týpka, jak to na nás všechno valí:) V roli terapeutky jsem poznala Betty Buckley, kterou si stejně pořád budu pamatovat jako tu ženskou, co ve Stalo se mlátila hlavou do skla:) Člověk tak nějak čekal, že kdyby jedna z jeho osobností byla Charles Xavier, mohl by všechny jeho osobnosti ovládat právě on:) Závěr filmu, kdy se na světlo dostane Beast, jsou fakt síla, mrazilo mě. Shyamalan napsal po desítce let zase originální, propracovaný scénář a všechno to vsadil v podstatě na jednu kartu. On věděl, koho si má vybrat a kdo je na tyto role nejlepší:) (13.07.2017)

Herecká exhibice Jamese McAvoye rozpoutává vcelku zajímavý psychothriller, v němž klasické schéma "bezbranní věznění šílencem" nepůsobí vůbec omšele. Nevím, zda 23 osobností není již trochu moc, nicméně něco mě neustále vyhazovalo z atmosféry. Možná to byly trochu zbytečné flashbacky a možná jen moje ospalost. :) Takže obrázek si nejlépe udělejte sami... 7/10 (26.03.2017)

Nepamatuji si, že bych ještě tři dny po návstěvě kina měl film pořád v hlavě. Tenhle film je něco, co jen tak neuvidíte. Žádné zdlouhavé oťukávání, hned od prvních minut se film rozjede a tempo graduje po celou dobu. Závěrečnou půl hodinu jsem se skutečně bál (a to u filmů typu Kruh, V zajetí démobů spíše usínám) a vnímal jsem jen film a tlukot mého srdce. Film je kombinace dokonalého řemesla a zároveň něčeho totálně zvráceného. James McAvoy hraje jako bůh a bezpochyby sem pasuje. Po filmu jsem si říkal, že tohle už bylo přeci jen trochu moc ale zkrátka, film má kvalitu a až na pár chybiček, nemůžu jinak. 90% (28.01.2017)

Nie že by som pri prvých tónoch soundtrackovej klasiky Jamesa N. Howarda nechcel na plné hrdlo zakričať "Mr. ...!" (nechcem spoilovať) A nie že by mi pri nich nenaskočili zimomriavky. Ale do Splitu, ktorý nemá prakticky žiadnu pointu či moment prekvapenia, je toto "rozšírenie" pridané samoúčelne. Čo je dôkazom, že zo Shyamalana sa - napriek jeho ranám na duši zo strmého pádu v Hollywoode - nadčlovek nestal. Ale i tak to boli príjemne strávené dve hoďky. Má holt svoj neodolateľný rukopis, ktorým si vždy rád pripomeniem jeho božskú trilógiu. (08.02.2017)