Réžia:
John HillcoatScenár:
Joe PenhallKamera:
Javier AguirresarobeHrajú:
Viggo Mortensen, Kodi Smit-McPhee, Charlize Theron, Robert Duvall, Guy Pearce, Garret Dillahunt, Michael Kenneth Williams, Molly Parker, Paul Hodge (viac)Obsahy(1)
Svet bol zničený pred približne desiatimi rokmi. Nikto nevie, čo sa vlastne stalo. Možno to bol jadrový útok, možno vesmírna udalosť. Zomreli milióny ľudí, či už počas katastrofy alebo neskôr od hladu a zúfalstva z pomalej smrti. Muž (Viggo Mortensen) a chlapec (Kodi Smit-McPhee) putujú temnou krajinou, vzdorujú hladu a zime, občas sa musia skryť pred ľuďmi alebo sa brániť pri napadnutí. Všetok svoj osobný, a teda veľmi vzácny majetok, si vezú v nákupnom vozíku, vybavenom spätným zrkadlom, aby videli, či ich niekto nesleduje. Jediným zdrojom radosti sú pre nich občasné nálezy potravy. Na svojej ceste sa stretávajú s húfmi zúfalých preživších a čelia gangom, kanibalom či zlodejom. Okrem rodinného puta ich spája vedomie, že existencia jedného je dôvodom pre život toho druhého. Otec cíti zodpovednosť za dieťa, ktoré sa narodilo krátko po katastrofe a ktoré nepozná zaniknutú civilizáciu. Predstiera optimizmus a je schopný kvôli synovi aj zabiť. Každodenné prežívanie ho zmáha, stáva sa podozrievavýn, prestáva rozlišovať medzi dobrom a zlom. Na chvíle šťastnej minulosti, ktoré strávil so svojou ženou (Charlize Theronová), môže len spomínať. Otec so synom miera na juh k morskému pobrežiu, aj keď nevedia, čo ich tam čaká a či majú ešte nejakú nádej. (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 596)
Tohle bezútěšné putování za prchavou nadějí v postapokalyptické vizi má něco do sebe, ale to hlavní mu schází – dramatická stavba. Otec a syn putují zdevastovanou krajinou, které přírodní katastrofa vzala všechno, co vzít mohla. Lidská důstojnost je ta tam, hrstky přeživších dohnal nedostatek jídla k pojídání jeden druhého a neúplná rodinka chce být těmi good guys a díky houževnatosti vůdce téhle minismečky (naprosto soustředěný Viggo Mortensen opět dokazuje své herecké kvality) jimi i jsou. Pokud se tedy někdo nechce zmocnit jejich „pokladů“ a pár konzerv, které tlačí v nákupním vozíku v těchhle nesmírně fotogenických lokacích. Cesta odnikud nikam a hlavně na jih, kde je prý lépe.. S oblohou zatěžkanou šedočernou depresí a bez jediného slunečního paprsku nám tak tvůrci předkládají tuhý boj otce a syna, který těží z prý výborné knižní předlohy jednoho z nejuznávanějších současných amerických prozaiků Cormaca McCarthyho. Život v tomhle komorním dramatu s minimem dialogů a bez okázalých gest nemá příliš velkou váhu.. takhle na papíře to vypadá výborně!! Ale není.. nečekal jsem žádné opulentní akční sekvence nebo uplakané scény, ale australský rodák John Hillcoat se mi jednoduše nedokázal za ty necelé dvě hodinky dostat pod kůži. I když právě realismus tkví v nejsilnější zbrani Cesty, tihle dva kolem mě během svého nekonečného putování prošli, vzájemně jsme se zaregistrovali, letmo pozdravili, ale k bližšímu souznění nedošlo. Proto jsou už zase někde v nedohlednu.. ()
