Réžia:
Mark HermanScenár:
Mark HermanKamera:
Benoît DelhommeHudba:
James HornerHrajú:
Asa Butterfield, Jack Scanlon, David Thewlis, Vera Farmiga, Rupert Friend, Richard Johnson, Sheila Hancock, Cara Horgan, Amber Beattie, David Hayman (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Osmiletý Bruno je synem nacistického důstojníka, který je povýšen a poté odvelen z pohodlí Berlína do opuštěné oblasti na venkově. Bruno, jehož starší sestra už má jiné zájmy, se cítí osamělý a nemá si s kým hrát. Z nudy a ze zvědavosti neposlechne matčino varování, že se nemá vzdalovat od domu, a vydá se k nedaleké „farmě“. Netuší, že je to koncentrační tábor, kde se v praxi provádí „konečné řešení“ židovské otázky. Náhodou se však setká se stejně starým Shmuelem, který je oblečený do pruhovaného „pyžama“ stejně jako kuchař, který pro Brunovu rodinu vaří. Přestože chlapec na druhé straně plotu s ostnatým drátem žije úplně jiný život než Bruno, dvojice se skamarádí a Bruno si zvolna si začíná uvědomovat, jaký je doopravdy svět dospělých. Střet s realitou 2. světové války však pro oba chlapce končí tragicky… Drama podle románu Johna Boynea, jež ukazuje z neobvyklého pohledu brutalitu, nesmyslnost a zničující důsledky války, natočil režisér Mark Herman. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1 094)
ŠOA z pohledu osmiletého chlapce, který je nucen se po povýšení jeho otce přestěhovat z Berlína, do zpustlého oficírského domu poblíž "arbeislageru". Dětské oči ještě všechno nechápou, ale postupně i tak ztrácí své dětské ideály o svém otci a i zemi ve které žije. Trošku pohádkové scény zase vyrovnává poměrně dobré zpracování tábora a atmosféry, která houstne mezi manželi, po zjištění skutečných okolností převelení otce Bruna. Kdybych měl říct co mě na mě film nejvíce zanechal, tak asi posledních 20min, které jsou skutečně emotivní a silné, zvláště z pohledu naivního 8 letého chlapce a konec jeho i kamaráda Schmuela v těsné místnosti plynové komory s granulemi cyklonu B. ()
Se slzami, bez komentáře. ()
Nemám rád filmy s dětmi v hlavní roli ve vážných žánrech, ale film o holocaustu pohledem malýho kluka - syna šéfa koncentráku má v sobě něco, co divákovi přinese navíc ikdyž viděl těch filmů stovky. ()
Příběh vypráví o německém chlapečkovi, který je synem člena německé armády. Musí se odstěhovat s rodinou. Bruno(To je ten chlapeček..) neví co je koncentrační tábor. Seznámí se s židem přes plot onoho táboru. Jsou kamarádi. Tomu židovi se ztratí otec. Jdou ho spolu hledat.... Tento film když jsem zhlédnut tak.. jsem nemohl dýchat!! Ten konec!! Málem jsem začal(Nezačal) vzlykat. No po pár minutách emoce zmizeli a začal jsem film rozebírat: Je to nádherný film, který(podle mě) velmi hodně kazí britský přízvuk herců a rychle utnutý konec. Tento snímek nech zhlédnout podruhé. Stačilo mi to bohatě. Tento film bych mohl doporučit ke zhlédnutím ale ne všem, pouze silnějším jedincům. Celkové moje hodnocení: 80% Kamera: 8/10 Scénář: 7,8/10 Obsazení: 6,8/10 Střih: 7/10 Režie: 9/10 Hudba: 9/10 ()
Tak jasně není to Polaňski...Přesto je tento film důležitý hlavně pro lidi, kteří jsou povrchní a neznají historii...Mě dostal pro ten svůj příběh, který se klidně mohl stát a právě proto se má empatie a fantazie rozběhla šíleným tempem a tím pádem mě naprosto dostal...Je důležité si tyto situace neustále ukazovat, aby se už nikdy nemohly opakovat...Za mě 85% ()
Tak to jsem nečekal. Válečných filmů už jsem viděl bezpočet, ale tento je z opačného pohledu, to je první plus. Bruno je totiž budoucí nácek, ale ještě to jaksi nechápe, protože je mu teprve osm let. Jeho otec, důstojník SS už to chápe sakra dobře a "stará" se o " statek", čili o koncentrační tábor. Film je sám o sobě mnohem lepší a smutnější, než jsem čekal, protože jsem o něm nikdy dřív neslyšel- asi proto, že ten konec je tak trochu až neuvěřitelný a hodně silný (prostě Brunův otec zakusil své vlastní medicíny tím nejhorším možným způsobem)....97% ()
Režisér Mark Herman zfilmoval ještě stále velmi citlivé téma II.světové války a to "řešení židovské otázky" a myslím že velice bravurně.Příběh je velice dobře natočený a ukazuje že ve válce není vše jen černé nebo bíle nebo v tomto případě lidé a ti ostatní (židé).Příběh je podle mého názoru velmi emotivní a jeho citové vypětí se ke konci neúměrně stupňuje až muže dojít i k slzám.Film by ve vás měl zanechat po jeho shlédnuti nějakou stopu a tuto podmínku "Boy in the Striped Pyjamas, The" bezesporu splnil, a to i díky mistrovskému ztvárnění osmiletého chlapce Bruna kterého ztvárnil Asa Butterfield.S čistým svědomím ho mohu vřele doporučit. ()
