Núdzový východ

Základem síly tohoto filmu je prvotřídní literární předloha Richarda Yatese a báječný scénář. A ovšem Sam Mendes, který takové scénáře dokáže najít a skvěle realizovat. --- Dost pochybuji, zda je správné toto dílo vnímat jako sociálně-kritické. Leckdo tak činí, ale sám Yates, pokud vím, takový výklad nikdy nepodpořil. Já osobně jsem přesvědčen, že příběh není nijak vázán na Ameriku padesátých let, mohl se stát kdykoli a kdekoli; každá doba a místo má své konvence a vytrhnout se z nich představuje riziko. --- Každá doba a místo však také má své partnerské krize. Existuje úsloví, které říká, že v den svatby žena doufá, že se muž změní, zatímco muž doufá, že žena zůstane už navždy taková, jaká je. Je na tom hodně pravdy, stejně jako na pesimistickém dodatku, že tato očekávání se nikdy nesplní - muž se nezmění a žena vystřízliví z iluzí. V tomto smyslu vnímám Revolutionary Road jako příběh ženy, která deziluzi nedokázala zvládnout, a její partner jí v tom nedokázal pomoct. --- To je ovšem kardinální otázka: jaké východisko má žena, kterou role matky a manželky neuspokojuje, a současně trpce seznává, že mimo domácnost „díru do světa neudělá“. April chce změnu, svoje sobectví a chřadnoucí lásku sama před sebou utajuje vizí programu, ve které to má být její muž, který „se změní“. Ukáže se ale, že její partner žádnou takovou změnu nechce a nepotřebuje; spokojí se s plynulým profesním růstem a příjemnou měšťanskou domácností a žádá po ženě - zřejmě racionálněji, leč rovněž sobecky - aby takový model akceptovala. --- Co však s takovou ženou? V dnešní době s bezproblémovou antikoncepcí by zřejmě děti, a snad ani manžela, neměla. Nalezla by spokojenost jako svobodná, druhořadá herečka, anebo, řekněme, úřednice? Jsem skeptický, ale věrohodně to posoudit nemohu. Naopak v tradičním prostředí by konvence a nekonečná řada těhotenství potlačily její ambice hned v zárodku. Nejspíš taky žádné velké štěstí. --- Yates nechal April umřít, čímž se organickému rozvinutí problému vyhnul, a navíc získal čtenářsky (divácky) vděčné završení příběhu. Realistův pohár hořkosti nedopil, nýbrž vylil. Nic ve zlém, udělal to i Tolstoj. --- (08.03.2013)

Vítejte na místní oslavě ,,Udělování Hvězdiček,,: Takže kohopak to tu máme - uhni Leonardo, dáma má snad přednost né.....Kate, drahoušku, Vy jste bezchybná a dokonalá - má nejoblíbenější, takže tady je: * :a utíkejte Vy jedna rošťando :) Kohopak tu máme dále......áááá Leonardo - Vás mám také rád, chvilku mi trvalo než jsem si tu cestičku našel, ale teď na Vás nedám dopustit, takže plesk hvězdičkou na čelíčko: * :a utikej za Káťou a zase spolu něco natočte prosím, ale PROKRISTA prosím něco záživného, poněvadž další takovýhle Tatrgel bych Vám už neodpustil!! Tím naše místní Hvězdičkoudílená oslava končí, dámy a pánové rozejděte se prosím - a vopovažte se k tomu použít nouzový východ - ten byl po promítání přebudován k obrazu svému - tudíž jsme ten záchod kójemi rozdělili na samostatné kabinky :)) Hezký den! (12.08.2010)

Tak tenhle film mě emocionálně nadzvihl a pak totálně rozmetal. Nebudu k tomu psát víc, to už udělali jiní (a že jich je...). Zkrátka pocitová vichřice za doprovodu mistrně zpracovaného scénáře s hereckým koncertem Kate Winslet a Leonarda Di Capria. Je v tom tolik pravdivých momentů a tak dobře zahraných, až z toho mrazí, dojímá to, děsí i odrazuje. A o tom to je. Dávám ruce pryč od klávesnice a jdu pro kapesník. Kam jsem ho jen dala? (31.07.2011)

Velmi silný příběh o velmi silné ženě. Aneb čeho všeho je schopná sebevědomá, cílevědomá a inteligentní žena pro to, aby zachránila rodinu a manželství, když má manžela, který je srab a hlupák. Cítila jsem její bolest, chápala jsem její jednání, rozumněla jsem jejím potřebám, co víc si od takového filmu přát. (02.08.2013)