Postapokalyptický snímek nejvyšší kvality, nasáklý tou nejponuřejší atmosférou a zabalený v temné šedi z výparů umírající planety. Nevíme přesně proč, nevíme jak, ale na tom nezáleží. To na čem záleží je přežití. Najíst se a nenechat sníst sebe. Viggo Mortensen podává strhující výkon a jeho malý sekundat Kodi Smit-McPhee ho skvěle doplňuje. Tihle dva, pod pevným režisérským vedením Johna Hillcoata, strkají filmový vozík vpřed pomalým a přemýšlivým tempem k závěru, který není nijak strhující avšak poměrně logický. Takhle nějak by to vypadalo. ()
,,CESTA, TO JSOU UPRCHLÍCI TÁHNOUCÍ VOZÍKY A OZBROJENÉ GANGY HLEDAJÍCÍ BENZÍN A JÍDLO“....... /// Každej to zná (nikdo neprožil). Vím. Třeba Max. Jenže tady nejde o zábavnou akci. Jde o život, o syna, o otázku, jestli to nakonec dokáže. A všechno je tak NÁDHERNĚ DEPRESIVNÍ! Líbí se mi vytvořenej svět (některý obrazy bych si klidně flákl na zeď a v depresi bych do nich třískal hlavou), ve kterým je málo těch dobrých (nemyslím Šluknovskej výběžek). MY PŘEŽIJEME! Dobře je, když najdeš brouka a víš, že nesníš člověka. Neustálej boj o kejhák – to nemám ani ve válečným filmu. A navíc...všechno je tak NÁDHERNĚ DEPRESIVNÍ, takže tomu hudba Nicka Cavea sedne jako ,,nočník na prdel“. Chcete si zkurvit náladu? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knížku od Cormaca McCartyho ,,The Road“ číst nebudu. 2.) Brouzdám po městě s vozejkem od ,,kafláče“. 3.) Utekl jsem řezníkovi z udírny (možná to nebyl řezník, ale udírnu poznám!). 4.) Potřebuju si zopakovat pravidla přežití. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Opojně pomalé, beznadějně depresivní, se všemi odstíny šedé, špínou, kterou nesmyjete a vizí před níž nelze utéct. Hillcoat zahalil Ameriku do nejponurejších barev a zadaptoval McCarthyho knížku s takovým důrazem, že začnete ve sklepě vršit zásoby a učit se střílet z luku, stahovat místo filmů králíky a hledat nejrychlejší cestu k nejbližšímu krytu. Mortensen je sázkou na jistotu, Kodi Smit-McPhee je příjemným překvapením, ale klobouk letí k nohám Hillcoata, který publikum válcoval už v Proposition. Apokalypsa, ze které běhá mráz po zádech. Řemeslo, které hřeje. A film, jenž nutí k zamyšlení. ()
Zobrazenými událostmi se film od knihy příliš neodchyluje, odlišný je ovšem emocionální dojem. Kniha je opravdu neustálá nepřerušovaná deprese, film příliš zjemňují jímavé tóny a časté flashbacky, díky tomu působí po značnou část stopáže spíš melancholicky. Co se povedlo dokonale je ztvárnění prostředí a výprava. Dobrý film, ale ke knize by sedl dle mého mnohem syrovější přístup. ()
Galéria (90)
Fotka © Palace Pictures
Zaujímavosti (24)
- Každý natáčecí den trval devět hodin. Jedinou výjimku měl Kodi Smit-McPhee (Chlapec), který se tři hodiny z toho učil. (Othello)
- Film se natáčel v Louisianě, Pensylvánii a Oregonu. Při natáčení bylo využito i záběrů okolí sopky Sv. Heleny po výbuchu. (Ampi)
- Scéna ve které Muž myje Chlapci vlasy v potoce, se natáčela během velmi chladného dne. Režisér John Hillcoat slíbil představiteli Chlapce (Kodi Smit-McPhee), že záběr bude točit maximálně dvakrát, ovšem při druhé klapce vysvitlo slunce a záběr tak zkazilo. Muselo se tedy točit potřetí. Kvůli tomu je následný Chlapcův pláč upřímným brekem jeho představitele. (Othello)
Reklama