Listy z Iwo Jimy

Spolehlivá herecká i režisérská legenda Clint Eastwood má sice řemeslo pořád pevně v ruce, ale do téhle závěrečné látky z unikátního dvouprojektu jsem jednoduše nepronikl. Bitva o Iwo Jimu byla jednou z nejkrvavějších kapitol války v Tichomoří. Eastwood vsadil na komplexní náhled, tedy na styl pohled-protihled. Zvlášť z amerických zákopů, zvlášť z těch japonských. Tato druhá verze nepředkládá tolik flashbacků a nerozvíjí tolik charakterů (jako patetické Vlajky). A zatímco Američané přijeli zvítězit (obsazením letiště a tudíž vytvořením letecké základny pro útok na hlavní japonské ostrovy), Japonci tušili, že sem přišli zemřít. Silná myšlenka. Jenže třeba právě k postavám jsem téměř nepronikl. Dál než na tři velmi slušné hvězdy mě to prostě tentokrát nepustí. (05.07.2013)

Odkdy byli Japonci zfanatizovaní vojáci? Od dob, kdy do jejich vod připluli Amíci a zabíjeli i ty co se vzdali, takže si za to vlastně mohou sami. I když z velké části přispěla i politika země a její vysocí důstojníci. Přitom to byli lidé stejní jako každý jiný, plný soucitu, lásky ale i hrdosti a vzdoru. Tak nějak jsou zobrazováni v tomto filmu od režiséra, který nato kolik mu je let, točí jako o život a točí opravdu dobré filmy, i když tento se neobvykle vyjímá. Přiznám se, že jsem se ze začátku solidně nudil a ani bitvy nebyly nijak velkolepé. Přesto se to ve druhé polovině zvrtne, ale jiným směrem, než byste čekali a než válečné filmy obyčejně zaujmou, tedy hlavně po psychické stránce věci. Jen si představte, že jste na ostrově, který musíte bránit až do své smrti, se kterou počítáte stejně jako Santa Clause se svými soby. I tak Vám dvě a půl hodiny šedivě smutný příběh o věrných vojácích svému císaři na konci vyrazí dech, možná chvílemi naštve srdceryvnými scénami, ale fakt je, že toto je prostě dílo, které se ve válečných filmových dějinách ještě neobjevilo a tak je tu něco, co Vás na první pohled dokáže zaujmout a rozesmutnit zároveň. --- Jsi pořádný voják ! - Ne pane jsem obyčejný pekař (11.04.2007)

Clint Eastwood je zkušený a vysoce profesionální řemeslník amerických filmových studií a ještě se myslím nestalo, že by mě nějakým filmem vyloženě zklamal, ale ještě se taky nestalo, že by mě nějakým snímkem přivedl do varu. Představuje obvykle sázku na jistotu, je ukázněný, ale většinou i předvídatelný. Neříkám, že Dopisy z Iwo Jimy jsou špatný válečný kousek, jen mám pocit, že z uvedené látky se dalo vytěžit víc. Na tomhle ostrůvku se odehrávaly nejúpornější boje na tichomořském válčišti, kdy síla drtila sílu a urputnost se střetávala s urputností, a na to, jak intenzivní ta bitva byla, jsem toho skutečně vzrušujícího ve filmu příliš neviděl. Překvapivá a filmově chutná byla snad jen scéna popravy dvou japonských zajatců, jinak mě po emocionální stránce Eastwoodův výlet do historie 2. světové války nechal spíš chladným. Celkový dojem: 60 %. (26.10.2008)

Od začiatku tohto zaujímavého a ojedinelého dvojprojektu som vedel, že bližší mi bude pohľad z japonskej strany. Nie preto, že im fandím, ale preto že je zaujímavejší. Prerozprávať príbeh vojakov, ktorí vedia, že sa domov nevrátia a stoja proti mnohonásobnej presile bez akejkoľvek podpory svojej toho času už rozprášenej armády je samo o sebe silná téma. Dopisy z Iwo Jimy majú všetko čo "Vlajkám" chýba. Silné a dojemné scény, charizmatických hereckých predstaviteľov s ktorými cítite a veríte im každé slovo a výbornú hudbu v ktorej má prsty Eastwoodov syn Kyle. Film obsahuje mnoho scén, ktoré vo vás zostanú dlho, možno navždy. Či už masová samovražda granátmi, posledný rozhovor Kuribajašiho a Saiga alebo aj obyčajné čítanie dopisu mŕtveho amerického zajatca. Eastwood urobil dobre, že oproti "Vlajkám", kde hralo množstvo hercov, ale dokopy vlastne nikdo, sa sústredil na dve hlavné postavy. Ken Watanabe ako generálporučík Kuribajaši so sympatiami k američanom a ľudským prístupom k vojakom, a pekár Saigo, ktorý by nerád padol v tejto nezmyselnej vojne o smradľavý ostrov. No, titulkami na DVD sa nenechajte odradiť, pretože podobne ako aj pri "kórejskom Ryanovi" - Pouta války, prichádzajú všetci tí, ktorí kašlú na všetko čo nemá dabing o skutočné lahôdky. Vlajkám som dal s prižmúrenými očami 70% a aj to iba z dôvodu, že ide o súvisiaci dvojprojekt(inak max.60%), takže v prípade Iwo Jimy čistých 100%. Odporúčam! (07.02.2009)

Člověk dokud neuvidí, tak neuvěří. Je mi známo, že Japonská kultura a jejich přesvědčení se liší, ale stejně mě scény typu „umřít se ctí a pro svou vlast“ dokážou pořádně rozhodit. Clint Eastwood mě zavedl do života několika vojáků, kteří mi ukázali tu rozpolcenost mezi oddaností ke své vlasti a pudem sebezáchovy. Tenhle pohled na válku je působivější, než plno akčních scén. Jsem emočně rozervaná podobným způsobem jako ti vojáci, kteří spáchali bombovou sebevraždu, dle mého jedna z nejsilnějších scén, kterou jsem kdy viděla. Japoncům patří můj obdiv a jejich jazyk se mi čím dál více líbí, ale stejně je nikdy nepochopím. (18.10.2010)