Silnější průměr. Příběh je sice nápaditý, ale herecké výkony, hlavně na začátku, jsou celkem o ničem. I když ten židák je skvělý. Děj se i přes krátkou stopáž celkem vleče a závěr se mi do paměti taky nevryje. ()
Po dlouhé době jsem v kině slyšel několik lidí brečet. Jediná věc rušící a opravdu kazící atmosféru byla angličtina, kterou se ve filmu mluvilo. Silný příběh. ()
Tak film sám o sobě není až zas tak zajímavý jak napovídá hodnocení. Musím uznat že konec filmu chytne za srdce, ale jinak je film až moc neosobní. Ani jeden z chlapců mě moc nepřesvědčil. Ale hlavně sem u tohoto filmu (ač němčinu samotnou nemusím) postrádal německý jazyk, ve kterém podle mě měl být film natočen, což by mu rozhodně přidalo autentyčnost (např. když na oslavě zpívá kapela písníčku ve které zdůrazňuje slova jako " I love" tak ztratíte atmosféru německý třetí říše, což je pro tento film tolik důležitý). Není to rozhodně špatný snímek,ale dle mě šlo tento snímek pojmout velice líp. ()
Film na mě působí dosti komorně a ani koncentrační tábor nevypadá moc věrohodně. Asi to potřebovalo víc pohltit, ta atmosféra mi tam schází. Nicméně příběh je originální a velmi se mi líbil. ()
Hodně silný příběh o malém chlapci a jeho kamarádovi z farmy - koncentračního tábora. Bruno stále nedokáže pochopit, proč jeho nový kamarád chodí jen v pyžamu, pochopí to až na konci filmu... ()
Na malém prostoru a pár lokacích je velmi působivě a neotřele vylíčena hrůza války a především zobrazena genocida v praxi. Krásné znázornění faktu, že lidská moudrost se nezakládá v přijímání informací od jiných, ale ve vytvoření vlastního názoru kontaktem s daným problémem. Občas mi to však přišlo natočené až příliš bezcitně, což se týká zejména konce, který byl docela čitelný a nijak mě nepřekvapil. Nečekal jsem však, že konec bude nejméně emotivní částí filmu. Místo gradace napětí jsem se dočkal pouze nezúčastněného pohledu kombinovaného podivnými střihy na zdrcené okolí. A trochu barvitější a osobitější stylizace by taky neuškodila. *** Ve zkratce: Pokud najdeš hodného Žida, budeš nejlepším průzkumníkem na světě. ()
Filmů o válkách je až dost, ale film z války, který je brán z pohledu dětské duše, která nic netušíc, co se venku děje, je pro mě nejvíce a nejlépe pojaté téma, co může být. Smutné, srdcervoucí, skvělé. A jak už to u filmů, ve většině případů bývá, úžasný a opětovně překvapivý konec. ()
Známí mi neustále říkali, jak je to dojemný film. Myslím si, že ta snaha být dojemný je z filmu hrozně poznat. Kdyby se méně snažil o dojem, odpustila bych mu i tu děsnou nevěrohodnost. Kromě všech náhodiček - upřímně nevěřím, že by židovský chlapec dovolil svému kamarádovi, aby šel do toho pekla. ()
Mašinerie 2. světové války očima německého dítěte. Geniální gradování od bezstarostného startu až k mrazivému finále. Jedno z nejpůsobivějších dramat z období války. To je Chlapec v pruhovaném pyžamu. Nerealistický příběh zde vůbec není na škodu, celý film působí jako symbol, jakési podobenství... a jako podobenství funguje dokonale. Navíc důkaz, že bez jediné naturalistické scény lze "vyždímat" obrovské množství emocí. Mnohem víc než některé jiné, často drastické, snímky kdy dokážou. 90% ()
Už dávno mi nezostalo po filme tak ťažko. Pre mňa najvernejšie zobrazenie koncentračných táborov, aké som kedy videla od ich osobnej "návštevy". Kto sa ešte dokáže vcítiť do detského sveta, pochopí malého prieskumníka do poslednej sekundy. Naozaj mi je ťažko. Ani nemám viac slov. Pozrite si a budete mať chuť na tichý výkrik. Bolestný a nič nemeniaci. ()
Tenhle snímek ve mě zanaechal hlubokou stopu, na jednu stranu mi vadila místy nereaslnost příběhu, hlavně to že se chlapec mohl přibližovat k plotu tak blízko a jak snadno Bruno proklouz do tábora byloaž směšné. Na druhou stranu ale silný emotivní zážitek tyto chyby zatlačil do kouta a při pochodu židů z baráku až do plynové komory mi běhal mráz po zádech. ()
Predpokladam, ze takto kasirovane filmy se musi hodit do kramu vsem popiracum Soa. Cela zapletka je nesmirne hloupa, nerealna a kycovita. Vetsina personalu KZ se snazila sve rodiny drzet uplne mimo sve prace, pokud byl jejich pobyt v blizkosti nezbytny, resilo se vse tak, aby nedoslo ke konfrontaci. To ze by se nekdo nepozorovane dostal do pasma k dratum a jeste se dostal do hovoru s vezni uz je uplna utopie. Ale sve divaky to ziska, ti si poplacou, ale hlavne zaplati penize, coz je podle mne hyenismus. No a cely ten holocaust pak bude za par let vypadat uz jen jako kasirovane divadylko, kde si v koncentracnich taborech mohl delat kazdy co chtel. I v tomhle svetle mi prijde zoufale, ze takovehle filmy se nataceji, zatimco kdyz si von Trier pusti hubu na spacir, tak po ni hned dostane... ()
Reklama