Ozveny mŕtvych

Čistě televizní záležitost. Duch v zrcadle, duch na sedačce, promlouvání k duchovi ve tmě, nějaká ta záhadná vražda, pološílený otec, hypnotizace, jemná klavírní hudba na podbarvení atmosféry, starý jednopodlažní byt v klidné čtvrti a další a další typické a notně okoukané atributy na nás chrlí nikterak známý David Koepp. Eso v rukávu sice má a tím je výtečný Kevin Bacon, ovšem jinak se tenhle kousek řadí spíše do průměru. Se Šestým smyslem kvalitativně vcelku neporovnatelné, neboť přesně z toho Ozvěny mrtvých těží. Situací, které jsme už určitě někde viděli je tu jako cikánů na Kladně. Čili přehršel. A ani ta závěrečná pointa mi nepřijde originální. Pokud je na obalu ve videopůjčovně vrstva prachu, není se vůbec čemu divit. (28.02.2007)

Dnes vlastně dost opomíjená žánrovka je velmi slušnou podívanou, která funguje i po patnácti letech od svého vzniku. David Koepp od začátku pracuje s velmi hutnou a v dobrém slova smyslu nepříjemnou atmosférou, kterou neopustí prakticky po celý film, což je jedině dobře. Rozjezd je tak víc než solidní a opravdu vyzývá k dalšímu sledování. Navíc je tu až na pár výjimek (občas prostě přehrává) výborný Kevin Bacon, který proměnu obyčejného chlapíka v médium zvládl bravurně a uvěřitelně, kterému ještě sekundují výtečný Zachary David Cope a velmi dobrá Kathryn Erbe. K tomu je tu znepokojující hudební doprovod Jamese Newtona Howarda a několik opravdu "výživných" a naturalistických scén. Ve druhé polovině bohužel začne tvůrce polevovat a mnohdy se snaží hrát tzv. na efekt, což se ne vždy daří, naštěstí to výsledek úplně nezabíjí. Také pointa možná mohla být o něco lepší a ne vlastně tak "tuctová", na druhou stranu je pak film vlastně spíš temným duchařským thrillerem než čistým hororem. I když není Stir of Echoes úplně dokonalý a v průběhu let byl překonán mnoha dalšími počiny, pořád jde o velmi dobrou žánrovku, kterou si čas od času fanoušek rád připomene. 70% (24.12.2014)

Nenápadný film, který mě příjemně překvapil. Je zajímavé, že se velmi podobá "Šestému smyslu" a navíc vznikl i ve stejném roce, ale netuším, kdo od koho ve skutečnosti opisoval. Příběh si od začátku drží vysoké tempo a nedovolí, aby se divák nudil. Po první polovině, která je plná duchařiny a napětí, se film začíná stáčet směrem k detektivce. Tato část je také zajímavá, ale už nemá takový spád a navíc mě zde čím dál tím víc začínala štvát manželka představitele hlavního hrdiny. Za zmínku jistě stojí i to, že si tvůrci dovolili na několika místech použít dosti černý humor (což je sympatické). "Ozvěny mrtvých" představují ne zcela originální snímek, kterému nechybí potřebný šmrnc. 7/10 (01.08.2006)

Ozvěny mrtvých nejsou žádným hororem. Jedná se o takové milé mysteriózní drámko. Od hororu tento film odlišuje především fakt, že zdejší duch je hodný. A komupak by hodný dušík naháněl strach. Že film nemá sebemenší snahu někoho děsit poznáte záhy a pokud se rychle přeorientujete, tak nebudete po skončení usínat úplně nasraní. Rozhodně nehrozí, že byste ze spaní chrochtali blahem. Až tak působivé to není. Závěr jde postupně do stále větších kytek a než se nadějete, tak máte z filmu kriminálku. Lepší 2*. (01.07.2013)

Žijete si v klidu svůj život, když se vám najednou švagrová povrtá v mozku a od té chvíle na vás začnou vybafávat různé strašidelné přízraky a duchové. Vidíte je, když je vidět nechcete, a když je vidět chcete, tak se neukážou, ani kdybyste je prosili. Není divu, že to hlavního hrdinu vykolejí a rodinné vztahy tím začínají trpět. Jenomže on se nemůže zbavit přízraku a hlavně posedlého hledání vysvětlení, co po něm chce. Potud slušně rozehrané, se sem tam nějakou lekačkou, napětí by se dalo krájet. Racionální vysvětlení neracionálního jevu taky ujde. Ale ten závěr! Ach, můj bože, to je bída a utrpení. Absolutně se k filmu nehodí a nechtěnou směšností zkazí veškerý předešlý dojem strašidelné historky. (04.09.2015)