Bakaláři - Série 3 (1974) (séria)
Réžia:
Jaroslav DudekScenár:
Jaroslav DietlObsahy(1)
Ovdovělá Helena Sekalová si najde nového partnera, který se velmi sblíží s jejími malými dětmi, a vezme si ho za muže. S tím se nechce smířit babička, tchyně vdovy, a namluví dětem, že je nový tatínek nebude mít rád a že je živit nebude. Děti tomu uvěří a utečou z domova. Po velkém hledání nalézá nový otec děti v lese. Děti mu prozradí, proč utekly. Helena jde za tchyní a pohrozí jí, že bude-li se to ještě jednou opakovat, už děti nikdy neuvidí. Nešťastná tchyně zůstává se svou hořkostí sama. (Česká televize)
(viac)Recenzie (16)
On je tu přece cizí... Herecký koncert Dany Medřické v roli, která se zásadně vymyká jejímu obvyklému repertoáru. Mrazivě dobré, dost možná, že nejlepší bakalářská epizoda vůbec. ()
Povídka vhodná na diskuzi. Co postava, to charakter, to smysl pro lidskost a pochopení. Jana Hlaváčová hraje ženu vdovu se dvěma malými dětmi, kterým zrovna umřel táta. Petr Kostka hraje muže, který se s onou vdovou seznámí a vezme si jí. Děti ho mají rádi a on je. Prostě jim to klape. Dana Medřická si zahrála babičku dětí a matku jejich zesnulého otce, která nerada vidí u dětí cizího muže. Jaká je pointa příběhu? O lásku ke svým dětem. Nejde jen o to, že jsou malé, ale proč by stará žena neměla mít ráda již dospělého syna? Babička je považována za tu zlou, ale ve skutečnosti tomu tak není. Myslí na svého syna i po jeho smrti a nerada vidí, když se o jeho děti, pro které je i ona ochotna udělat vše, má náhle starat cizí chlap. A ví, jak to v životě chodí. Ono také záleží na úhlu pohledu a divák si vezme převážně ten ze strany vdovy, tudíž považuje babičku za zlo. V jakém smyslu? Z lásky ke svému synovi a vnoučatům? Tohle pochopí jen člověk ve starším věku, dřív ne. V povídce je prezentována lidskost z obou stran barikády, nic víc. O tom, že je příběh dojemný jak to všechno dobře dopadlo však nemůže být pochyb. ()
Jednu hvězdu sežere pouze nezajímavá pátrací akce, jinak vrcholně cituplné a dojemné. ()
Závistivá svině Dana Medřická nabádá Janu Hlaváčovou, že ji a její děcka opustí její chlap Petr Kostka, se slovy: "Kdo by si vzal dvě cizí děti?".... V dnešní době paní Medřická každej. Každej chlap a myslím si, že i v roce 1974, kdyby ta jejich matka byla jako Jana Hlaváčová. A když neuspěje Medřická u Hlaváčové, tak začne vtloukat tyhle kureviny do dětí se slovy: "Nebude dávat peníze na dvě cizí děti a proto od vás uteče." ... Kostka tohle zažil na vlastní kůži, jak se později přiznal a já tohle poznal ještě v mnohem větší míře. [129. hodnocení, 14. komentář, 73%] ()
Opět povídka dobře zahraná, leč trochu banální. Je to neštěstí mít takovou tchyni, kterou ani prokázaná analýza zlata nepřesvědčí, že před sebou má zlato. A s takovými lidmi je pak těžké pořízení. Tchyni bylo pohrozeno, ale přiznám se, že nevěřím, že by se úplně uklidnila. Tohle je jedna z povídek, u kterých by mě zajímalo, jak to bylo dál. ()
Galéria (5)
Fotka © Česká televize
Reklama