Neporaziteľný Barbar Conan

Jason Momoa kupodivu vůbec nevadí - jeho zlomyslný kukuč (občas vystřídaný tím naštvaným) je bez obtíží snesitelný. Podobně "nezávadný" je i Ron Perlman a Stephen Lang. Nový Conan jinak bohužel podléhá mnoha neřestem soudobých akčních výplachů: při akčních scénách všichni poletují vzduchem a hopsají jako splašení giboni, což jim nebrání v boji a zasazování přesných úderů. Ach jo. Komické je, nakolik byli tvůrci fascinováni rudou tekutinou, krev digitálně cáká při každé příležitosti a ze všeho nejvíce připomíná auta ze starých akčních filmů, která explodovala při sebemenším ťuknutí. Litry krve šplíchají, když tělo narazí na balvan, když hlava potká dlažbu, když meč lehce lízne protivníka. Kamera následný cákanec okázale snímá a snaží se nás přesvědčit, jak je film brutální... NENÍ. Nic na tom nezmění ani několik usekaných hlav a končetin. Conan z osmdesátých let byl surový až na půdu a ani k tomu nepotřeboval krev, pracoval s jednoduchými gesty a minimalismem v každém záběru. Přesto vše si nesl jakousi testosteronovou vznešenost a dokonce i inteligenci. Nový Conan se snaží být drsný a hrubý tím způsobem, že nakonec vypadá jako buran z horní dolní - celou dobu jsem čekal, kdy vytáhne z kapsy gambáče v plechu a masivně si po něm uříhne. Aspoň že stihl zprasit svojí buchtu. Dvorní skladatel Zacka Snydera nás ohromuje svojí nijakostí a po filmu si spolehlivě nevzpomínám na jediný motiv. Triky nejsou úplně tragické, ač diorámata občas připomínají produkci Hallmarku a Nispel se svou bezradnou režií zůstává věrný své pověsti patrně nejhoršího hollywoodského režiséra počátku třetího milénia. Znovu už ne. (29.01.2012)

Barbar Conan? Nenechte se vysmát. Spíš Barbar Cohen pro čtenářky Cosmopolitanu v třeskutě amatérském provedení režiséra, který by se měl áčkové filmařiny účastnit pouze jako pasivní pozorovatel. Jasná sračka roku - kupte si raději o světelného roky napínavějšího, temnějšího a brutálnějšího Solomona Kanea a ne tyhle závody v lití malinovky na zem. (18.08.2011)

Aktualizace osmdesátkových béčkových fantasy se v zásadě povedla, ale bohužel nikoli v podobě průlomového Miliusova "Barbara Conana", nýbrž v degradované podobě směšných béček typu "Rudá Sonja" či nespočtu americko-argentinských či americko-evropských produkcí. Nový Conan výrazně staví na fandovském mýtu ratingové kategorie R, tedy předpokladu, že pouhý příslib násilí garantuje podívanou adekvátní kořenům série či žánrové kategorie. Zde ale násilí postrádá blockbusterovou grácii či béčkově rochnivou exploatačnost a je pouze samoúčelným nedramatickým prvkem (s výjimkou úvodní sekvence s dospívajícím hrdinou). Ryzím výsměchem je přítomnost nahoty jmenovitě ve dvou záběrech. Ve srovnání s bezprostřední nahotou původního "Barbara Conana", která tam skvěle dokreslovala atmosféru barbarského věku, ta zdejší působí upjatě a především to odhaluje paradoxní bezpohlavnost chlapácky vystupujícího hrdiny i všech ostatních postav. Conan o sobě prohlašuje, že žije, miluje a zabíjí, ale v kontextu filmu to působí spíš jako prázdný reklamní slogan. Z přízemního živelného požitkáře Conana se totiž stal povrchně efektní fantasy James Bond, čemuž odpovídá i absurdní prostorová anti-logika díla. Namísto kontinuálních přechodů Nispel bondovsky skáče napříč conanovským světem, což ve světě bez aut a letadel vyvolává výsměch. Co pak naplat, že herci jsou dobře vybraní a výprava je vynikající, když divácký požitek narušuje nesmyslné vyprávění? A co se týče Conanovy mužnosti, na jednu stranu se sice nabízí osvaleného geroje peskujícího pohlednou hrdinku vidět jako návrat do kýžených vod osmedesátkově neohroženého machismu, ale současně zarazí, že Conan má potřebu své postoje ventilovat víc slovy než činy, To naopak poukazuje na prázdnou siláckost po vzoru lifestylových plátků typu FHM či Maxim. Klukovsky rozverný Conan není nespoutaný aktivní živel, nýbrž v zásadě objekt posměchu a podmaňujícího voyeuristického pohledu (Momoa evidentně roli dostal hlavně kvůli svému skvěle tvarovanému zadku, který předvede v zásadním moneyshotu filmu). Cílovým publikem vlastně nejsou heterosexuální muži (stejně jako zmíněné časopisy počítají s tím, že je čtou ženy). 5/10 (18.08.2011)

Marcus Nispel navázal zase na špatný remake. Barbar Conan není jeho nejhorší snímek, ale že by nějak vynikal to také ne. Je to remake a mě bohužel neuchvátil jako originál, ale s tím jsem počítal. Jsem zvědav, kdy se mu povede zase pořádný remake aspoň jako u Texaského masakru motorovou pilou. Od té doby točí špatné a nebo jen průměrné filmy na které se snadno a rychle zapomíná... 4/10 = 45% (20.11.2011)

Nie je to až tak zlé. Keby sa trošku popracovali na scenári a nebol taký tupý, tak by to bolo určite lepšie. Na film sa ale pozerá celkom fajn, výprava, kostými, masky, efekty, vyber lokácii to všetko vyzerá dosť dobre a dokonca aj Momoa sa hodí na tu rolu. Problém je v tom, že keby to nebol Conan, tak si myslím že by to bolo lepšie. Momoa je dobrý ale na Conana mi moc nepasuje a tiež mi ku Conanovy nepasuje celý film. Ale inak je to celkom dobrý fantasy film, na ktorý sa dá pozerať, akcie sú dobre a brutálne, kamera a strih nevyzerajú béčkovo, herci sú tiež všetci fajn a aj hudba od Tyler Batesa je na celkom vysokej úrovni (ta je tu podla mňa najlepšia). Len keby ten scenár nebol až tak tragicky, keby sa to nevolalo Conan a keby tam bolo menej scén kde vrieskajú s mečom v ruke do neba, tak by sa moje hodnotenie vyšplhalo vyššie a neplazilo sa pri priemeri ako teraz. 50% - 2* (04.12.2011)