Nic než pravda

Výjimečnou devizou tohoto filmu je, že navzdory široké paletě provázaných témat, postav a pozic, jimž se věnuje, má určenou jejich jasnou hierarchii vůči příběhu, který chce vyprávět. A díky tomu se mu mistrně daří soustředit celý příběh s téměř čtyřiceti mluvícími postavami (obvykle jich má film kolem 10-20, horory třeba málokdy i těch 10) do 100 minut, kdy naprosto vědomě prakticky přehlíží problematiku záminek Spojených států k vojenským intervencím či reakce a náladu veřejnosti ke zjištěním a práci protagonistů. Vše, co zde vidíme, se odehrává za oponou, kde má každý své motivace a z toho vychází i rozhodnutí filmu nevybudovat vyloženě zápornou stranu. Té se nejblíže, vzhledem k jeho pozici vůči protagonistce, profiluje sice státní návladní, bravurně zahraný Mattem Dillonem, ale i on má prostor na to, pojmenovat svoje motivace, abychom je byli schopni pochopit i když s nimi nemusíme souhlasit. Největším překvapením je však zde práce kamery, jež vědoma si limitů snímku poskládaného z desítek postav, jež spolu komunikují v generických interiérech, volí atypické úhly, extrémní zoomy, dialogy snímá z detailů, často s protisvětlem a estabilishing shoty jsou až klidně třeba 5. až 10. záběr oné scény (podobně pracuje ve svých současných filmech například Sodebergh). I díky tomu jsou postavy filmu částečně odlidštěné jako obecné symboly svých principů, což je ve výsledku i celá pointa zobrazeného boje. Proto je Nothing But the Truth ideálním zástupcem autorského filmu, kde režie naprosto chápe, o čem chce scénář být, protože za ním stojí stejná osoba. (13.10.2018)

Námět rozhodně skýtá prostor pro vybudování "velkého novinářského thrilleru". Jenže laciná televizní výprava a poněkud druhořadé obsazení tomu chtějí jinak. V nich však problém není, ten je především v režii a scénáři. Jednak to celé zaobalují tak nešikovně, že pointa je jasná od prvních momentů a hlavně to po úvodní půl hodině začne přešlapovat na místě způsobem, který nemá obdoby. Vyloží se na stůl veškeré karty, argumenty i morální otázky a rázem to neumí předložit žádné jiné. A tak se mlátí dokola stále jedny a ty samé a ty samé... A ty samé. A ani to by nemuselo být nutně na škodu, kdyby to však fungovalo aspoň v osobní dramatické rovině. Jenže i ta postrádá jakoukoli tenzi (protože pointa je jasná a přitom to na ní až ostudně staví) a nijaká Kate Beckinsale tomu také dvakrát nepomáhá (natož že by to snad táhla), protože se řídí heslem "kdo nic ne(za)hraje, nic nezkazí". Přitom k tak vděčné roli se v kariéře stěží znovu nachomýtne. Mohlo (a mělo) to být výtečné, je to však jen a pouze po všech stránkách ucházející. Nejsmutnější na tom je představa, co by se stejným námětem dokázali lepší scenárista s tím správným režisérem a "ačkovým" ansámblem. (28.02.2016)

Pro mě to bylo vynikající drama ze soudního prostředí, které jsem si fakt užil a které mě i po druhém shlédnutí utvrdilo v tom, že bylo bezchybně natočené. Kate Beckinsale byla výborná. Moc jí to slušelo a výkon byl velmi přesvědčivý. Jinak ostatní herci zahráli také výborně a samotný námět filmu mě velice oslovil. Dávám slušivých 80%. // (26.10.2013) NOVA CINEMA - CZ dabing v pořádku, na TV Nova málo reklam (pouze 2) a opět jsem si rád připomněl jedno z těch lepších soudních dramat. Ponechávám 80%. (12.06.2010)

Nemám nič proti prevedeniu, ani hereckému obsadeniu... možno proti presvedčeniu, stálo to ozaj zato?! "Určite áno"! Kate Beckinsale mám ozaj rád, ale tuna bola na môj vkus veľmi snaživá. Pevne odhodlaná žena, ktorá šla bezhlavo za svojím cieľom... aby ochránila tzv. svoj "zdroj", prišla takmer o všetko, taktiež toho veľa zničila, avšak nežalovala, ako by mohla?! K čomu to bolo ozaj dobre... určite by ublížila svojmu zdroju a stratila danú dôveru, aké fascinujúce 6/10 (01.03.2009)

Člověk se musí někdy prokousat hromadou blbostí aby mohl po čase ocenit i poctivou filmařinu. Věřte nebo ne, ale já si při sledování tohoto novinářského dramatu opravdu vzpomněl na Reportéra v ringu a teď jsem zjistil že režisér je tentýž :) Nic než pravda je na oko skromný příběh o novinářce, kterou se snaží zlomit vláda potažmo žalobce (skvělý Matt Dilon). Trošku jsem s obavami přistupoval k první opravdové roli Kate Beckinsale, ale podobně jako dokázala Angelina Jolie zazářit pod dobrým řežisérským vedením, povedlo se to i Kate. Závěr mě zaskočil, takže člověk okamžitě pochopí, proč všechna ta příkoří musela Kate trpělivě snášet. (19.05.2010)