Čierna labuť

Hranice mezi dokonalostí a odpadem je tenká. Věděl jsem, že tenhle typ filmu u mě euforii zcela jistě nevyvolá a k jeho zhlédnutí jsem se odhadlal pouze proto, že se, !snad nějakým nedopatřením!, dostal do top 20. Tak nějak jsem ho odsoudil už před tím, než jsem ho vůbec zhlédl. Baletu nerozumím, balet nesnáším a tudíž nemám ani potřebu se na balet dívat. To se opravdu musí každý film, kde sex není tabu dostat tak vysoko. Natalie Portman se mi nelíbí, balet se mi nelíbí, náznak nějakého pofidérního děje zde byl. Tady se mi vlastně nelíbilo nic. Pardon, byl tam nějaký vnitřní psychický souboj hlavní hrdinky, který bránil mé ruce stisknout ,,power". Nemýlil jsem se. Čekal jsem tedy, že to bude o maličký kousek větší hovadina, nicméně příště se pokusím dát na svůj úsudek a podobným filmům se vyhnu. Odpadů už bylo dost. (01.01.2011)

Film začíná, vy se s ladným úsměvem ve tváři přistihnete jak vám naskakuje husí kůže: "Úvod fantastickej!" povíte si a koukáte dál. Ale na co vlastně? Na nesympatickou Natalii Portman, která při cestě za dokonalostí ztrácí sama sebe (faktem je, že mě na ní nebavilo koukat, za to Mila Kunis je jinačí materiál). Trochu mi to přapadá, jakoby Aronofsky natočil film sám o sobě, ale do hlavní role dal ženu a děj zasadil do prostředí baletu, aby to nebylo tak zjevný. Když pak zjistíte, že to všechno je vlastě úplně o ničem, že to je jenom prvotřídně a perfekcionalisticky natočená nuda, která kdyby neobsahovala atmosferickej psychologickej souboj mezi černou a bílou, jistě by to byla nuda snadno přehlédnutelná, přičemž závěr odhadnete asi ve třicátý minutě. Skvělá kamera, vynikající hudební doprovod, režie a dobře vystavěná atmosféra dělá z jinak nicneříkajícího díla lehce nadprůměrnej zážitek. Je mi jasný, že mě většina bude za tenhle názor nenávidět, já ale nemůžu za to, že se nenechám snadno strhnou názorem druhých. (10.03.2011)

Velice psychologický film. Co dokáže s člověkem udělat vysněný sen. Jedna blbá role v baletu. Opravdu ohromné. Favoritka Natalie Portman opět potvrdila svůj talent. Její herecké výkony vyrážely dech. Z počátku jsem opět, jako i u jiných dramat, netušil, že se mi to může tolik zamlouvat. Protože začátky jsou opravdu nudné. jinak věřím tomu, že se tento film líbí široké škále diváků. Mě osobně se film také líbil. I režisér Darren Aronofsky mě tentokrát mnohem více přesvědčil. Ne jako tomu bylo u Requiem za sen. Kdybych tolik hltal haldu dramat, tak hodnotím také na plno. Ale bohužel. Snímek skutečně krásný. Patřit bude mezi ty hodně dobré. Více než tři čtvrtě filmu jsem byl napjatý. Ale mezi ty nejlepší se u mě nedostane. Jinak klobouk dolů. (26.04.2011)

No nevím. Všichni to chválili, tak jsem se na to podíval. Ale moc mě to nenadchlo. Nějak nemůžu Darrenu Aronofskymu přijít na chuť. I když Natalie Portman předvedla skvělý výkon, Mila Kunis se mi líbila víc. Celkově třeba ty její halucinace byly dost rozpoznatelné, co je pravda a co ne. Já jsem z toho nadšený nebyl. (14.02.2013)

Velice působivé. Přesně takový ten typ filmu, kdy na vás ještě hodnou chvíli po závěrečných titulcích leží depresivní deka a jste celí přešlí. Takže vřele doporučuji, až nebudete mít do čeho píchnout a budete se chtít trochu zdeprimovat... 90% (13.02.2011)

Nemôžem sa zbaviť pocitu, že v prípade Aronofského snímkov ide o čosi viac... Tento film je opäť proste iný. Ani neviem ako by som to tak nejak opísal / napísal... 8-9/10 Inak fascinuje ma ako Aronofsky vykresľuje šport, či už tuna alebo u Wrestlera... (22.12.2010)

První polovina se dost vlekla, ale od jistého momentu (asi ta párty) začal být film opravdu zajímavý a místy i dost intenzivní... (27.12.2010)

