Third Company
Obsahy(1)
První světová válka. Čeští vojáci vlasteneckého smýšlení přebíhají z rakouské armády na ruskou stranu. Třetí rota, vytvořená z těchto přeběhlíků, pořádá v malém ukrajinském městečku slavnostní akademii. Průběh slavnosti je přerušen zprávou o vzplanutí revoluce. Rusové vybízejí Čechy, aby se k nim přidali, ale většina příslušníků třetí roty odmítne. Československá brigáda se poprvé jako celek zúčastní slavné bitvy u Zborova. Během bitvy přeběhne člen třetí roty Souček zpět na rakouskou stranu a odjede do Prahy, kde má navázat styky s domácím odbojem. Úkol splní díky statečné sestře studenta Jiřího, který rovněž patří do třetí roty. Třetí rota postupuje po železnici na východ. U Pavlovska je zadržena bolševiky, kteří zatarasili trať a žádají československé vojáky, aby jim odevzdali zbraně. Českoslovenští vojáci požadavek nepřijmou a probijí se z obklíčení. Boje s bolševiky jim přinesou ztráty, ale ve své cestě pokračují směrem na východ a dále do vlasti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (9)
Jak daleko mají hrdinové Třetí roty k postavám socrealistických filmů? Žádné důkladně psychologické prokreslené postavy tu nenajdeme, místo nich jen archetypy figurek z různých vrstev a prostředí, které zapadají do klišovitých epizodek o Češích za první světové války doma i na frontě. __| Jakkoliv je zřejmé, že řada scén se doplňovala o zvukovou složku až při postsynchronech - proč by si taky jinak legionáři kryli ústa rukou, když začnou mluvit, tak na dozvučování dělal někdo zručnější, někdo s lepším technickým vybavením nebo někdo zručnější s lepším technickým vybavením než velké části dobové konkurence. __| Herecké výkony místy úsměvné, ovšem ten Longen... i když umí předvádět skvělé pantomimické etudy, tak tady mu to teda fakt nepovedlo. Škoda. ()
Na tehdejší dobu se jednalo o skutečně unikátní snímek. Válečné filmy v první republice jen málokdy dostávaly zelenou hlavně proto, že byly nákladné. A v tomto filmu se těch bojových scén dočkáme a nevypadají zle. Jednoznačně jde o ocenění práce legionářů, kteří se po konci války potýkali s chudobou a stát o ně příliš zájmu nejevil. Troufnu si říct, že minimálně první polovina by se musela líbit komunistům. Je zde oslavováno hrdinství ruských vojáků, jejich tradice, zvyky a prezentována kultura. Řada herců teprve začínala, někteří debutovali, projevily se tu též problémy se zvukem. Přeci jen byl zvukový film teprve v plenkách. ()
Velmi naivně udělaná adaptace Koptova románu s amatérsky hrajícími herci, což u nich samotných překvapuje, ale nikoliv u režiséra Innemanna. Zkrátka první z legionářských filmů nevyšel, zas byl ho tak nezatracoval, Rozhodně existovala aspoň snaha ukázat, jak žili a bojovali naši legionáři. Bojové scény asi byly to nejhodnotnější z celého filmu. ()
Z historického hlediska pro mě velmi zajímavý snímek, protože zobrazuje část dějin, o kterých se málo ví. Akce je tu málo, postav mnoho a spíše nesou určitou charakteristiku, než aby byly životné. Jsem ráda, že jsem to viděla takto ucelené a vysvětlené, ale z hlediska filmového zážitku se jedná o průměrný film. ()
Je poznat, že Innemann se práci se zvukem stále ještě učil. Nelze nepochválit bojové scény, kterých není málo a rozhodně ani po těch letech nepůsobí komicky. Mnohem hůře dopadly herecké výkony. Otomar Korbelář je zde, ostatně jako vždy, pohledný, ale herecky rozhodně nezáří. Plachta je zde vyloženě špatný, zajímavé je pouze to, že zde vypadá celkem mladě, což je v jeho případě unikát. Výborná je Nedošinská, která se evidentně jako jediná obešla bez režijního vedení Innemanna zaměstnaného válečnými scénami. Bohužel je film celkově velice nekompaktní, působí spíše jako útržkovitý dokument z bojiště. ()
Zaujímavosti (2)
- Filmovanie prebiehalo v Miloviciach. (dyfur)
- Adaptace prvních částí románové trilogie Josefa Kopty Třetí rota (1924), Třetí rota na Magistrále (1927) a Třetí rota doma (1934-5). (NinadeL)
Reklama