Hodně to přípomíná Americkou krásu, která ale není vůbec legrační. Teda vlastně je, ale hodně u toho mrazí v zádech. Je to skutečně ze života, navenek ideální rodinka, vevnitř to ale hodně bublá a kvasí, až to končí tragicky. Hlavní poselství filmu je: Můžeme být šťastni, jen když se přestěhujeme a zkusíme jiný život? Kate Winslet je výborná, navíc vypadá čim dál líp. Di Caprio už je pan herec, i když tady neni tak strhující jako u Scorseseho, přesto je taky dobrý. V tom příběhu je naprosto geniální postava toho bláznivého syna Kathy Bates (ta je taky výborná), který vždycky řekne pravdu, která je ale hodně bolestivá a krutá. Škoda, že se Mendes nevyhnul pár hluchým místům a film zbytečně natahoval. Závěr je ale natolik strhující a pravdivý, že dávám čtyři, solidní čtyři. (09.01.2009)

Pecka ktora sa nemoze nevidiet. Ak to mam porovnat ku kinohitu ktory subezne bezi s tymto...a to k slumdog,ci vlastne slumshit milionarovi, tak revolutionarovi nesiaha ani po clenky...neskutocne perfektne odvedena robota!!!nazdar (29.01.2009)

Určitě nepřeženu konstatováním, že sledovat komorní studii jednoho "obyčejného" manželství v podání současných hereckých velikánů jakými Kate Winslett (April) a Leonardo DiCaprio (Frank) bezesporu jsou, je zážitkem, který se hned tak z hlavy nevykouří. Tak to v životě chodí. Jsou dva, mají se rádi a těhotenství je dobrým důvodem k manželství. Druhým dítětem si dokazujete, že to nebyla chyba a nakonec stejně zjistíte, že se váš život mohl ubírat docela jiným směrem. Jenže ten rozhodující krok začít znovu třeba ve Francii a úplně jinak je těžký. Alespoň pro Franka, který přestože svoje zaměstnání rád nemá, se oproti spontání April projeví jako slaboch, hledající důvody z cesty do Paříže vycouvat. A tak nakonec oběma plánovaný "útěk" z nudných a zaběhlých kolejí začít znovu a jinde, narazí na nepředvídané okolnosti. Během jednotlivých rozhovorů až mrazí. Sscénář Justina Haythea podle románu Richarda Yatese je výtečný. Režisér Sam Mendes umí, civilní kamera Rogera Deakinse a výborná a komorní hudba Thomase Newmana zdárně dotváří celek tohoto výjimečného díla ke kterému se rád kdykoliv vrátím. (10.06.2009)

Od herců formátů DiCapria a Winslet se dal čekat takový super výkon. Drama z prostředí americké nuclear family, které utekl vlastní život a teď s tím chce něco dělat. Jediný pocit racionálního jednání jsem měl paradoxně v přítomnosti Johna. V porovnání s jinými filmy, kde se rozebírá filosofie bytí a kontrast "mít vše a zároveň nic", ve mě Revolutionary Road nic zvláštního neprobudil. Tak třeba někdy na druhý pokus.. (16.09.2012)

Tak toto je ten veľký americký sen o šťastí ? Wau ! Stereotyp je sviňa, nevera je děvka ! Predstieranie šťastia sa nevypláca a útek nič nevyrieši. V alkohole priateľa nenájdeš a blázon má pravdu. Hystéria vládne svetom ... Milujte sa a množte sa ... bla bla bla .... (20.10.2014)

Zbytečný film, o ničem. Celou dobu jsem čekala, kdy se začne něco dít a ono pořád nic. Kdyby odjeli alespoň někam do kša. Jinak jsem naprosto nepochopila ty jejich děti. Jako kde pořád byly? Když jsem je tam zahlídla poprvé, tak jsem si myslela, že jsou jen v jeho fantazii. Ale ne, oni si opravdu hráli na to, že tam mají děti. No tak takové pohodové rodičovství bych si taky přála. Jinak Kate se mi tam vůbec nelíbila. Vlastně jí nemohu přijít na jmého od filmu Bůh masakru. Takové přehrávání jsem dlouho neviděla a tady to nebylo o nic lepší. Ale Leo, ten je samozřejmě úžasnej ve všem :) (04.01.2016)

Téma filmu je velmi hutné, nicméně nemohu se zbavit dojmu, že nám to bylo předloženo takovým způsobem, který nás v dnešní době jaksi moc nebere. No, možná bych měl spíš mluvit jen o sobě. Ti dva na sebe skoro celý film jen křičí a štěkají, a i když jim to jde dobře, protože to dělají dva skvělí herci, není to nic, co by mě nějak dokázalo pohnout k něčemu víc, než jen k tomu, že jednoduše sleduju a poslouchám, ať si to odkřičí a můžem se posunout o kousek dál. (16.01.2010)