Aronofsky je tak jiný, že hodnotit ho v rámci kinematografie obecně nemá vůbec smysl (daleko kvalitou přesahuje většinu současných tvůrců). Abych tedy mohl "roztřídit" kvalitativně jeho tvorbu, hodnotím pouze a jen v rámci jejího rozsahu. Nerad bych na něco zapomněl, tak hezky popořadě. Jednu z hlavních rolí na sebe převzala naprosto dokonalá hudba Čajkovského, jejíž háv "zmodernizoval" Clint Mansell. Dalším skvostem tohoto filmu je představitelka Niny, famózní - akademií po zásluze oceněná - Natalie Portman. Ta se do své role opřela vší vervou a i drobné výrazové nuance dokázala sehrát naprosto excelentně, nemluvě o jejím baletním výkonu (který většinu času vidíme na plátně provádět samotnou Natalii). Její "přerod" z bílé labutě na černou, ve spojení s uchvacujícím vizuálem, chtě-nechtě dává tomuto dílu nálepku horor. Netuším, zda to bylo ze strany režiséra záměrné, ale ty "cheap thrills" (o kterých tak často v kontextu tohoto filmu mluvil třeba František Fuka), které se někdy v polovině filmu vyskytují dosti často, byly možná až trochu podbízivé, což bych asi od Aronofského nečekal a jsou asi mou jedinou výtkou vůči celému filmu. Jinak zbytek hereckého ansámblu zvládl své party dokonale, zvláště pak Vincent Cassel byl opravdu výborný. (28.02.2011)

Předchozí Aronofskyho snímky mě popravdě nějak zvlášť neoslovili a tak jsem se na film těšil především kvůli Natalii, která je mou velkou oblíbenkyní. Navzdory tomu mě labuť zasáhla způsobem,jakým bych nečekal.Od prvních minut získala moje zaujetí,budováním magické atmosféry baletního prostředí s důrazem na jeho negativní stránku,realisticky zobrazeným zákulisím odhalujícím fyzickou náročnost přípravy baletních vystoupení i psychickou v podobě touhy po dokonalosti a úspěchu i tenze mezi samotnými baletkami.Dané atmosféry je docíleno precizním sladěním všech filmařských dovedností,od kamery, hudby, která trefně využívá Tchaikovskyho motivů nejen k doprovodu baletu, ale i dokreslení nálady v ostatních scénách. Střídání prostředí domova, bal.divadla i třeba cesty metrem, z nichž každá z pasáží má své opodstatnění a je zřejmý její vliv na Ninino rozpoložení. Její proměna v černou labuť je sice postupná,ale od poloviny silně gradující. Zvyšuje se četnost využití doprovodných prvků jako práce se zrcadly (skoro v každé scéně), které zvyšují naléhavost na diváka a podtrhují rozpolcenost Niny. Čím více se k tomuto stavu-změně-probuzení vlastní, nespoutané, možná i temné stránky osobnosti přibližujeme, tím méně dostáváme vodítek a vysvětlení, což dokonale umocňuje vnímaní její rozpolcenosti a neschopnosti rozeznat hranice reality. Skvělé jsou i herecké výkony - Cassel opět prokázal svoje schopnosti v roli ředitele-manipulátora, který dokáže prostřednictvím psychického nátlaku i probuzením Nininy sexuality (černé labutě) dosáhnout kýženého efektu. A konečně Natalie, která předvedla přímo neskutečný herecký koncert - jak při baletních kreacích (většinu odtančila sama), tak především při předvedení všech charakterových rysů, myšlenkových pochodů, touhy po dokonalosti, psychického rozpoložení pod eskalujícím nátlakem okolností - blížící se premiéra, strach o ztrátu role, i rozpolcenosti a zmatenosti Nininy osobnosti - co dokáže Natalie vyjádřit pohledem (ve scéně, kdy se v závěru líčí mezi vystoupeními černé a bílé labutě) je přímo úžasné - v jejích očích jakoby se dalo číst a jedná se pro mě o jednu z nejsugestivnějších filmových scén vůbec.Natalie dala této roli nejen svůj talent, píli a snahu, ale především svou duši. Výtečný je i závěr, který je sice částečně předvídatelný, ale díky gradaci všech zmíněných prostředků (hlavně hudba) na mě zapůsobil přímo uhrančivým dojmem a já byl po zhlédnutí zcela konsternován a se slzou v oku a příjemným mrazením za krkem v sobě nechával při povedených závěrečných titulkách(!) tyto dojmy pozvolna doznít. (09.03.2011)

Film skvěle líčí složitý charakter hlavní postavy, kterou perfektně ztvárnila Natalie Portman. V prvních několika minutách jsem se bál, že to bude Chick flick pro holčičky, které si chtějí splnit svůj životní sen. Tenhle názor mě brzy opustil a ke konci filmu už na mě plně doléhala paranoia a deprese. (28.05.2013)

