Pokojný bojovník

Pokojný bojovník je vlastně velice prostý a předvídatelný film, ale způsob, jakým je vyprávěný, z něj dělá něco velice neobyčejného. Nezáleží na tom, co se skutečně stalo nebo nestalo. Důležité je, že tento příběh má obrovskou sílu měnit lidské životy, měnit pohled člověka na sebe samého a donutit ho dělat věci, na které si myslel, že nikdy nebude mít. (14.02.2010)

Nerad bych snižoval hodnotu myšlenek, principů a poselství, které s sebou tento film nese. Bohužel už ne tolik spokojen jsem s jeho provedením. Formální stránka je dost nedopečená, resp. působí docela amatérsky; je lítostivá a ubrečená, zbytečně křečovitě se z diváka snaží vydojit emoce a nedaří se jí to. Tempo je pomalé, snaha o epičnost či majestátnost příběhu nefunguje a Scott Mechlowicz je nula. Z dobrého námětu se jistě dalo vytřískat víc, takhle ale ani náhodou. Slabota, výbřed. (03.02.2009)

Tradiční šablona, která byla omleta ve všech možných i nemožných sportovních filmech. Povinné filozofování je na poněkud vyšší úrovni, než běžně, herecké výkony patří ke špičce v rámci žánru. Značně patetické, přesně tak, jak se to Američanům líbí. Žádné velké přemýšlení, když už by to náhodou k němu sklouzávalo, ujme se role pohotového průvodce hlavní hrdina a i těm lehce retardovaným divákům sdělí, k jaké podnětné myšlence měli dojít. Na to americké nabouchávání všeho rovnou do hlavy, bez potřeby zapojit IQ, či fantazii, jednou lidstvo pojde. (06.07.2011)

Pokud se člověk netrápí minulostí (nehrabe se v problémech a situacích, které měl) a nezatěžuje se budoucností (nikdy nevíte, jaká situace nastane a zda nebude vše jinak), žije v součastnosti a přijme (tedy bere to za takové, jaké to je, bez hodnocení a potřeby změnit) vše, co ho obklopuje,tak najednou zjistí, že je šťastný, nezávisle na vnějších okolnostech. Nejde mu o to mít "pravdu", jde o to, vše v životě dělat PLNĚ a VĚDOMĚ, bez nějakého hodnocení, pak nemůže nikdy být zklamaný a život ŽIJE. Jde jen o to, přijmout život takový jaký je a nebránit se ničemu (opravdu ničemu), co obnáší. Podstatou je, nesoustředit se na cíl, ale ŽÍT, nehodnotit, jen prociťovat, "meditací" je pak každá situace co v životě je. (03.10.2008)

"Cesta nám přináší štěstí, ne její cíl!" Sportovní dramata s vývojem z arogantních a protivných postav na pokorné a milé mám moc ráda. A když se film zaobírá ještě osobní růstem a uvědomění se „smyslu života“ a tak trochu duchovnem a objevením kouzla přítomného okamžiku, tak pozorně koukám a užívám si to. Sice nenabízí nic nového, co už člověk neviděl a v mém případě i neznal, ale opakování je matka moudrosti a tak se s potěšením dívám a podívám i znovu, protože veškeré naše problémy jsou hlavně v hlavě a je potřeba si to neustále uvědomovat :o) Takže proto je Pokojný bojovník film, který je mi vysoce sympatický :o) (13.06.2018)