Klub poslednej nádeje

Kdyby Metjú McQueer nebyl žabař a přizdisráč, nýbrž skutečný ctitel Stanislavského metody, sundal by těch padesát kilo nikoliv pár měsíci osvětimského menu, ale střihl by si třeba nechráněnou stonožku s Medžikem Džonsnem. Vypadal by přirozeněji, dokonale naplnil frázi "životní role" a navíc by ušetřili za maskérku na leze a krví podlitý pohled. Ale i tak šprcku dolů! Jeho kreace slizkého, jižanského hochštaplera a náruživého heteropíchala, před kterým se třesou i bowlingové koule, protože mají díry a jsou ženského rodu, a co si nevšimne, že jedna z fen štěká "hiv, hiv", je v letošních nominacích snad jediná, jenž si to opravdu zasouloží. Dalšího protěžovaného, teplého kandidáta, Zužu Žareda, bych zrovna dvakrát nevyzdvihoval, protože konečně dostal roli, ve které může být přirozený a určitě se cítil jako ryba v vodě. Pardon, chtěl jsem říct tranďák v travestišou, ryby, jak známo, homo nebývají. Překvapením rozhodně je, že se nejedná o plačtivou, kýčovitou filadelfskou melancholii Povislého Tomáše, ale o poměrně záživné obchodování s vitamíny proti AIDS na předpis ponikelské báby kořenářky, kvůli němuž musela Zentiva rychle vyvinout nějaké silně závislostní antidepresivum proti ušlým ziskům. (18.01.2014)

Vlastně naprosto poctivá filmařina. Matthew zde předvádí takřka dokonalý výkon a bez problémů mu s tím sekunduje Jared Leto. Oba v roli nemocných HIV. Oni ale nejenom, že hrají, oni ty postavy skutečně prožívají. Matthew hubne před očima, Jared už dost tak hubený mění, až strašidelně, barvu kůže. Klobouk dolů za tohle. U Jareda mě to až fascinuje, kam byl schopný zajít. On, jako zpěvák, si podle mě jen tak nemůže dovolit radikálně měnit váhu svého těla. Zajímalo by mě, jestli ho to nějak ovlivnilo na hudební kariéře nebo ne. Každopádně když už nic jiného, tak tady dokázal, jaký herec on ve skutečnosti je. Já bejt v komisi Oskarů, věděl bych úplně přesně, kam ty šošky fouknout. Matthew v roce 2013 předvedl, jaký velký herec z něj ve skutečnosti je a Jared se předvedl tak, že vidět ho tak ještě jednou v jiném filmu, přemýšlel bych, jestli není blázen. Každopádně jak říkám...klobouk dolů. Jak se Vám ze začátku bude příběh hnusit, tak postupem času budete vnímat změny v jednání právě samotných herců. A tyhle jednotlivé momenty budou stoupat a stoupat, dokud neskončí závěr a Vy si neuvědomíte, že takovou radikální změnu emocí Vám kdejaký film jen tak nenabídne. (06.02.2014)

Čekala jsem vzorného otce od rodiny, který byl nedopatřením infikován při krevní transfuzi, následně srdceryvný příběh o jeho umírání a hnusnou pachuť na patře. Kanaďan v americké produkci mohl natočit citově vydírající snímek, ale on řekl ne a natočil fakt dobrý film, kterému lze vyčíst jen sklouzávání do stereotypu. Bez opakování některých scén by mohl být snímek o půl hodiny kratší a tudíž dynamičtější. Jinak skutečně nelze vytknout nic. (05.03.2014)

Zdá se, že konče Klubem poslední naděje jsem všechny letošní „ambiciózní“ na Oscara nominované kousky viděl. A můžu tak o krapet „objektivněji“ hodnotit a oceňovat. Nelze jinak, než smeknout před zásadně pohublou dvojicí Jared Leto a Matthew McConaughey. Druhému jmenovanému stačí nějaká ta šichta na zaplacení poplatků, rodeo, něco práškovitého do nosu a lehká holka k tomu. Několik následných omdlení má ovšem jasnou příčinu – AIDS, jehož léčba je toho času v plenkách. Měsíc života nebo boj pomocí alternativních (ač neschválených) léků o další měsíce, roky..? Postavy jsou výborně napsané. Pro okolí zbytečný a homofobní elektrikář McConaughey se tu vyzvrací z jižanské vidláckosti, takže nakonec nebudeme jeho primitivní obhroublostí opovrhovat. A to i přesto, že i na své snaze o lepší příští hodlá něco vyrejžovat. Výrazná fyzická proměna platí i pro exhibicionistického transsexuála Leta, který nabízí nepřehrávající postavu, které vtiskl silné tragické i komické rysy. A na mnohem menším prostoru. Navzdory tematice se navíc film objede bez kapesníkových scén, je to solidní charakterová studie o jedné osudové výzvě. Pokorně k látce přistupuje i střídmá režie, která nechce strhávat pozornost. Z filmů, které počtem nominací více či méně promlouvají do blížících se Oscarů, mám tři favority: Her, Blízko od sebe a Vlk z Wall Street. Každý mě oslovil jinak, každému bych úspěch přál. Klub poslední naděje se jim sympaticky přibližuje. (14.02.2014)

Kdyby byl celý film jako scéna v obchoďáku, bylo by to za 5*, takhle se holt bude muset spokojit se čtyřmi.;-) Klobouk dolů před proměnou Matthewa McConaugheyho, který je jak vzhledově, tak herecky k nepoznání, dále si mohou scénáristé připsat plus za překvapivě příjemnou Jennifer Garner a především pak za Jareda Leta (nebo spíš Jareldýnu Letovou), který je roztomilou queer kapitolkou sám o sobě.:-) (21.01.2014)