Nevinné beštie

Nechápu proč, ale vždycky během hororu zapomenu, že je to podle skutečný události a připomenou mi to až dodatky na konci. O to jsou takovýhle filmy hrůznější a bohužel se takovýhle věci někdy a někde dějou. Co bylo tady ale fakt povedený je, že divák přes půlku filmu vůbec netuší, jestli je to duchařina, sci-fi, nebo kdo ví co ještě, a v závěru to prostě vyplyne na povrch jak nic a člověk ani nemusí bádat po nějakejch složitostech. Asi zkusím trochu víc prozkoumat francouzskou hororovou scénu. (05.03.2012)

Psychologicky vyspelejšie a filmársky sofistikovanejšie spracovanie rovnakého námetu, s akým pracuje britská brutalita Eden Lake. Zatiaľ čo tá šokovala až buranskou násilnosťou a priamočiarosťou, Ils vsádza na postupne rastúce zimomriavky, na tajomno, strach z neukázaného, na hrátky s kamerou a hlavne zvukom (!). A robí to síce nie priekopnicky - v zásade sme to už všetko niekde videli - ale nadmieru poctivo a pôsobivo. Ils je jedným z toho mála hororov, ktoré svoj žáner nedegradujú, ale naopak poukazujú na doležitosť filmárskeho umu v ňom. Francúzi opäť bodujú. (16.10.2010)

Začátek filmu mi blízce připomínal horor Penny se bojí a Maria Roman zase Rachel Miner:) První část na mě působila lehce mysteriózně, s výskytem tradičních, avšak velmi účinných hororových prvků (tma, les, osamocený dům, děsivé zvuky), došlo ke stupňování děje, růstu napětí, a častých myšlenek na to, co jsou vlastně "oni" zač. Poté se jakoby tajemný nádech začne rozplývat a snímek se dostane do roviny "survival hororu." Začne probíhat skutečný a zběsilý boj o přežití. Ke konci se divákovi dostane vyjasnění o původu "těch", kteří byli po celou dobu zahaleni tajemstvím. Někteří možná budou zklamáni, jiné možná toto odhalení nechá celkem v klidu, jako mně. Což však neznamená, že bych byla zklamána. Možná právě ono jednoduché vysvětlení je o to mrazivější, že to "oni" zkrátka dokázali udělat, pro ně to byla nevinná hra. Závěr filmu je... depresivní? Šokující? Hrůzný? Vyberte si, co byste si mysleli Vy, když byste se ocitli tam, kde... (09.07.2011)

Hodně drsné cvičení. Ils místy skutečně nedá divákovi vydechnout, atmosférické vyspělé divadlo stojí prakticky jen na dvou sympatických hercích (Olivia Bonamy navíc umí místy pořádně podráždit) a prosté zápletce. Partnerská dvojice, učitelka Clémentine a spisovatel Lucas, si užívá života na v lesích opuštěné vilce, když se zvenku najednou začnou ozývat nepříjemné zvuky. Právě práce s nejrůznějšími ruchy a autentickou atmosférou jsou největší devízou rumunsko-francouzského snímku. Navíc nejsme svědky žádných krvavých orgií, se kterými pracuje třeba námětově podobné Jezero smrti, postavy prostě jen unikají před neznámým zlem, naslouchají za dveřmi, rozhodují se podle zavrzání dveří. Přesto to funguje na výbornou!! Jen ve finále je docela škoda, že se děj dostane z rozvrzaného domu, přesto ani už trochu „z nouze” závěr výslednému dojmu nijak zvlášť neškodí. Hodnocení se navíc možná odvíjí i od toho, s kolikami lidmi se na film díváte.. já trpěl sám!! (28.07.2012)

Po slibném úvodu, kdy režisér ihned odhaluje svůj záměr proniknout divákovi prostřednictvím mrazivé a plíživé atmosféry až do morku kostí, přichází trochu hlušší část vyplněná vším již stokrát viděným. Takové to bububu, někdo(nebo něco) je před domem, okenice práskají, pojistky vypadnou atd. Po chvíli to ale začně být sakra zajímavé, příběh nabere velké tempo a je jasné, že tady půjde o víc než jen o vychytralé strašidlo. Kamera si očividně libuje ve stísněných a tmavých zákoutích a z každého záběru je cítit pocit toho, že jste někým sledován, že vám možná už stojí za zády a že vám rozhodně bude chtít ublížit. Režisér se tohoto příběhu zhostil opravdu zodpovědně a vytvořil výbornou filmařinu, která vám krásně zabrnká na nervy, a přitom nemusí být ani trochu krvavá nebo nechutná. (18.02.2012)