Po opětovném zlédnutí pálím do plných. Herecký výkon Natalie je tak obdivuhodný, že přebije i několik hluchých míst, které se tu a tam vyskytnou. Vlastně ani nevím, proč sem dal poprvé za čtyři, ale včerejšek mě jen utvrdil v dojmu, že jsem měl asi tehdy jen blbou náladu a nebo, že asi už stárnu. Sám nevím, co je dobře, kažodpádně film je to skoro dokonalý, což se už bohužel o dalších Darrenových snímcích zdaleka říci nedá. (09.02.2015)

Precizně natočený a vizuálně velmi chladný film, který je v určitých momentech více než znepokojivý. Nicméně už od začátku jsem měla problém s přímočaře podanou postavou. Nina je loutka a Aranofsky je loutkovodič. Hlavní postava neprojde žádnou šokující přeměnou, protože skrze ní chce režisér pouze ukázat rozpad lidské mysli. Proto jsem si k Nině nevytvořila žádný vztah a proto mě konec nechal zcela chladnou, bylo to pouze očekávané vyústění příběhu. Portman si každopádně kráčí pro Oscara. (21.12.2010)

Čajkovského variacemi se nedá nic pokazit, v podání Vincenta Cassela by šarm získal i smeták, ale nakonec je to paradoxně Natalie Portmanová, kterou nevyhledávám, kdo mne u filmu udržel. Zasloužila si lepší scénář, Mila Kunis zase více prostoru. V globálu bych tento vysoce ceněný film s chytrou kamerou shrnula dvěma slovy: "černá bublina"... bez Čajkovského dokonalé hudby jen prázdné estetické cvičení, které za týden pustím z hlavy. Čajkovského hudbu milovat nepřestanu. (06.01.2011)

Bol som primerane zvedavý na tento slávny film a po jeho dopozeraní som primerane sklamaný. Balet, jazz a opera nepatria k mojim obľúbeným druhom umenia, ale keď je niečo skutočne dobré, tak mi neprekáža ani neobľúbenosť žánru. Toto však nebol ten prípad. Vyrozprávaný príbeh o veľkej túžbe malej baletky bol na moje vnímanie až odpudzujúco prešpikovaný "umením", surrealistickými hrátkami a ďalšími zbytočnosťami, ktoré z neho mali spraviť príťažlivý objekt pre snobov. Voči tomu som rezistentný, takže obligátne tri hviezdičky za remeslo a dovi dopo čiernobieli vtáci. (07.07.2012)

Tak tu konečně máme ten do nebe chválený a Oskary předem ověnčený snímek z konce roku 2010. Věřím, že je spousta filmů, které se věnují baletu a věřím, že pohledy do zákulisí jsou ztvárněny též v několika filmech. Zde se celý děj točí kolem neposkvrněné a naivní baletky Niny/Natálky, která fanaticky dře a také právě zjistila jak si "kliknout na myšku". Též dostala hlavní roli ve světoznámé hře Labutí jezero a je z toho malinko rozhozená. Vlastně je to vše o rozkladu osobnosti, stresu a tlaku okolí na křehkou dívenku, která vyrůstala celý život se svou matkou, jež ji hnala za svým vlastním nesplněným snem a především je to strašlivá nuda. Je samozřejmě pravda, že po celý film se ve mně mísily všeliké pocity, až mi při některých scénách běhal mráz po zádech a bylo mi na zvracení. Ono taky když se člověk dívá na schizofrenního maniaka, který se před vámi skoro dvě hodiny likviduje vším, co mu přijde pod ruku, tak to s člověkem malinko hne. Nicméně dialogům tu moc prostoru pan Aronofsky nedal a tak je hlavní dějová linie podepřena především lekavými a strašidelnými scénami, hudbou, halucinacemi a ničím. To "nic" tvoří skoro polovinu filmu, takže bylo třeba jej zmínit. Pojďme si to sesumírovat. Celý film staví na paralele mezi životem oné baletky a příběhem labutě, kterou hraje. Tudíž Natálka za tohle určitě oprašuje volnou poličku na jednoho zlatého pajduláka a já bych jí to přál. Vincent předvedl svůj obvyklý vysoký standard, hudba velice solidní, scénář měl slušný potenciál, ale zkrátka to bylo nějak chyceno za špatný konec a původní myšlenka tu divákovi není vůbec vyjevena. Je to zaobaleno do neskutečného množství nevýrazné šedi, klišé, povrchnosti a citového vydírání. Nic tu nebilo přímo do očí a když se objevily finální titulky, jen jsem si povzdechl; konečně. Film je tedy především určen lidem, kteří si libují v týrání sama sebe či v utrpení jiných a to vše spojili s baletem. Jelikož já jsem člověk, který balet uznává, ale nevyhledává, jelikož jej dobře znám právě ze zákulisí, musím bohužel snížit hodnocení na lepší průměr, žel nikoli díky zmíněnému baletu. Tohle mne vskutku nenadchlo a spíše to ve mně něco rozseklo. 70% (16.02.2011)