Čtyři hvězičky za herecké výkony a režii a hudbu- Jinak musím říct, že tentokrát to český název trefil fakt dobře. Nouzový východ z klece, kterou jsme si sami vytvořili. Ale je to vůbec klec? A mohou nuda,stereotyp a nenaplněné ambice zabít lásku? A byla to vůbec láska? Co mi na filmu vadilo byl naprostý nezájem o děti. Já vím nebyla to rodinná komedie, ale takhle z toho šel na mě zkrze obrazovku mráz. A nemyslím to v dobrém. Jenom led bez emocí. Film o sobcích. Proto pro mě katarzí byl výrok Michela Shannona. " Co bych teda skutečně nechtěl, je být tím dítětem". (23.03.2010)

Skvelé herecké výkony Kate a Leonarda. (06.04.2010)

80% Velice pravdivý film, Leo byl skvělý taktéž Kate. Její postavu jsem však opravdu nesnášel, ale podala vpravdě neskutečně démonický výkon. Důvodem, proč tak nemám rád April nejlépe popisuje film ,,Čas probuzení´´ - obrovský kontrast toho jak si máme vážit života, radovat se z malých obyčejných věcí a neřešit hovadiny.. (30.08.2011)

Emocemi natřískaný film! Málokdy se mi povede vžít se tolik do postavy. Oceňuji myšlenku, že dítě nemusí být vždy "požehnáním", ale i velkou komplikací. Na plný močet mi ale chybí takový ten pocit doznívání po supr filmu. (25.11.2011)

Na tento druh filmů asi ještě nejsem dost vyzrálá, kromě závěru mě totiž nijak nezasáhl a vlastně jsem se trochu nudila. Oceňuji skvělé herecké výkony a nádhernou hudbu. Leo a Kate každopádně patří mezi nejlepší filmové páry a já se budu těšit na jejich další spolupráci. A mimochodem, April možná neláká kariéra vychovatelky vlastních dětí, ale kde ty děti až na pár minut po celý film byly? (31.03.2012)

Beznadějná prázdnota života je věc, před kterou hodně lidí utíká, ale někdo prostě neuteče. (30.09.2012)

Podobně laděný snímek jako Blue Valentine, poctivá a nepříjemná sonda do zdánlivě běžné americké rodiny. Nekoukalo se na to vůbec příjemně, tyhle filmy většinou na duši nepohladí a u srdce nezahřejí. Přesto, anebo právě proto, je to za pět hvězd (okolo 90%), protože mě imponuje ta odvaha Sama Mendeze natočit snímek, jenž svým nezastřeným a kritickým pohledem na manželství, kariéru a naplnění životních cílů těžko pobaví mnoho diváků, ale přesto si klade ambice uspět a sází na osobitou režii a skvělý scénář, které jsou vydatně podepřeny brilantními hereckými výkony. Krize ve vztahu, nápad na oživení vztahu, jeho idealizace samotnými aktéry, následné přijetí (resp. odmítnutí) okolím, nastávající komplikace, gradace napětí ve vztahu a vše končící ve slepé uličce, plus trefné komentáře „blázna“ od sousedů, který paradoxně jediný má dar od režiséra vidět věci tak, jak jsou. Tohle já beru jako skvěle odvedenou filmařskou práci. (28.12.2012)

Za prvé - opět nechápu český překlad, ale to sem moc nepatří. K filmu. Sam Mendes umí točit dobré filmy, jeho filmy mají vyrovnanou kvalitu a pro mě jsou vždycky tak na 80 %. Kvalitní, dobré, ale ještě jim k dokonalosti něco chybí. Nouzový východ mi hodně připomínal Hodiny a příběh postavy, kterou hrála Julianne Moore. Už jsem si chvíli myslela, že film taky podobně skončí, ale překvapil mě. Takže Mendes odvedl dobrou práci. Je to sice podobné jeho Americké kráse a námět není nijak nový, ale to mi nevadilo. Kate Winslet a Leonardo DiCaprio předvedli úžasné výkony, hlavně jejich hádky byly parádní a přirozené. Tohle je ta věc, která mi u Kateiny postavy z Předčítače chyběla - nějaká šťáva a emoce (jako ostatně celému Předčítači, ale to sem taky moc nepatří...). Takže asi tak. Kvalitní film, patřící mezi to lepší, co bylo uplynulý rok vyprodukováno. Donutí vás přemýšlet, nenudí a nenechá vás chladnými. Na jednu stranu krásné domy a krásný trávník (láká k nastěhování), ale když nahlídnete pod slupku těchto načančaných domů a přetvařujících se lidí, docela vás to vyděsí. Téma, se kterým pracuje dost filmů a seriálů (pro mě třeba Zoufalé manželky). Myslím, že tu konfrontaci mezi hezkým a uvnitř hnijícím film ukázal hezky a taky to bylo jeho cílem. (15.06.2013)

Myslím, že kdyby měl film o 60 minut méně, nestěžoval bych si. (08.09.2015)