Mé hodnocení se plně odvíjí od všeho, co jsem viděl a to i v tom případě, že pominu balet, který opravdu nemusím. Pak by totiž bylo hodnocení někde na nule. Jo, baletu tam mohlo být více a mohlo to být děsivější, lekavější a víc psycho. Jo, prostě bych půlku těch "tanečních" scén vyhodil. Ale Natalie byla dokonalá! 60% (19.02.2011)

Ešte mám v živej pamäti ako mi padla sánka po tom, čo som videl finále tohto filmu. Jeden z prvých spoločných filmov, ktorý sme si pustili s mojou priateľkou (dnes už manželkou) a sledovali fantastickú Natalie Portman, ktorá zvádza obrovský boj o rolu, ktorá sa skutočne stane aj jej životnou. Neviem koľko si tu môžem dovoliť podať spoilerov, pre prípad, že by môj komentár čítal človek, ktorý film ešte nevidel, no myslím si, že pár veci si aspoň treba povedať. V prvom rade je tu skvele ukázaná psychika našej hlavnej hrdinky a jej skutočné vnútorné ja. A málokedy máme možnosť nahliadnuť do ľudského vnútra takýmto skvelým štýlom. Druhá vec je pre mňa záver. Ten je tak dokonalý, že človek len pozerá ešte na obraz a premýšľa, či to skutočne mysleli vážne... ale áno je to tak. Mnohé scénky sú pamätné a prekvapivo sú v tomto filme aj jemné hororové prvky, ktoré tomu dodávajú skutočne všetko čo to má mať. Je to silné, je to emotívne, je to psychologické a je to súčasne aj miestami poriadne desivé. Čakali by ste niečo také o filme, ktorý rozpráva o balete? "Black Swan" je proste fantastický hudobný, psychologický a desivý náhľad do ľudskej mysle a lieta skutočne ako jeden z najlepších filmov tohto desaťročia. (06.12.2015)

Poslední třetina přinesla katarzní psycho nářez, jaký mě dostal a finále obzvlášť, ale se 4. hvězdičkou váhám, protože po většinu času jsem měl dojem průměrného filmu, který sice zaujme tématem, jenže mnohé scény se pocitově zbytečně táhnou nebo jim z opačného pohledu chybí větší invence, či snad jakási duše. Navrch je snímaný otravně rozklepanou kamerou, která na mě nepřenášela žádnou větší atmosféru. Dost se mi přitom u sledování vybavily v něčem spřízněné filmy jako Pianistka (destruktivní umělkyně s přehnaně milující matkou), Tanec v temnotách (drama s postavou tanečnice, taktéž snímané rozklepanou kamerou), příp. nedávno viděná Carmen (příprava baletního představení) a ve všech mě fascinovaly scény ze zákulisí uměleckého prostředí, ještě než se v nich plně děla vyhrocená dramata. Zde se tak u mě nestalo a až do chvíle, než se Nina nečekaně zfetuje a následně prožije šílený lesbický sex, jsem se prokousával Černou labutí často bez většího zásahu... Že dokáže Darren Aronofsky natočit pod kůži se deroucí psycho horror, mi dokázal ve fenomenální matce! a v tomto směru válí v poslední třetině (od zmíněné lesbické scény) i zde: efektní lekačky a absurdní i mrazivé psychedelické výjevy, kde často pevně nerozeznáme realitu od přeludů a přesto to k pochopení myšlenky vůbec nepřekáží, mu zde opět dokonale fungují. Že by Aronofsky dokázal natočit skvělý film z prostředí umění i v případě, že by ho nesmíchal se svou zálibou v čemsi hodně temném, o tom mě příliš nepřesvědčil... a nejspíš spokojenost s touhle odlišnou tváří filmu v první polovině mi chyběla k fascinujícímu zážitku od počátku... nějak i přesto, že hudební variace na slavný motiv Labutího jezera jsou působivé, Vincent Cassel charismatický a Mila Kunis v nočních můrách dokonale hustou mrchou. [70%] (29.04.2024)

Videl som a tiež som z toho v riti, ako vy. (06.01.2011)

V Requiem za sen mě Darren Aronofsky naučil nenávidět drogy, ve Wrestlerovi zase milovat wrestling a teď i balet. Prvotní obavy o uvěřitelnost přeměny hlavní hrdinky byly rychle zahnány úvodními záběry, kdy už je divák vržen přímo do děje a kdy Nina už je takzvaně "v tom". (13.02.2011)